Bobrovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBobrovití
alternativní popis obrázku chybí
bobr kanadský
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Čeleď bobrovití (Castoridae)
Hemprich, 1820
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bobrovití (Castoridae) je čeleď hlodavců z podřádu Castorimorpha, kam patří i pytlonošovití a pytloušovití.[1] Zahrnuje jeden recentní rod s dvěma druhy žijícími v Severní Americe, Evropě a Asii.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Známé jsou tyto rody:[3]

rod Castorbobr

rod †Castoroides

rod †Trogontherium

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi bobrovití jsou jedni z nejmohutnějších hlodavců. Jejich tělo měří 600–800 mm; ocas 250–450 mm. Váží obvykle 12–25 kg. Jejich kůže je leskle hnědá, na břiše může být světlejší. Na zadních nohách má mezi prsty silnou plovací blánu.[4]

Má mohutné čelisti a v nich celkem 20 zubů. Nejvýraznější z nich jsou dva oranžové dolní řezáky, které používá ke kácení stromů a keřů.[4]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Bobří kostra

Svá díla – tzv. bobří hrady – která mohou mít až 10 m v průměru, si staví na říčkách a v tůních. Aby měli u těchto staveb dostatečně velkou a hlubokou vodní nádrž, staví hráze, kterými zahrazují vodní toky, a vytvářejí tak přehrady.

Bobří hráz ve Švédsku

Bobři jsou převážně noční zvířata. Jsou aktivní celý rok a neupadají tedy do zimního spánku. Žijí monogamně v kolonií zahrnujících obvykle rodičovský pár a nedospělá mláďata.[2]

Od dubna do června rodí obvykle od 2 do 4 mláďat.[2] Ta jsou již ochlupená a mají otevřené oči. Samice je kojí průměrně 3 měsíce; pohlavně dospívají ve věku 1,5 – 2 roky, kdy odcházejí z hnízda. Maximální věk se udává různě od 24 do 50 let.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Bobři se živí kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny.[2] Na jaře a v létě konzumují i některé byliny.[5] Na zimu si vytvářejí zásoby – potravu si uschovávají pod vodou blízko svého hnízda.

Stromy kácí svými dolními řezáky; horní při tom slouží jako páka. Jsou schopni porazit strom o průměru 1 m, i když běžně kácí stromy jen čtvrtinové.

Podrobnější informace naleznete v článku Bobr.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009, [cit. 2012-08-16]. Kapitola Castorimorpha. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e NOWAK, Ronald M.. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London : Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Beavers, s. 1306-9. (anglicky)  
  3. Profil taxonu bobruškovití [online]. BioLib, [cit. 2009-11-13]. Dostupné online.  
  4. a b ANDĚRA, Miloš. Profil taxonu bobr evropský [online]. BioLib, [cit. 2012-08-22]. Dostupné online.  
  5. Bobr kanadský [online]. ZOO Brno, [cit. 2012-08-21]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]