Přeskočit na obsah

Benzoan sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Benzoát sodný)
Benzoan sodný
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevnatrium-benzoát
Ostatní názvySodná sůl kyseliny benzoové
Benzoát sodný
Benzenkarboxylát sodný
Sodná sůl kyseliny dracylikové
Sodná sůl kyseliny fenylkarboxylové[zdroj?]
Anglický názevSodium benzoate
Německý názevNatriumbenzoat
Funkční vzorecC6H5COONa
Sumární vzorecC7H5NaO2
VzhledBílá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS532-32-1
SMILESO=C([O-])C1=CC=CC=C1.[Na+]
Číslo RTECSDH6650000
Vlastnosti
Molární hmotnost144,11 g/mol
Teplota tání410–430 °C
Teplota varurozklad
Hustota1,44 g/cm3
Disociační konstanta pKa9,8
Rozpustnost ve vodě66 g/100 ml (20 °C)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-větyŽádné nebezpečí
S-větyŽádné nebezpečí
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benzoan sodný (natrium-benzoát) je sodná sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod svým E kódem E 211. Dále má také své uplatnění v pyrotechnice.

Kyselina benzoová, její soli a estery jsou běžně obsaženy ve většině ovoce, především v bobulovitých plodech. Brusinky jsou velmi bohatým zdrojem benzoové kyseliny. Kromě ovoce se benzoáty přirozeně vyskytují v houbách, skořici, hřebíčku a několika mléčných výrobcích (jako výsledek bakteriálního kvašení). Pro komerční účely je tato látka připravována chemicky z toluenu.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Benzoan sodný může být v laboratoři připraven neutralizací kyseliny benzoové hydroxidem sodným. Při této reakci vzniká benzoan sodný a voda.

C6H5COOH + NaOH → C6H5COONa + H2O

Kyselina benzoová (E210) a benzoáty jsou používány jako konzervační prostředky v kyselých výrobcích proti kvasinkám a plísním. Jsou neúčinné proti bakteriím a v produktech s pH 5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší rozpustnosti.

Dále se také benzoan sodný používá v pyrotechnice jako pohon do pískavých složí, s chloristanem draselným jako oxidačním činidlem, obvykle v poměru 3:7.[2] Po nalisování a zapálení tato směs vydává pískavé zvuky. Nicméně užití této směsi jako raketového paliva má i své stinné stránky, totiž při nesprávném nebo přílišném nalisování může směs způsobit výbuch, jelikož je velmi citlivá na nárazy.

Rovnice spalování benzoanu sodného:

2 C6H5COONa + 15 O2 → 14 CO2 + 4 H2O + 2 NaOH

Nebezpečí

[editovat | editovat zdroj]
  • Denní příjem benzoanu sodného je doporučen do 5 mg/kg tělesné hmotnosti.[zdroj?]
  • V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat histamin a způsobovat pseudoalergické reakce.
  • V kombinaci s vitamínem C (neboli E300) se tvoří benzen, který je silný Karcinogen.
  • Může poškozovat strukturu DNA působí jako Teratogen
  • Může vyvolávat dědičné choroby jako je Parkinsonova nemoc.
  • Z těchto i dalších důvodů je v některých státech použití benzoanu sodného omezeno jen na úzký okruh potravin: Nealkoholické nápoje, sirup, sojová omáčka (max 0,6g/kg), margarín (max. 1g/kg), kaviár (max 2,5g/kg).
  • V ČR se benzoan sodný neboli E211 používá široce. Je v českých džusech, českých salátech s majonézou, v českých nakládaných okurkách a mnoha výrobcích made in ČR. Dříve se prodával jako bílý prášek v sáčku pod názvem "PETOL" jako konzervační prostředek pro domácnost - působí bakteriostaticky a fungistaticky. V ovocných zavařeninách a kompotech se měnil na benzen (díky vitamínu C), navíc byla často překročena jeho maximální dávka (0,1% váhy potraviny). Jeho výroba byla zakázána.
  • Celosvětová výroba benzoanu sodného se odhaduje na 60 000 tun ročně. WHO varuje před zatížením životního prostředí tímto jedem[1]
  1. a b Sodium benzoate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VÁLEK, Leo. Pyrotechnika tajemství zbavená: odpalte si svůj vlastní ohňostroj. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2009. 128 s. ISBN 978-80-254-6106-8. S. 64. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]