Přeskočit na obsah

August Krumholz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
August Krumholz
Narození1845
Straß in Steiermark
ÚmrtíDesetiletí od 1910 nebo 1914 (ve věku 68–69 let)
Povoláníarchitekt a podnikatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Krumholz byl rakouský architekt, který působil v druhé polovině 19. století v rakouských zemích i v Čechách a na Moravě. Narodil se roku 1844 nebo 1845 v Kraňsku, zemřel po roce 1914.

O životě Augusta Krumholze se nepodařilo dohledat základní údaje jako místa a data narození a úmrtí. V únoru 1908 ale řada periodik popisuje jeho zatčení v Paříži. Při té příležitosti tisk uváděl i některé detailnější údaje z Krumholzova soukromého života:

Narodil se v Kraňsku v roce 1844 nebo 1845 (tisk ho v roce 1908 označuje jako třiašedesátiletého). Byl synem státního úředníka, který dosáhl hodnosti stavebního rady (Baurat). Byl popisován jako pohledný muž, který měl štěstí u dam (...bei den Damen sehr viel Glück hatte). Působil ve Vídni a v Salcburku. V první polovině 70. let 19. století studoval na Vídeňské akademii, mimo jiné u profesora Friedricha von Schmidt.[1] Pro Vídeňskou světovou výstavu v roce 1873 navrhl ukázkovou školní budovu. Poté odjel na doporučení vlády na studijní cestu do Anglie a Francie, kde se seznamoval s tamními projekty škol.[2]

Okolo roku 1893 se přestěhoval do Budapešti, kde založil dobře prosperující stavební kancelář, která dodávala i rakousko-uherské armádě. Byl členem Rakouského spolku inženýrů a architektů (Österreichischer Ingenieuren- und Architektenverein). Poté, co se později s rodinou odstěhoval do Vídně, byla jeho firma prohlášena za insolventní a přepsána na manželku (ve vídeňském adresáři je uváděn od roku 1903 [3] do roku 1908[4]). V době zatčení v Paříži, v roce 1908, žila jeho manželka v Linci.[1]

Datum úmrtí nezjištěno, ale ještě 14. 6. 1914 je v tisku zmiňován.[5]

Špionážní aféra

[editovat | editovat zdroj]
Vzducholoď Patrie, Verdun, listopad 1907

August Krumholz byl 18. února 1908 (tehdy ve věku asi 60 let) se svou třicetiletou milenkou Gertrudou Briegerovou zatčen v pařížském hotelu. U zatčených byla nalezena korespondence v němčině a různá aeronautická dokumentace, včetně plánů francouzské řiditelné vzducholodi Le Patrie.[p 1] Bylo prokázáno, že se o řiditelnou vzducholoď zajímal již během pobytu v Maďarsku. Protože byl již tehdy v písemném styku s konstruktérem Julliotem, byl Krumholz podezřelý ze špionáže. Julliot namítal, že technické detaily vzducholodi Le Patrie jsou obecně známy, k výrobě je však nutná dlouholetá zkušenost.[6][7]

Vyšetřování bylo uzavřeno 2. března 1908 a Krumholz byl z Francie vypovězen s tím, že bylo prokázáno, že Krumholz nabídnul tajemství řiditelné vzducholodi k prodeji cizí mocnosti.[8]

  • 1870–1874 – Bývalá reálná škola Komenium, Olomouc[9]
  • 1873 – Österreichisches Musterschulhaus auf der Wiener Weltausstellung (Vzorová školní budova ze světové výstavy ve Vídni)[10]
  • 1874–1875 – Lovecký zámeček pro Nikolause Dumbu, Liezen, Štýrsko, Rakousko[11]
  • 1876 – novogotický oltář v římskokatolickém farním kostele, Fohnsdorf, Štýrsko, Rakousko
  • 1876 – Vila Ludwiga Schneidera zvaná „Schlumberger Schlössl” či „Villa Weinfried”, Bad Vöslau, Dolní Rakousy, Rakousko[12]
  • 1876 – Muzeum města Ústí nad Labem (původně škola s reprezentačním sálem města)[13]

Ve stejném roce zvítězil jeho projekt v soutěži na měšťanskou školu ve Vimperku.[14]

  • SCHWAB, Erasmus. Die österreichische Musterschule für Landgemeinden. Vídeň: Selbstverl. des Comités, 1873. 15 s. Dostupné online. (německy)  - obsahuje dva výkresy vzorové školy od Augusta Krumholze


  1. Zatímco slovo Vlast je ve francouzštině ženského rodu (la Patrie), pro tuto i ostatní vzducholodě se používá rod mužský (le Patrie). Vyplývá to z mužského rodu výrazu pro řiditelnou vzducholoď (le dirigeable)
  1. a b Ein Wiener Architekt als Spion verhaftet. Illustrierte Kronen Zeitung. 20. 2. 1908, roč. IX, čís. 2925, s. 6. Dostupné online. (německy) 
  2. Mannigfaltiges - Personalien. Freie Pädagogische Blätter. 20. 12. 1873, roč. 7, čís. 51, s. 717. Dostupné online. (německy) 
  3. Vídeňský adresář 1903, Krumholz August
  4. Vídeňský adresář 1908, Krumholz August
  5. Der Volksfreund. 21. 6. 1914, s. 2. Dostupné online. 
  6. Wiener Luftschrift Zeitung, Internet Archive: Eine Spionage Affäre (německy)
  7. Nová vyzvědačská aféra. Národní listy. 20. 2. 1908, s. 3. Dostupné online. 
  8. Architekt Krumholz aus Frankreich ausgewiesen. Neues Wiener Journal. 3. 3. 1908, s. 3. Dostupné online. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-24]. Identifikátor záznamu 30841/8-3157 : Škola - bývalá reálná, Komenium. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. HINTRÄGER, Karl. Die Volksschulhäuser in den verschiedenen Ländern. Svazek Band 2: Volksschulhäuser in Österreich, Ungarn, Bosnien und der Hercegovina. Stuttgart: Bergsträsser, 1901. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. S. 58. (německy)  Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.
  11. BÖKER, Johann Josef. Die beiden Villen des Nicolaus Dumba in Liezen (Obersteiermark). In Situ – Zeitschrift für Architekturgeschichte. 2015, roč. VII, s. 235—246. ISSN 1866-959X. (německy) 
  12. August Krumholz [online]. Ústí//Aussig [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (cs, de) 
  13. Ústecké muzeum už není "cizí dům" [online]. Muzeum města Ústí nad Labem [cit. 2017-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  14. Concurs für die Stadtschule in Winterberg.. Neue Freie Presse. 24. 7. 1876, čís. 4278, s. 4. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]