Antonín Hajn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Hajn
PhDr. Antonín Hajn

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Stranická příslušnost
Členství radikál. pokrok. str.
státopráv. pokrok. str.
Čs. národní demokracie

Narození 24. července 1868
Solnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. března 1949 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Profese spisovatel a novinář
Commons Kategorie Antonín Hajn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Hajn (24. července 1868 Solnice[1][2]26. března 1949 Praha[3])[4][5] ,byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny solnického truhláře. V letech 1887–1891 studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během studií se spolu s Karlem Sokolem podílel na založení a vydávání Časopisu českého studentstva. Po zákazu této tiskoviny v prosinci 1892 pak nastoupil jako redaktor nově založeného listu Neodvislost. Angažoval se v Omladině a v pokrokovém hnutí, v jehož rámci patřil k levicovému křídlu, které kladlo důraz na sociální témata. Vstoupil do socialistického spolku Politický klub dělnický v Čechách. V září 1893 byl zatčen a 21. února 1894 byl nad ním v procesu s Omladinou vynesen rozdudek 18 měsíců těžkého žaláře.[6][7]

Po propuštění se spolu s Aloisem Rašínem stal jednou z hlavních postav radikálněpokrokového směru. Zodpovídal za tisk. Roku 1896 se ale s Rašínem názorově rozešel a akcentoval nadále sociální tematiku a protivládní rétoriku. Jako spojence vnímal sociální demokraty. Roku 1897 jím byla založena Česká strana radikálně pokroková a této nové straně předsedal. V této straně se angažoval i jeho mladší bratr Alois Hajn, který vydával list Osvěta lidu, jenž měl neoficiální status stranických novin. Roku 1908 se Česká strana radikálně pokroková a Česká strana státoprávní spojily do nové formace Česká strana státoprávně pokroková, kam přešel i Antonín Hajn, který řídil spolu s K. S. Sokolem stranický list Samostatnost. Kromě toho v letech 1905–1909 byl redaktorem Pokrokové revue a profiloval se i jako nakladatel (založil edici Hajnova knihovna děl domácích a cizích). V letech 19171918 se podílel na přípravách vzniku České státoprávní demokracie, z níž se později vyvinula Československá národní demokracie. Stal se jedním ze čtyř místopředsedů nové strany. Vedl pak dlouhodobě tiskový odbor strany, do jejíhož vlivu spadala vlivná periodika jako Národní listy.[8][7][3]

Do vrcholové politiky pronikl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 023. Usedl do poslanecké frakce Sjednocení českých národně sociální, radikálně pokrokových a státoprávních poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[9]

Názorově patřil k zastáncům českého státu, požadoval odluku státu a církve, sekulární školský systém. Česká strana státoprávně pokroková v květnu 1914 (tedy ještě před vypuknutím války) publikovala Manifest k Evropě, ve kterém se přihlásila k samostatnosti českého státu. Šlo tehdy v české politice o ojedinělý koncept odmítající nutnost zachování Rakouska-Uherska.[3]

V letech 19181920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929.[10] Podle údajů k roku 1929 byl profesí nakladatelem v Praze.[11]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • List z nejnovější historie vnitřního našeho politického života, 1894
  • Mistr Jan Hus, 1897
  • Nebezpečí reakce ve školství, 1899
  • Karel Havlíček Borovský; k památce padesátiletí jeho úmrtí, 1906
  • Výbor prací 1889–1909 I–III , 1913
  • Sláva a úpadek, 1913
  • Škola, národ, život (vybrané úvahy), 1913
  • Naše poslání: šest kapitolek o minulosti a budoucnosti, 1918

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Uváděno též narození 28. července 1868 (Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.)
  3. a b c Antonín Hajn [online]. phil.muni.cz [cit. 2013-05-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1300. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. (česky) 
  6. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 322, 324. (česky) 
  7. a b kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách. Praha: Libri, 1993. ISBN 80-901579-0-4. S. 91. (česky) 
  8. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 320-321, 324-328, 333-334, 387, 593, 598. (česky) 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. Antonín Hajn [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  11. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]