Boratín (Lucký rajón)
| Boratín | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°42′12″ s. š., 25°22′9″ v. d. |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
  Boratín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,8 km² |
| Správa | |
| Vznik | 1946 |
| Telefonní předvolba | 332 |
| PSČ | 45605 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boratín, někdy také Český Boratín[1] (ukrajinsky Boratyn, cyrilicí Боратин) je obec v Luckém rajónu ve Volyňské oblasti na Ukrajině. V roce 2001 žilo v Boratíně 1086 obyvatel.
V Boratíně je sídlo jednotného územního společenství Boratínská venkovská komunita (ukrajinsky Боратинська сільська громада) o rozloze 282,65 km2,[2] do kterého patří vesnice:
- Baiv (ukrajinsky Баїв),
- Bakivci (ukrajinsky Баківці),
- Verbaiv (ukrajinsky Вербаїв),
- Boratín (ukrajinsky Боратин),
- Viktorjany (ukrajinsky Вікторяни),
- Hirka Polonka (ukrajinsky Гірка Полонка),
- Holyšiv (ukrajinsky Голишів),
- Gorodišče (ukrajinsky Городище),
- Koršiv (ukrajinsky Коршів),
- Koršovec (ukrajinsky Коршовець),
- Lavriv (ukrajinsky Лаврів),
- Lučyci (ukrajinsky Лучиці),
- Mstyšyn (ukrajinsky Мстишин),
- Novostav (ukrajinsky Новостав),
- Ozdiv (ukrajinsky Оздів),
- Ozerjany (ukrajinsky Озеряни),
- Polonka (ukrajinsky Полонка),
- Promin (ukrajinsky Промінь),
- Radomyšl (ukrajinsky Радомишль),
- Ratniv (ukrajinsky Ратнів),
- Rovanci (ukrajinsky Рованці),
- Romanivka (ukrajinsky Романівка),
- Suchovolja (ukrajinsky Суховоля).
- Celeriv (ukrajinsky Цеперів).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Místo je poprvé písemně zmíněno v roce 1545 a do roku 1793 patřilo Polsko-litevská unii. S dělením Polska připadlo místo Ruské říši a až do konce první světové války bylo ve Volyňské gubernii. V 19. století vznikl Velký Boratín, Malý Boratín a Český Boratín, který byl založen v 2. polovině 19. století českými vystěhovalci.[3][4]
Po první světové válce se místo stalo součástí Polska (Volyňské vojvodství, Powiat Łuck, Gmina Połonka) a během druhé světové války bylo v letech 1939 až 1941 okupováno Sovětským svazem. Po útoku na Sovětský svaz v červnu 1941 bylo až do roku 1944 okupováno nacistickým Německem.
Po válce místo připadlo Sovětskému svazu. Tam se obec dostala do Ukrajinské SSR a od roku 1991 je součástí dnešní Ukrajiny. Některé domy u řeky Styr byly opuštěny kvůli opakovaným povodním a dnešní obec se rozvinula v oblasti Českého Boratína.
V roce 1947 většina Čechů z Boratína reemigrovala zpět do Čech.[3][5] V roce 1947 bylo z Boratína do Chotiněvsi repatriováno 17 rodin, které si pak v Chotiněvsi založily evangelickou farnost.[6]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Milan Balabán (1929–2019), evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, religionista a vysokoškolský pedagog
- Bedřich Opočenský (1924–2016), tankista, veterán druhé světové války
- Karel Šerák (1923–2016), tankista, veterán druhé světové války
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Боратин (Луцький район) na ukrajinské Wikipedii a Боратинська сільська громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ VLK, Josef; VLKOVÁ, Anna; VLK, Ladislav. Historie Českého Boratína. Ústí nad Labem: Forte, 2000. 293 s. ISBN 80-238-6214-6.
- ↑ Боратинська сільська рада. boratyn.ukraina.org.ua [online]. [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b VLK, Josef; VLKOVÁ, Anna; VLK, Ladislav. Historie Českého Boratína. Ústí nad Labem: Forte, 2000. 293 s. ISBN 80-238-6214-6.
- ↑ Boratín. www.volynaci.cz [online]. [cit. 2024-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Josef Vlk (1932). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Náš kostel jsme si vzali s sebou. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2024-07-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VLK, Josef; VLKOVÁ, Anna; VLK, Ladislav. Historie Českého Boratína. Ústí nad Labem: Forte, 2000. 293 s. Dostupné online. ISBN 80-238-6214-6.