Archicebus achilles
 Archicebus achillesStratigrafický výskyt: spodní eocén, 55,8 až 54,8 mya | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | placentálové (Placentalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Podřád | † Omomyiformes[1] |
| Nadčeleď | † Omomyoidea[1] |
| Čeleď | † Archicebidae Ni, Gebo, Dagosto, Meng, Tafforeau, Flynn & Beard, 2013 |
| Rod | † Archicebus Ni, Gebo, Dagosto, Meng, Tafforeau, Flynn & Beard, 2013 |
| Binomické jméno | |
| † Archicebus achilles Ni, Gebo, Dagosto, Meng, Tafforeau, Flynn & Beard, 2013 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Archicebus achilles je evolučně významný, vyhynulý druh primáta, jenž byl vědecky popsán v roce 2013. Jde o jediný druh souběžně vytyčené čeledi Archicebidae a rodu Archicebus. Fosilní pozůstatky archiceba byly objeveny v čínském souvrství Jang-si v oblasti Ťing-čou (provincie Chu-pej) a datovány do období spodního eocénu před asi 55,8 až 54,8 miliony lety.[2][3]
Archicebus je považován za bazálního zástupce haplorhinních primátů.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Archicebus je dobře prostudovaným primátem, jehož popis byl založen na velké části rozdrcené kostry. Studovaný jedinec na základě rekonstrukce vážil kolem 20 až 30 g,[1] vyznačoval se štíhlými končetinami a dlouhým ocasem. Trup byl asi 71 mm dlouhý, ocas měřil více než 130 mm a lebka holotypu je přibližně 25 mm dlouhá a 17 mm široká.[2]
Morfologie chrupu vykazuje primitivní vlastnosti, srovnatelné s charakteristikami raných omomyoidů z podčeledi Anaptomorphinae, jako je Teilhardina. V každém kvadrantu čelisti byly čtyři premoláry. Celkový tvar lebky je podobný jako v případě teilhardiny, objevuje se postorbitální zápora. Čenich byl pouze krátký.[2][1] Z hlediska postkraniálního skeletu zasluhují zmínku jedinečné proporce kosterních elementů chodidla; a rovněž patní kost, jež vykazuje rysy vyšších primátů spíše než nártounů.[2][4]
Paleoekologie a evoluční význam
[editovat | editovat zdroj]Archicebova anatomie svědčí o tom, že šlo o malého stromového hmyzožravého primáta, jenž byl zřejmě aktivní ve dne. Tím by se lišil od současných nártounů, jejichž aktivita je především noční. Kostra končetin zároveň svědčí o odlišných pohybových vzorcích, než které lze pozorovat u moderních nártounovitých. Zatímco nártouni většinou šplhají těsně přitisklí ke kmeni a pak odskakují do strany (tzv. vertikální lpění a skákání), archicebus se ve stromoví pohyboval spíše pomocí kvadrupedie.[2][5]
Fosilie archiceba byly datovány do spodního eocénu Číny, do období před asi 55,8 až 54,8 miliony lety. Stratigrafický výskyt se tedy kryje s paleocenně-eocenním teplotním maximem,[4] jež přineslo výrazné zvýšení globálních teplot a je spojeno s rozvojem prvních pravých primátů na severní polokouli.[6] Archicebus vykazuje mozaiku znaků pozorovaných jak u vyšších primátů, tak u nártounů, resp. omomyioidů.[pozn. 1] Například tvar patní kosti a proporce nártu jsou podobné antropoidům, ale stavba lebky, chrup a mnohé znaky apendikulární kostry připomínají spíše nártouny.[2]
Archicebus je pokládán za bazálního haplorhinního primáta,[1] jenž zároveň leží blízko rozdělení linií Strepsirhini a Haplorhini. Je možné, že jeho vzhled by mohl do značné míry odpovídat společnému předku vyšších primátů, možná i společnému předku všech primátů vůbec.[5] Objev archiceba zároveň demonstruje, že vyšší primáti nejspíše nepocházejí z Afriky, byť zde v průběhu oligocénu prodělali bouřlivý vývoj, ale jejich původ je zřejmě asijský.[4][5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nártouni, omomyoidi a vyšší primáti utvářejí skupinu haplorhinních primátů, příbuzenské vztahy mezi těmito skupinami nejsou zcela uspokojivě objasněny. Omomyoidi bývají často řazeni přímo mezi nártouny.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f FLEAGLE, John G. Primate Adaptation and Evolution. 3. vyd. San Diego: Elsevier, 2013. Dostupné online. ISBN 978-0-12-378632-6. S. 255, 419.
- ↑ a b c d e f NI, Xijun; GEBO, Daniel L.; DAGOSTO, Marian. The oldest known primate skeleton and early haplorhine evolution. Nature. 2013-06, roč. 498, čís. 7452, s. 60–64. Dostupné online [cit. 2022-11-29]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature12200. (anglicky)
- ↑ PERKINS, Sid. Oldest primate skeleton unveiled. Nature. 2013-06-05. Dostupné online [cit. 2022-11-29]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature.2013.13142. (anglicky)
- ↑ a b c Tiny, insect-eating animal becomes earliest known primate. the Guardian [online]. 2013-06-05 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MIHULKA, S. Archicebus nejstarším vykopaným primátem. www.osel.cz [online]. 2013-06-06 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
- ↑ BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. Chichester, West Sussex: Blackwell Publishers, 2015. S. 364. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Taxon Archicebus achilles ve Wikidruzích
