Aquilegia einseleana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAquilegia einseleana
alternativní popis obrázku chybí
Orlíček Aquilegia einseleana
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďpryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rodorlíček (Aquilegia)
Binomické jméno
Aquilegia einseleana
F.W. Schultz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aquilegia einseleana je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 15–40 cm s krátkým silným oddenkem.[1] Lodyha je přímá, chudě větvená, zpravidla žláznatě pýřitá. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, složené, trojčetné, lístky trojdílné a tupě zubaté. Lodyžní listy jsou s kratšími řapíky, nejvyšší pak přisedlé, nejvyšší až jednoduché. Květy jsou na dlouhých stopkách v řídkém vrcholičnatém květenství, většinou na jedné rostlině nejvýše 3 a často je květ jen jediný, jsou většinou modrofialové barvy, jen asi 2,5–3, zřídka až 4 cm v průměru. Kališních lístků je 5, jsou petaloidní (napodobující korunu), zbarvené modrofialově, nejčastěji 15–20 (zřídka až 25) mm dlouhé a 7–9 mm široké.[1] Korunních lístků je taky 5, stejné barva jako kališní, jsou kornoutovitého tvaru na bázi s ostruhou, která je rovná nebo slabě zakřivená, asi 1 cm dlouhá a kde jsou nektária. Kvete v červnu až v červenci.[1] Tyčinek je mnoho, jsou nahloučené ve svazečku, vnitřní jsou sterilní. Gyneceum je apokarpní, pestíků je nejčastěji 5. Plodem je měchýřek. Měchýřky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozomů je 2n=14.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Aquilegia einseleana je endemitem jižních až východních Alp.[2] Najdeme ho zpravidla na vápnitém substrátu v subalpínském stupni. V České republice ani na Slovensku neroste.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz: [s.n.], 2005. (německy) 
  2. Flora Europaea [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]