Bečváry (starý zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Starý zámek Bečváry
Průčelí zámku
Průčelí zámku
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Bečváry, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 37933/2-704 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Bečváry je barokní zámek a leží ve Středočeském kraji, asi patnáct kilometrů od Kolína v obci Bečváry. Nachází se na mírném návrší, zhruba v nadmořské výšce 330 metrů a vytváří dominantu při pohledu od městečka Zásmuky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o zámku, respektive panském sídle, jsou z roku 1591. V té době se na místě zámku nalézala tvrz Jaroslava Myšky ze Žlunic. Jednalo se patrně o trojkřídlou budovu. Po osamostatnění bečvárského panství v roce 1738 stavěl nový majitel Jan Jiří Hildebrant z Prandau (z Prandova) mezi lety 1745 a 1763 nový zámek, ale nedokončil ho a v stavbě pokračoval i další majitel panství Ernst Gideon Laudon. Byla uskutečněna pravdépodobně podle návrhu architekta Jana Josefa Wircha a provedl ji Ignác Jan Nepomuk Palliardi v letech 17661774. Současně se zámkem byla zřízena i rozsáhlá zámecká zahrada s vzácnými dřevinami. Teprve potom bylo vytvořeno pozoruhodné východní (zahradní) průčelí s vystupujícím trojosým rizalitem a přímým vstupem do sálu piana nobile venkovním schodištěm, zdobeným sochami Ignáce Františka Platzera (Chronos s dětmi, Venuše s Amorem, postavičky puttů a vázami) z doby kolem roku 1770. V hlavním sále zámku se zachovala významná fresková výzdoba s náměty Dobytí Tróje a Aeneidy, která jsou signována Josefem Hagerem a Josefem Redelmayerem (1774). Druhý z malířů maloval i oltářní obraz v zámecké kapli sv. Michala.

Laudon roku 1776 odprodal zámek dvorské komoře. Dalšími majiteli zámku byli Liškové ze Stříbra. Klára Lišková (provdaná Frenglová) a její potomci vlastnili zámek až do roku 1948, kdy byl včetně přilehlého statku zkonfiskován. V padesátých letech minulého století se uvažovalo o zřízení inseminační stanice býků, která měla být umístěna do zámku. Úřední průtahy zabránily prohlášení zámku za památku první kategorie. Tato skutečnost zámek podstatně znevýhodnila. Od šedesátých let až do roku 1992 byly v zámku depozitáře Ústředního archivu ČSAV. V roce 2000 koupil zámek hudebník Robert Kodym, který jej postupně rekonstruuje.

Architektura zámku[editovat | editovat zdroj]

Vlastní budova zámku je čtyřkřídlé, z větší části jednopatrové stavení. Obklopuje nevelké nádvoří. Původně se jednalo o trojkřídlou stavbu, přičemž reprezentační částí bylo západní křídlo. Zámek byl postaven v renesančním stylu, fasádu zdobilo sgrafito. Laudon přistavěl nové reprezentační křídlo, které je orientováno na východ. Střed tohoto křídla zasahuje až do výšky druhého patra a tvoří dominantu budovy. Za Laudona byl zámek přestavěn ve stylu pozdního baroka. Střechy jsou sedlové, „mansardovité“, zahrnují množství zdobených komínů a výklenků. Na střeše západního křídla je i špičatá plechová věžička. Předchozí oprava fasády se uskutečnila v roce 1933. O té doby až do roku 2003 nebyla fasáda obnovována. Opravy v 70. a 80.letech se soustředily především na okna, interiéry a okapy. Současná fasáda je světle žlutá s bílými římsami a obrubami.

V západním křídle je vchod do zámku – vjezd na nádvoří. Původní „monopol“ křídla je dodnes znát. Nad vjezdem, nad okny 1. patra, jsou hodiny a klasicistní – antický trojúhelníkový štít. Jižní křídlo je stinné, zastiňují ho stromy. Hlavně zde byly prostory archivu ČSAV. Je nejblíže areálu JZD Svoboda Bečváry. Vědecky potvrzený je i fakt, že výpary z blízkého hnojiště způsobovaly vhodnou kyselost a vlhkost vzduchu – pro archiválie je to nutné. Výrazným prvkem severního křídla je kaple sv. Michaela nacházející se v půlkruhovém přístavku – vystupuje mimo hmotu budovy. Pohled na jižní křídlo se naskytne posádkám vozidel projíždějících ve směru od Prahy nebo od Kutné Hory. Východní křídlo je nejzdobnější částí celé budovy. Upoutá dvoustranné, osově souměrné schodiště s kamenným zábradlím, které je tvořeno kruhovou balustrádou (nejedná se o kuželkovou balustrádu). Středem schodiště je terasa, ochoz s podloubím. Na zábradlí terasy jsou umístěny nově rekonstruované plastiky. Střed křídla je tvořen dvoupatrovou částí (zmíněno výše). Tento střed je lomeného půdorysu, vystupuje z budovy a působí plastickým dojmem. Postranní části jednopatrové – na střeše najdete výklenky s kruhovým oknem a barokní „šiškou“. Okna jsou zakryta dřevěnými roletami. Popis „plastického středu“. Nemá obdélníková okna, nábrž okna zaoblená, s obloukem. Celkem 5 oken. Každé okno lemuje kamenná římsa. Připomíná hlavici jónského sloupu. Okna v úrovni druhého patra jsou oválná. Ta jsou opět lemována římsami, najdete zde také prvky připomínající hlavice sloupů, obzvláště na nich vynikají i štukové věnce – stuhy. Na to vše nahlíží trojitá římsa. Při vyšším pohledu vzhůru Vás upoutá kamenný – šedivý erb, Laudonův. Erb byl původně barevný. Trojitá římsa tvoří horizontální osu. Vertikální osy tvoří bílé pruhy, jsou mezi okny. Táhnou se od podlahy terasy až po střechu. Erb je chráněn obloukovitým výstupkem štítu, který zasahuje do střechy. Jako střešní krytina slouží keramické tašky. Architekt jakoby nasadil plastickému středu na střechu korunu. Je to balustráda s většími a menšími kruhovými otvory. Také na této balustrádě spatříte barokní „šišky“. Na samém vršku střechy je pozlacený půlměsíc, který zde byl umístěn na počest Laudonova vítězství nad Turky.

Nejkrásnějším interiérem je taneční sál – nachází se v plastickém středu. Ze sálu můžete projít dveřmi na terasu. Výška sálu jsou dvě patra. V sálu se nacházejí dvoje bílá kamna zakončená postavami dívek. Stěny jsou zdobeny římsami a ozdobami. Na stěnách je několik výjevů – putování hrdiny Aenea. Strop zdobí freska – výjev ze stanu Achájců při obléhání Tróje. Lustr pochází z 20. století, jakož i ostatní svítidla v zámku. V prvním patře můžete obejít dvorek prosklenou chodbou. Když byl zámek ještě renesanční, byla to arkádová chodba. Arkády byly zazděny a nahrazeny okny. V prvním patře zámku můžete navštívit celkem 13? pokojů včetně sálu a oratoře kaple. Na rozhraní západního a severního křídla je schodiště vedoucí do přízemí a na půdu. V přízemí je celkem 13 místností, kaple a 5 malých místností – zázemí a příslušenství. Panská kuchyně se nalézala v přízemí.

Veškerý nábytek byl po konfiskaci odvezen předchozími majiteli, část díky nevhodnému skladování shnila, část je dodnes v majetku Frenglových a ta část, kterou majitelé v zámku zanechali, byla za symbolické částky rozprodána.

Nový zámek[editovat | editovat zdroj]

K zámku přiléhá rozsáhlá zahrada, její větší část však byla přebudována na fotbalové hřiště. Nedílnou součástí zámku je i hospodářský dvůr. K barokním sýpkám a stodolám z pozdější doby (jižní strana) přiléhá od roku 1952 zemědělské družstvo. Vjezd do dvora tvoří barokní brána z roku 1766, opravena byla naposledy roku 1966. Na severní straně dvora byla kolem roku 1800 postavena druhá zámecká budova, tzv. Nový zámek. Byly v ní převážně hostinské pokoje. Asi v roce 1860 byl v části budovy zřízen pivovar, který byl v provozu až do roku 1923. Budova sloužila jako obchod se smíšeným zbožím, ordinace lékaře, byly zde kanceláře JZD, byty, naposledy klubovna SSM. Budova chátrala, nenalézala využití, a tak bylo přistoupeno k vynětí z památkového fondu a následně byla, 10. července 1982, asanována.

Zámek Bečváry se objevil také ve filmu Zapomenuté světlo. Roli hlídače ztvárnil potomek majitelů Ladislav Frengl.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]