Bernská univerzita
Bernská univerzita | |
---|---|
Logo | |
Motto | |
Wissen schafft Wert | |
Rok založení | 1834 |
Další informace | |
Adresa | Main building of the University of Berne, Švýcarsko |
Zeměpisné souřadnice | 46°57′1,87″ s. š., 7°26′17,19″ v. d. |
Členství | ORCID, Asociace evropských univerzit, Informační služba Věda, arXiv, Guild of European Research-Intensive Universities, swissuniversities a DataCite |
www | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Univerzita v Bernu či Bernská univerzita (německy Universität Bern, francouzsky Université de Berne, latinsky Universitas Bernensis) je německojazyčná univerzita založená v roce 1834 ve švýcarském Bernu ve stejnojmenném kantonu.
Škola má osm fakult, přibližně 150 ústavů a devět interdisciplinárních a transdisciplinárních kompetenčních center.
Pět tematických priorit Univerzity v Bernu je: udržitelnost, zdraví a medicína, hmota a vesmír, mezikulturní znalosti, jakož i politika a správa.[1]
Bernská univerzita má přední mezinárodní postavení ve vybraných oblastech vědy, jako je vesmírný výzkum. Výuka a výzkum jsou interdisciplinární.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Fakulty
[editovat | editovat zdroj]Univerzita je rozdělena do následujících osmi fakult:
- Teologická fakulta
- Právnická fakulta
- Fakulta hospodářských a sociálních věd
- Lékařská škola
- Fakulta veterinárního lékařství (Vetsuisse)
- Filosoficko-historická fakulta
- Fakulta filosoficko-humanitních studií
- Filosoficko-přídovědná fakulta
Počty studujících
[editovat | editovat zdroj]Akademický rok | 1990/1991 | 1995/1996 | 2000/2001 | 2005/2006 | 2009/2010 | 2013/2014 | 2014/2015 | 2015/2016 | 2016/2017 | 2017/2018 | 2018/2019 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Studentů | 9 746 | 9 918 | 10 193 | 12 174 | 14 926 | 16 989 | 17 428 | 17 430 | 17 514 | 17 882 | 18 019 |
Akademický rok | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | 2022/2023 | |||||||
Studentů | 18 576 | 19 230 | 19 441 | 19 297 |
Členové univerzity
[editovat | editovat zdroj]Profesoři
[editovat | editovat zdroj]Profesoři na univerzitě v Bernu hráli průkopnickou roli v některých oblastech vědy. Anna Tumarkinová z Ruska byla první profesorkou v Evropě, která testovala doktorandy a postdoktorandy. Doktor Gabriel Gustav Valentin byl prvním židovským profesorem, který zastával křeslo na německy mluvící univerzitě. Theodor Oskar Rubeli byl společně odpovědný za založení první veterinární fakulty na světě a fyzik Hans Oeschger propagoval výzkum klimatu pomocí analýzy ledových jader.
Teologie
[editovat | editovat zdroj]Urs von Arx, Eduard Bähler, Fritz Barth, Angela Berlisová, Hans Bietenhard, Fritz Buri, Rudolf Dellsperger, Walter Dietrich, Eduard Güder, Kurt Guggisberg, Wilhelm Hadorn, Eduard Herzog, Karl Bernhard Hundeshagen, Albert Immer, Christine Janowski, Ernst Friedrichghans, Ulrich Luz, Samuel Lutz, Ulrich Neuenschwander, Alfred de Quervain, Adolf Schlatter, Matthias Schneckenburger, Silvia Schroerová, Kurt Stalder, Lukáš Vischer, Adolf Thürings, Klaus Wegenast, Martin Werner, Eduard Zeller
Práva
[editovat | editovat zdroj]Carl Hilty, Karl Ferdinand Theodor Hepp, Eugen Huber, Jörg Paul Müller, Walther Munzinger, Virgile Rossel, Carl Stooss
Lékařství
[editovat | editovat zdroj]Marcel Henry Bickel, Luc Ciompi, Ulrich Frey, Hans Guggisberg, Jakob Klaesi, Emil Theodor Kocher, Hugo Kronecker, Theodor Langhans, Ludwig Lichtheim, Maurice Edmond Müller, Marco Mumenthaler, Alexander von Muralt, Fritz de Quervain, Harald Reuter, Ettore Ross, Hermann Sahli, Gabriel Gustav Valentin, Ewald Weibel
Humanitní vědy
[editovat | editovat zdroj]Andreas Alföldi, Heinrich Baumgartner, Josef Deér, Arnold Esch, Olof Gigon, Otto von Greyerz, Georges Grosjean, Erich Gruner, Karl Hagen, Walter Henzen, Walther Hofer, Max Huggler, Hans Jucker, Ricarda Liver, Christian Pfister, Gonzague de Reynold, Willy Theiler, Édouard Tièche, Ignaz Paul Vitalis Troxler, Anna Tumarkin, Urs Martin Zahnd, Paul Zinsli
Přírodní vědy
[editovat | editovat zdroj]Fritz Baltzer, Johann Duerst, Albert Einstein, Eduard Fischer, Ludwig Fischer, Aimé Forster, Heinrich Greinacher, Hugo Hadwiger, Volkmar Kohlschütter, Bruno Messerli, Manfred Milinski, Hans Oeschger, Ludwig Schläfli, Bernhard Studer, Theophil Studer, Heinrich von Wild, Hugo Mohl, Gertrud Woker
Ekonomie
[editovat | editovat zdroj]Alfred Amonn, Hansruedi Müller, Norbert Thom, Max Weber
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]Theodor Oskar Rubeli
Význační absolventi
[editovat | editovat zdroj]
|
|
Srovnání
[editovat | editovat zdroj]Univerzita v Bernu je nyní jednou ze 150 nejlepších univerzit na světě. Ve světovém žebříčku QS World University Rankings za rok 2020 je na 123. příčce. [6] Dělí se o 101. – 150m.Místo s dalšími univerzitami po celém světě v žebříčku 2019 v Shanghai-Ranking.[7] V žebříčku Leiden-Ranking v roce 2019 byla celosvětově na 181. příčce.[8] V žebříčku Times Higher Education Ranking 2020 byla Bernská univerzita na 113. místě. [9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Universität Bern na německé Wikipedii.
- ↑ Mit der Strategie 2021 in die Zukunft Archivováno 7. 8. 2020 na Wayback Machine. Abgerufen am 8. Mai 2019.
- ↑ Barbara Kunz, Stéphane Cappelli. [s.l.]: [s.n.] [Archivní kopie na Internet Archive. Dostupné online]. ISBN 978-3-303-15458-8.
- ↑ Nearly 19,300 students. Kapitola Trend in number of students by level of study. www.jahresbericht2022.unibe.ch [online]. Bernská univerzita [cit. 2024-08-27]. Annual Report 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Charles Albert Gobat – Biographical, The Nobel Peace Prize 1902 Abgerufen am 30. Januar 2017.
- ↑ NASA Navštíveno 30. ledna 2017.
- ↑ https://www.universityrankings.ch/results/QS/2020
- ↑ https://www.universityrankings.ch/results/Shanghai/2019
- ↑ https://www.universityrankings.ch/results?ranking=Leiden®ion=World&year=2019&q=University+of+Bern+
- ↑ https://www.universityrankings.ch/results/Times/2020
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernská univerzita na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Studentský orgán univerzity v Bernu