Barbora z Poděbrad
| Barbora z Poděbrad | |
|---|---|
.png) Barbora z Poděbrad (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Narození | 1446 Praha |
| Úmrtí | 20. září 1474 (ve věku 27–28 let) Budín |
| Manžel | Jindřich z Lipé Ulrich von Oettingen-Flochberg (?) Jan Křinecký z Ronova (?) |
| Rod | páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Dynastie | Páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Otec | Jiří z Poděbrad |
| Matka | Kunhuta ze Šternberka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barbora z Kunštátu a Poděbrad či Barbora Česká (okolo 1446 Praha – 20. září 1474) byla česká princezna z rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad, dcera českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho první manželky Kunhuty ze Šternberka.
Barbořinými rodiči byli Jiří z Poděbrad, pozdější český král, a jeho první manželka Kunhuta ze Šternberka, dcera Smila Holického ze Šternberka. V raném dětství jí zemřela matka, od roku 1450 ji pak vychovávala Jiřího druhá manželka Johana z Rožmitálu.
Měla 5 vlastních sourozenců:
- Boček (1442–1496)
- Viktorín (1443–1500), od roku 1459 říšský kníže, vévoda z Minsterberka a Opavy, hrabě kladský
- Jindřich starší (1448–1498), od roku 1462 říšský kníže, vévoda z Minsterberka a Olešnice, hrabě kladský
- Kateřina (1449–1464), uherská královna, manželka Matyáše Korvína
- Zdeňka (Sidonie) (1449–1510), saská vévodkyně, manželka Albrechta III. Saského
Dále měla nevlastního bratra Hynka a nevlastní sestru Ludmilu.
O jejích dalších osudech je málo zpráv a informace si někdy i protiřečí. Téměř jisté je, že byla Barbora provdána (kolem roku 1460) za Jindřicha (VIII.) z Lipé, který držel dědičnou funkci nejvyššího maršálka a v letech 1463–1464 zastával úřad moravského zemského hejtmana. Tento Jindřich je zmiňován ve zprávach o bitvě u Veselí v roce 1469 jako švagr Viktorína z Poděbrad.[1][pozn. 1]. Protože byl v roce 1473 zvolen do funkce jednoho ze čtyř moravských zemských ředitelů [2], zemřel nejdříve v tomto roce. S Jindřichem neměli žádné potomky.
V genealogiích jsou uváděni jako další Barbořini manželé německý šlechtic Ulrich von Oettingen-Flochberg (s nimž měla mít syna Joachima a dvě dcery)[3] a Jan Křinecký z Ronova [3][4], což je prakticky vyloučeno, pokud je správné datum Barbořiny smrti. V případě Jana Křineckého by vazbám na rod Jiřího z Poděbrad nasvědčovala jména jeho synů Jiří a Viktorín, ovšem jako jejich matka bývá uváděna jakási Magdalena.[5]
Příčina smrti, místo úmrtí ani místo pohřbení Barbory z Poděbrad nejsou známy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ani novější historici (Urbánek, Fukala) nezpochybňují Barboru jako manželku Jindřicha z Lipé. Zapova Česko-moravská kronika ovšem interpretuje "sešvagření" Viktorína a Jindřicha přes manželky-sestry z Pirkštejna, což je však méně pravděpodobné.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara Kunstadt-Podiebrad na polské Wikipedii.
- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Sv. 4. Praha: Bursík a Kohout, 1899. Dostupné online. S. 573.
- ↑ ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí koruny české. Svazek VI. 1437-1526. Praha: Paseka, 2007. ISBN 978-80-7185-264-3. S. 420.
- ↑ a b z Podiebrad. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-19.
- ↑ Barbara of Bohemia: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Dostupné online.. Praha: Otto, 1900. Dostupné online. S. 173—174..
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- Stefan Głogowski. Potomci krále Jiřího z Poděbrad (Genealogie knížat z Minsterberka). Přel. Karel Müller. Ostrava 1989, s. 17–19. ISBN 8390503522
- Roman Heck, Marian Orzechowski, Dějiny Československa, Ossolineum, Wrocław, 1969.