Antonín Schmidt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Antonín Schmidt

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1874[1]

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1873[2]
Stranická příslušnost
Členství staročeši

Narození 9. ledna 1820
Hořice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. září 1897
Nové M. n. Metují
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Schmidt, uváděn též jako Antonín Schmied[3] (9. ledna 1820 Hořice19. září 1897 Nové Město nad Metují[3]), byl český notář a politik, v 60. a 70. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Profesí byl notářem. Působil v obci Krościenko v nynějším Polsku a v Nasavrkách. V roce 1860 přesídlil do města Polná a otevřel si tu notářskou kancelář. Byl aktivní ve veřejném životě. Roku 1862 v Polné založil Čtenářskou besedu (později Měšťanská beseda), která měla roku 1865 120 členů. Spoluzakládal a předsedal pěveckému spolku Čestmír. Po dobu několika let zasedal v městské radě a byl prvním radním (zástupcem starosty). V nepřítomnosti starosty Antonína Pittnera fakticky vedl městskou samosprávu. Byl jmenován čestným měšťanem Polné.[3]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Politicky patřil k Národní straně (staročeské). V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (volební obvod Německý Brod – Polná – Humpolec).[4] Do sněmu kandidoval poté, co zemřel dosavadní poslanec za tento volební okrsek Libor Sadil.[3] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[5]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[6] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Sadil takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[7] a zvolen znovu v doplňovacích volbách v září 1869.[8] Za svůj obvod byl do zemského sněmu zvolen i v řádných volbách v roce 1870[9] a volbách roku 1872.[10] Česká pasivní rezistence tehdy trvala a tak po zbavení mandátu následovalo zvolení v doplňovacích volbách v říjnu 1873.[11] V doplňovacích volbách roku 1874 již nekandidoval a místo něj v sněmu usedl mladočech Jakub Hruška.[12]

Zasedal také od roku 1871 na Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), která tehdy ještě nebyla volena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů. Vzhledem k politice pasivní rezistence se ale nedostavil se do sněmovny, proto jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen za zaniklý.[13]

1. května 1871 se přestěhoval do Nového Města nad Metují. Zde zemřel v roce 1897.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V letech 1867–1869 a 1872–1874 se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. Kvůli politice pasivní rezistence se na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. a b c d e INFORMACE Z KRAJE VYSOČINA, 6/09, POLENSKÉ OSOBNOSTI, PRCHAL, Jan: Biografický slovník Polenska, 2002. [online]. mesto-polna.cz [cit. 2013-08-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  6. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/003schuz/s003001.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001004.htm
  13. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.