Bečváry (starý zámek)
| Starý zámek Bečváry | |
|---|---|
 západní průčelí zámku | |
| Účel stavby | |
soukromé sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekti | Jan Josef Wirch |
| Současný majitel | Robert Kodym |
| Poloha | |
| Adresa | Bečváry,  Česko |
| Souřadnice | 49°57′23,04″ s. š., 15°4′42,96″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37933/2-704 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Bečváry je barokní zámek z osmnáctého století v obci Bečváry v kolínském okrese.Od 31. prosince 1965 je veden jako kulturní památka.[1] Je v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Poprvé jsou Bečváry připomínány v roce 1265 jako majetek Horyny z Bečvář. Panství tvořil poplužní dvůr a ves.[2] Na počátku šestnáctého století bylo panství připojeno k Červenému Hrádku a v roce 1564 přešlo dědictvím na Karla Častu Myška ze Žlunic. V roce 1603 zde postavil Jaroslav Myška tvrz.
V roce 1627 koupil majetek Jan Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova. Během třicetileté války, kdy majitelem byl Václav Michna z Vacínova, panství zpustlo a tvrz byla používána jako stodola.[3][4]
Poplužní dvůr a ves vlastnilo samostatně několik majitelů. Na počátku sedmnáctého století poplužní dvůr koupil Karel Jáchym z Bredy. Ves koupil v roce 1738 Jan Josef z Pfeffershofenu a již v roce 1753 změnila majitele. Koupil ji Jiří Hillebrand z Prandova. Vlastníkem poplužního dvora se stala v roce 1763 Marie Terezie, která ho koupila od Haugwiců z Biskupic. Ve stejném roce dvůr věnovala Ernstu Gideonu von Laudon. Ten zakoupil i ves Bečváry a sjednotil panství. V roce 1776 ho prodal královské komoře.[3]
V roce 1824 koupil panství měšťan Martin Liška ze Stříbra. Syn František zdědil v roce 1883 zámek i s velkostatkem. Další majitelka, dcera Františka Lišky, Klára Frenglová (rozená Lišková) a její potomci vlastnili majetek do roku 1945. Zámek včetně statku byl v roce 1945 zkonfiskován. Zámek byl následně využíván jako archiv Československé akademie věd. V šedesátých letech dvacátého století byl opraven, ale bez další údržby postupně chátral. Po roce 1990 získali v restituci zámek dědicové Kláry Frengelové. Zámek ve velmi zanedbaném stavu koupil v roce 1995 český hudebník Robert Kodym, který jej mezi lety 2000 – 2011 opravil a přestavěl na soukromé sídlo.[5]
Stavba zámku
[editovat | editovat zdroj]V místě bývalé tvrze začal s přípravami na stavbu barokního, původně trojkřídlého zámku Jan Josef z Pfeffershofenu již v roce 1749.[5][2] Vlastní stavba současného zámku byla zahájena za dalšího majitele Jiřího Hillebrandta z Prandova v roce 1760. Když se vlastníkem majetku stal Ernst Gideon von Laudon, dostavbu zámku prováděl v letech 1766 – 1744 architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, ale již ne podle původních plánů, ale na základě návrhu architekta Jana Josefa Wircha. Severní, jižní i západní křídlo si ponechalo barokní podobu. Podoba východního, pravděpodobně ještě nedokončeného křídla byla změněna a bylo postaveno v rokokovém slohu.[2] V roce 1780 koupil zámek Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, který na počátku devatenáctého století rozšířil zámecký park. K zámku patřil pivovar, který se nedochoval, zůstaly pouze sklepy.[6]
Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Zámek byl postaven jako čtyřkřídlá jednopatrová budova zdobená pilastry, s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Východní strana stavby byla řešena zahradním průčelím s dvoupatrovým rizalitem hlavního sálu a terasou s pravoúhle zalomenými schodišti. Na terasu se vstupovalo z hlavního sálu. Byla postavena ve výšce prvního patra (druhého podlaží) a prostorově byla řešena po celé šířce rizalitu. Průčelí nad terasou pod střechou zdobil Laudonův kamenný erb, který býval polychromován. Okna byla kryta dřevěnými roletami. Střechu, pokrytou pálenou taškou zdobilo zábradlí s balustrádou. Na jejím vrcholu byl pozlacený půlměsíc, umístěn zde na počest Laudonova vítězství nad Turky.
Terasa ve střední části vystupovala konvexně do zahrady. Nesly ji čtyři pilíře, které spojoval stlačený oblouk. V přízemí se tak vytvořil arkádový podchod. Schodiště i terasa byly původně zdobeny souborem plastik od Ignáce Františka Platzera z doby kolem roku 1770. Zahradní průčelí dělilo pět okenních os. V prvním patře z obou stran vchodu na terasu byla umístěna obdélná okna s půlkruhovým zakončením.[6]
Vstupní průčelí zámku bylo orientováno na západní stranu, původně do areálu hospodářského dvora. V mělkém trojosém rizalitu, zdobeném tympanonem, byl umístěn segmentově sklenutý portál.Tympanon byl osazen hodinami. Do nevelkého nádvoří se v přízemí i patře otevíraly pilířové arkády, již zčásti zazděné.[5] Fasáda byla opravována v roce 1933. V druhé polovině dvacátých let byly opravovány okna, okapy a chátrající vnitřní prostory budovy.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]V rámci rokokové přestavby objektu byly upraveny místnosti v jednotlivých křídlech budovy a v severním křídle byla postavena zámecká kaple svatého Michaela, prostupující přízemí i první patro zámku. Strop kaple vytvořily tři pole valené klenby. Presbytář byl postaven tak, aby vystupoval mimo líc severní stěny objektu. Celý prostor zdobila fresková „iluzorní malba“. Oltář byl malován v druhé polovině osmnáctého století Josefem Redelmayerem. Ve výšce prvního patra oddělovalo mosazné zábradlí kruchtu. Přístup na ni byl z prostoru vedle hlavního sálu zámku.[6] V roce 1978 zde prováděl restaurátorské práce akademický malíř Jaroslav Alt (* 21. června 1950). Oltář byl následně restaurován v roce 2016.[5]
Stropy v přízemí objektu s valenou klenbu, pokoje v prvním patře mají stropy ploché. V rohu severního křídla budovy stoupalo do prvního patra dubové, dvakrát zalomené schodiště s obdélníkovým odpočivadlem. V prvním patře okolo tří stran nádvoří vedla chodba. Čtvrtá strana tvořila stěna hlavního sálu, kam chodba ústila. Z chodby se vcházelo do jednotlivých místností. Hlavní sál s obdélníkovým půdorysem měl zaoblené rohy místností. Do sálu vedlo pět dveří. Dvoje dveře z předsálí byly řešeny v ose, stejně i dveře na terasu. Sál byl vymalován v roce 1774 malíři Josefem Jáchymem Redelmayerem a Josefem Hagerem. Malby v tanečním sále byly také restaurovány v roce 1978 Jaroslavem Altem. V roce 1989 byly v dobrém stavu malby v hlavním sále i zámecké kapli.[6]
V roce 2011 byl v hlavním sále instalován nový designový lustr od Jana Fišera.
Nový zámek
[editovat | editovat zdroj]K zámku přiléhá rozsáhlá zahrada, její větší část však byla přebudována na fotbalové hřiště. Nedílnou součástí zámku je i hospodářský dvůr. K barokním sýpkám a stodolám z pozdější doby (jižní strana) přiléhá od roku 1952 zemědělské družstvo. Vjezd do dvora tvoří barokní brána z roku 1766, která prošla opravou roku 1966. Na severní straně dvora byla kolem roku 1800 postavena druhá zámecká budova, tzv. Nový zámek. Nacházely se v ní převážně hostinské pokoje. Asi v roce 1860 byl v části budovy zřízen pivovar, který byl v provozu až do roku 1923. Budova sloužila jako obchod se smíšeným zbožím, ordinace lékaře, byly zde kanceláře JZD, byty, naposledy klubovna SSM. Poté byla budova bez využití a chátrala, proto přistoupeno k vynětí z památkového fondu a následně byla 10. července 1982 asanována.[7]
Zámek ve filmu
[editovat | editovat zdroj]- Zapomenuté světlo (1996, režie: Vladimír Michálek) – Roli hlídače ztvárnil potomek majitelů Ladislav Frengl.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zámek. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c BÁNSKÝ, Michael. Šlechtické znaky na kulturních památkách v okrese Kolín. 2021 [cit. 2023-11-09]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek Bečváry. Atlas Česka [online]. 2010-04-24 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Asociace majitelů hradů a zámkú. www.amhz.cz [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Bečváry, starý zámek [online]. cestyapamatky.cz [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Detail dokumentu - G0179670. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý zámek Bečváry na Wikimedia Commons
