Přeskočit na obsah

Augusto De Luca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Augusto De Luca
Augusto De Luca (6. května 2015)
Augusto De Luca (6. května 2015)
Narození1. července 1955 (69 let)
Neapol
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Augusto De Luca: Neapol
Augusto De Luca fotografuje Carlu Fracciovou

Augusto De Luca (* 1. července 1955, Neapol, Itálie) je italský umělec a fotograf.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval právo, později v polovině 70. let se stal profesionálním fotografem.[1][2] Používá velmi zvláštní styl, prošel několika fotografickými žánry, využíval mnoho materiálů, téměř vždy se na svých snímcích snaží dávat důraz na základní prvky a s minimálními výrazovými prostředky. Výsledkem jsou fotografie, ve kterých jsou tvary a znaky kombinovány způsobem, který připomíná metafyzické prostředí. Jeho fotografie byly vystaveny v mnoha galeriích v Itálii i v zahraničí.

Je autorem řady obálek zvukových nosičů, reklamních kampaní a fotografických knih. Učil fotografii v rámci "Montecitorio klubu" italského parlamentu.

V roce 1995 uspořádal výstavu v italské poslanecké sněmovně, které se zúčastnil Carlo Azeglio Ciampi (10. prezident Itálie), Nilde Iotti (šéf poslanecké sněmovny) a Giorgio Napolitano (11. prezident Itálie).[3]

V roce 1996 získal ocenění "Città di Roma" společně s Ennio Morriconem[4] za knihu Roma Nostra.

Italský Telecom jej požádal o grafický návrh na zvláštní vydání telefonní karty obsahující Neapol v nákladu 7 miliónů kopií a čtyři telefonní karty s na motivy Paříž, Praha, Berlín a Brusel v nákladu 12 milionů výtisků.[5]

Jeho fotografie jsou součástí různých veřejných i soukromých sbírek, mezi jinými je vlastní také Francouzská národní knihovna v Paříži, Městský archiv fotografií v Římě, International Polaroid Collection (USA), Musée de la Photographie de Charleroi.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Výběr výstav:

  • Museo di villa Pignatelli (Neapol) – Palazzo Taverna (Řím) – Galleria Ken Damy (Brescia) – Italian Chamber of Deputies (Řím) – Studio Trisorio (Neapol) – Galleria Civica (Modena) – Galleria Lotti (Bologna) – Galleria San Fedele (Milán) – Archiginnasio (Bologna) – Palazzo Dugnani (Milán) – Villa Strozzi (Florencie) – Palazzo Braschi, Museo di Roma (Řím) – Galleria Nuova Fotografia (Treviso) – Istituto Italiano di Cultura (Lille, Francie) – Palazzo Lanfranchi (Pisa) – Expo Arte 1985 (Bari) – Palazzo Sforzesco (Milán) – Galleria Dry Photo (Prato) – Italian Culture Institute (New York) – China National Gallery of Aesthetic Arts (Peking) – Museo Italo Americano di San Francisco (USA) – Galleria Diaframma (Milán)[6] – Galleria Hasselblad (Göteborg, Švédsko) – ANFA (Barcelona, Španělsko) – Galleria Fotografia Oltre (Chiasso, Švýcarsko) – FNAC (Lyon, Francie) – Gallerie Vrais Rêves (Lyon, Francie) – Italian Cultural Society (Sacramento, Kalifornie) – Galleria Camara Oscura (Logroño, Španělsko) – Forum Exposition (Bonlieu Annecy, Francie) – Musée Ancien (Grignan, Francie) – École des Beaux Arts (Tourcoing, Francie) – ARTEDER 1982 (Bilbao, Španělsko) – Journées Internationales de la Photographie (Montpellier, Francie) – Galérie Divergence (Ayeneux Soumagne, Francie) – Rencontres Internationales de la Photographie 1984 (Arles, Francie) – Dept. of Art of the University of Tennessee (Chattanooga, USA) – Maison des Arts (Laon, Francie) – Biennale Internazionale di Fotografia 1985 (Bělehrad, Srbsko) – Festival d'Animation Audiovisuelle 1986 (Saint-Marcellin, Isère, Francie) – Musée d’Art Moderne (Lutych, Belgie)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fotografie di Augusto De Luca a personaggi famosi – Famous portraitsPortrait of Carla Fracci.
  2. Il colore metafisico di De Luca – Metaphysical and color images of De Luca
  3. Italian Chamber of Deputies (Camera dei Deputati) - Esposizione di De Luca
  4. De luca e Ennio Morricone – "Città di Roma" Prize – Corriere della SeraGalleria delle Immagini.
  5. Sette foto di De Luca su diciannove milioni di schede (pezzi)- 7 schede telefoniche Telecom
  6. Il talento di De Luca – Corriere Della Sera - Exhibitions in Milan

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]