Přeskočit na obsah

Božena Novotná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Božena Fridrichová)
Božena Novotná
7. první dáma Československa
V roli:
19. listopadu 1957 – 22. března 1968
PředchůdkyněMarie Zápotocká
NástupkyněIrena Svobodová

Rodné jménoBožena Fridrichová
Narození26. února 1910
Letňany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. dubna 1980 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Národnostčeská
ChoťAntonín Novotný (1929–1975)
DětiAntonín Novotný
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Antonín Novotný na zasedání OSN v roce 1960, Božena Novotná v pravém horním rohu snímku

Božena Novotná, rozená Fridrichová, (26. února 1910 Letňany[1]25. dubna 1980 Praha) byla první dáma Československa, manželka šestého československého prezidenta Antonína Novotného.

Božena Fridrichová se narodila v Letňanech čp. 22 v rodině továrního dělníka Karla Fridricha z Letňan a Barbory, roz. Koubkové ze Sluh u Brandýsa. Dne 7. března byla pokřtěna farářem Josefem Charvátem v kostele sv. Remigia ve farnosti Čakovice.[1] Měla 3 sourozence: dvě sestry a bratra.[2]

Se svým manželem se znala již od dětství, ale citově se sblížili až později. Vzali se v prosinci 1929, v roce 1930 se jim narodil syn Antonín[3]. Novotná trávila ale většinu času doma sama se synem – nejdříve kvůli manželově práci pro Komunistickou stranu Československa, za okupace byl pak uvězněn v koncentračním táboře.

Jako manželka vrcholného politika a později i jako první dáma se necítila dobře a vyhýbala se veřejnému životu. Navíc, protože měli manželé všechno zadarmo a ničemu se zvlášť nevěnovali, nevěděla, co si počít s penězi, které její muž vydělával. Ty pak zůstaly "ležet", velkou část Novotný po konci své kariéry vrátil do stranické pokladny. Byla tajnůstkářská a často manipulovala jinými lidmi, s lidmi se nepřátelila a velmi nerada vystupovala na veřejnosti.

Smrt jejího manžela ji velice zasáhla a zbytek života prožila v ústraní s pocitem ukřivdění po nuceném odchodu svého manžela z politiky. Zemřela 25. dubna 1980 (Pavel Kosatík uvádí 25. červen 1980[4]).[5] Pohřbena byla v rodinném hrobě na hřbitově Malvazinky.[6]

Hrobka rodiny Novotných na hřbitově Malvazinky
  1. a b Záznam o narození a křtu v matrice farnosti Čakovice na stránkách Archivu hlavního města Prahy
  2. Kosatík, Pavel (1993) s. 232-233.
  3. Kosatík, Pavel (1993) s. 233
  4. Kosatík, Pavel (1993) s. 245.
  5. PERNES, Jiří. Božena Novotná se světa velké politiky bála. iDNES.cz [online]. 2008-01-31 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  6. Nevynikala krásou ani inteligencí, a když se stala první dámou, dobře věděla, že na to nemá. Přesto se snažila ze všech sil, aby neudělala ostudu manželovi, který byl považován za nejhezčího prezidenta. Tajnosti slavných | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3, dopl. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2077-0. Kapitola Božena Novotná (1910–1980). Dobře utajená paní, s. 229–241. 
  • ZÍDEK, Petr. Po boku : třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012). Praha: Universum, 2012. 416 s. ISBN 978-80-242-3694-0. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]