Aratinga tmavohlavý
 Aratinga tmavohlavý | |
|---|---|
 Aratinga tmavohlavý v britském Beale Parku | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Čeleď | papouškovití (Psittacidae) |
| Rod | aratinga (Aratinga) |
| Binomické jméno | |
| Aratinga weddellii (Deville, 1851) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aratinga tmavohlavý (Aratinga weddellii) je jihoamerický papoušek dorůstající 28 cm velký a vážící 95 – 115 gramů. Samec i samice jsou zbarveni stejně. Peří na hlavě mají šedohnědé, zobák je černý, lysé okruží oka je bílé, oči světle žluté. Papoušek je jinak celý zelený, spodina je žlutozelená. Letky a ocasní pera jsou na konci modrá. Běháky jsou šedé barvy. Mláďata aratingy tmavohlavého jsou zbarveni podobně jako dospělci. Jen hlavu mají zbarvenou více do zelena a na spodině mají méně žlutého zabarvení než dospělí. Aratinga tmavohlavý se dožívá 20 let a více.[2]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Aratinga tmavohlavý se vyskytuje na území Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru a Peru do nadmořské výšky 750 m.[3] V těchto státech obývá nížinná území. Žije v okolí lesů, které navazují na řeky, v bažinách s vysokým porostem. Aratingu tmavohlavého také lze uvidět ve vlhké savaně se zbytky lesů.[2]
V přírodě se živí semeny, plody palem, květy, bobulemi, hmyzem a jejich larvami. V lidské péči se aratinga tmavohlavý krmí ovocem (jablka, hrušky, banány, apod.), zeleninou (mrkev, celer, zelené fazole a hrách v lusku) zelenými listy (pampeliška, mangold), prosem, ovsem, pohankou, namočeným naklíčeným slunečnicovým semínkem, kukuřičnými klasy nebo se krmí kompletní směsí pro papoušky.
Aratinga tmavohlavý je pozorován v párech nebo malých skupinkách, ale také ve větších hejnech až o 75 jedincích, a to v oblastech bohatých na jejich potravu. Tito papoušci hledají hnijící větve a pařezy z důvodu hledání jejich hlavní potravy - hmyzu. Samice snáší 3 – 4 vejce. Inkubační doba vajec je 25 dní.[2] Mláďata v hnízdě zůstávají zhruba 55 dní.[4] Ze zoologických zahrad v České republice chová Aratingu tmavohlavého Zoo Tábor.
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Podle IUCN (International Union for Conservation of Nature) tento druh není ohrožen. Ale je zařazen do druhé přílohy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d TRUST, World Parrot. www.parrots.org [online]. www.parrots.org [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ www.iucnredlist.org [online]. www.iucnredlist.org [cit. 2016-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-23.
- ↑ ANIMAL-WORLD. Animal World [online]. Animal World [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu aratinga tmavohlavý na Wikimedia Commons
