Bellovy laboratoře

Bellovy laboratoře
	Logo
Základní údaje
Právní forma	společnost s ručením omezeným
Datum založení	1925
Zakladatel	Alexander Graham Bell
Adresa sídla	Murray Hill, Spojené státy americké
Souřadnice sídla	40°41′0″ s. š., 74°24′1″ z. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	informační technologie, softwarový průmysl a výzkum
Mateřská společnost	Nokia (od 2016)
Majitel	Nokia
Ocenění	Národní medaile za technologii a inovace; Technical Grammy Award
Identifikátory
Oficiální web	www.bell-labs.com
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bellovy laboratoře (také známy jako Bell Labs a předtím jako AT&T Bell Laboratories a Bell Telephone Laboratories) jsou součástí výzkumné a vývojové organizace Alcatel-Lucent a dříve byly součástí Bell System Spojených států.

Bellovy laboratoře si zvolily za ústředí Murray Hill v New Jersey v USA. Provádějí výzkum a vývoj zařízení po celém světě. Jde o největší koncentraci zařízení v severní části New Jersey.

Původ a dějiny lokality

Bell Telephone Laboratories založil v roce 1925 Walter Gifford, který se později stal prezidentem AT&T, jako samostatný celek, který by převzal práci vedenou Western Electric’s engineering. Vlastnictví Bell Labs bylo rovnoměrně rozděleno mezi AT&T a Western Electric. Jeho nejdůležitější prací bylo navrhovat a podporovat vybavení Western Electric. Někteří pracovníci byli přiděleni do hlavního výzkumu, který přitahoval velkou pozornost. Od roku 1940 se důležitým centrem stal New York.

Mezi historická místa Bellových laboratoří v New Jersey patřila Crawford Hill, Deal, Freehold, Holmdel, Lincroft, Long Branch, Middletown, Murray Hill, Princeton, Piscataway, Red Bank a Whippany. Z nichž Crawford Hill, Holmdel, Murray Hill, a Whippany zůstala. Největší pobočka vyrostla v Illinois, v Naperville-Lisle, s 11 000 zaměstnanci. Zařízení byla v Columbusu ve státě Ohio, Allentown a Breinigsville v Pensylváni, dále Westminster v Coloradu. Od roku 2001 bylo postupně mnoho poboček a laboratoří zcela uzavřeno.

Objevy

Na svém vrcholu byly Bellovy laboratoře předním zařízením tohoto typu, vyvíjející rozsáhlou paletu revolučních technologií, zkoumající radiovou astronomii, tranzistor, laser, informační teorii, operační systém UNIX, a programovací jazyk C. Bylo jim uděleno 9 Nobelových cen:

1937 Clinton J. Davisson obdržel Nobelovu cena za fyziku za demonstraci vlnových vlastností částic.
1956 John Bardeen, Walter H. Brattain a William Shockley dostali Nobelovu cenu za fyziku za vynález tranzistoru.
1977 Philip W. Anderson obdržel Nobelovu cenu za fyziku za své teorie v oblasti elektronické struktury magnetického a chaotického uspořádání.
1978 Arno A. Penzias obdržel sdílenou Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření.
1997 Steven Chu obdržel sdílenou Nobelovu cenu za svoji práci na laserovém ochlazování.
1998 Horst Störmer, Robert Laughlin, a Daniel Tsui obdrželi Nobelovu cenu za fyziku za jejich práci o zlomkovitém kvantovém Hallově jevu.
2009 Willard S. Boyle a George E. Smith získali Nobelovu cenu za fyziku za vynález CCD čipu.
2014 Eric Betzig získal sdílenou Nobelovu cena za chemii za svou práci na fluorescenční superrozlišovací mikroskopie.
2018 Arthur Ashkin získal sdílenou Nobelovu cenu za fyziku za práci na „laserové pinzetě“.

1920

Během svého prvního roku působení poprvé veřejně demonstrovaly Bellovy laboratoře fax.

1930

Ve 30. letech Karl Jansky prokázal, že zdroj rádiového rušení je bezpečně mimo Zemi, neboť vychází ze středu Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce. Badatelé Clinton Davisson a George Paget Thomson získali Nobelovu cenu za fyziku.Vědci zjistili, že elektrony se mohou ohýbat stejně jako světelné vlny.

1940

Na počátku roku 1940 vynalezl Russell Ohl fotočlánek. V roce 1943 výzkumníci Bellovy laboratoře vytvořili SIGSALY, jedná se o systém rozšířeného spektra. V roce 1947 vynalezli John Bardeen, William Bradford Shockley a Walter Houser Brattain tranzistor, který je považován za jeden z nejdůležitějších vynálezů Bellových laboratoří.

Kalkulátory

Model I – Complex Number Calculator – leden 1940, pro počítání s komplexními čísly, jehož autory jsou Samuel Williams a George Stibitz
Model II – Relay Calculator nebo také Relay Interpolator- září 1943
Model III – Ballistic Computer- červen 1944
Model IV – Bell Laboratories Relay Calculator- březen 1945
Model V – Bell Laboratories General Purpose Relay Calculator – byly zkonstruovány dva: první v červenci roku 1946 a druhý v únoru roku 1947
Model VI – listopad 1950, rozšíření Modelu V

1950

V roce 1950 bylo méně vynálezů a na straně vědců byla sponzorována menší aktivita.

1960

V roce 1960 Dawon Kahng a Martin Atalla vynalezli MOSFET(Metal Oxide Semiconductor FET) je polem řízený tranzistor.V roce 1962 vynalezli Gerhard M. Sessler a James Edward Maceo West elektretový mikrofon. V roce 1964 Kumar Patel sestrojil první výkonný laser s oxidem uhličitým jako aktivní látkou.

1970

V roce 1972 Dennis Ritchie vyvinul programovací jazyk C, pro psaní v operačním systému UNIX.

1980

V roce 1982 objevili Horst Störmer a bývalí badatelé Bellových laboratoří Robert B. Laughlin a Daniel C. Tsui zlomkovitý kvantový Hallův jev. Za tento objev získali v roce 1998 Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1983 Bjarne Stroustrup vyvinul programovací jazyk C++, který byl rozšířením programovacího jazyka C, vyvinutého Bellovými laboratořemi v roce 1970.

1990

V roce 1994 vynalezl Federico Capasso a jeho spolupracovníci kaskádní laser. Ve stejném roce přišel Peter Shor s kvantovým algoritmem faktorizace.

2000

V roce 2003 byla v Murray Hill v New Jersey vytvořena nanotechnologická laboratoř. V roce 2005 se Dr. Jeong Kim, dřívější prezident Lucent's Optical Network Group, stal presidentem Bellových laboratoří. V dubnu roku 2006 podepsala firma Lucent Technologies, která je mateřskou společností Bellových laboratoří, smlouvu o sjednocení s firmou Alcatel.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bell Laboratories na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bellovy laboratoře na Wikimedia Commons
Bell Labs Archivováno 7. 8. 2007 na Wayback Machine.