Bohuslav V. ze Švamberka
| Bohuslav ze Švamberka | |
|---|---|
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1390 – 1402 | |
| Panovník | Václav IV. |
| Předchůdce | Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna |
| Nástupce | Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna (podruhé) |
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 1401 |
| Choť | Anna Krušinová z Lichtenburka |
| Rodiče | Bohuslav III. ze Švamberka |
| Děti | Bohuslav VI. ze Švamberka Hynek Krušina ze Švamberka |
| Příbuzní | Bohuslav IV. ze Švamberka[1], Jan I. ze Švamberka na Boru[1] a Ratmír ze Švamberka na Poříčí a Mešně[1] (sourozenci) |
| Sídlo | Švamberk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohuslav V. ze Švamberka († okolo 1401?) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Bohuslavovými rodiči byli Bohuslav III. ze Švamberka, který zemřel někdy na přelomu let 1379 a 1380,[2] a Anna z Dubé.[3] Ti měli další tři syny: Ratmíra V. (Racka), Buška (Bohuslava IV.) a Jana.[4]
Bohuslav měl tři syny: Bohuslava a Hynka Krušinu a Jana, jejichž poručníkem se stal Bohuslavův bratr Jan ze Švamberka,[5] který se roku 1397 vzdal církevní kariéry.[2] Není jisté, kdy Bohuslav V. zemřel. Uvádí se doba okolo roku 1400,[4] 1401[3] a 1402.[2]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Bohuslav zastával mezi lety 1390–1402 (1390–1398[3]) úřad nejvyššího zemského sudího. Koncem čtrnáctého století patřil s bratrem Buškem ke šlechticům, kteří se postavili proti králi Václavovi IV. Roku 1394 dobyli Toužim a v dubnu 1395 se přidali k panské jednotě. V blízkosti Tachova zajali poselstvo, které cestovalo od panovníka do Štrasburku. Za vězněné posly muselo být zaplaceno výkupné, ale jeden z nich ve vězení zemřel.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Jiří Jánský: Páni ze Švamberka. 2020. ISBN 978-80-87316-96-2.
- ↑ a b c d NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). S. 11. Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997).
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasíkov hrad, s. 42–43.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 462.
- ↑ Novobilský, Rožmberský (1997), s. 12.