Antonín Berger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Berger
Antonín Berger
Narození 8. dubna 1861
Lysá nad Labem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. října 1930 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Berger (8. dubna 1861 Lysá nad Labem[1]24. října 1930 Praha) byl pražský cukrář, zakladatel tradice moderního českého cukrářství, známý i za hranicemi Československa. Jeho znalosti, dovednosti a cukrářský um proslavil vysoce kvalitní výrobky nejen doma, ale i v zahraničí.

Život a praxe[editovat | editovat zdroj]

Servírovací kleště na zákusky

Vyučil se 1874 v Nových Benátkách. Po vyučení pracoval v různých cukrářských firmách (v Brandýse nad Labem u fy Růžek, ve Vídni u fy Meizer, v Praze u fy Stutzik, v Praze u fy Melzer, v Klostereneuburgu u fy Fisher, též Bratislavě, Budapešti a Mnichově.)

Osamostatnění[editovat | editovat zdroj]

Získané praktické zkušenosti a vědomosti dobře použil po převzetí a zmodernizování staršího cukrářského závodu v Ústí nad Labem když se osamostatnil roku 1887. Započal ihned tvůrčím způsobem ve svých recepturách využívat poznatky a zkušenosti získané u předchozích zaměstnavatelů během své praxe. Brzy byly jeho výrobky známé a oblíbené u široké veřejnosti.

Bojkot německého obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Majitel slibně prosperující cukrářské firmy po několik let musel snášet národnostní ústrky od části německého obyvatelstva. Jeho závod bojkotovali a štvali proti němu.

Otevření cukrárny v Praze[editovat | editovat zdroj]

V roce 1895 se proto odstěhoval do Prahy, kde navázal na tradici Stelzigovy cukrárny a zřídil později svou vlastní cukrárnu ve Vodičkově ulici čp. 38/II na nároží Václavského náměstí. Pod jeho vedením zde vznikla jedna z nejproslulejších cukráren a kaváren secesní Prahy. Otevření této cukrárny bylo významným počinem, protože jím byla zahájena tradice výroby jemných cukrářských výrobků excelentní kvality. Rozsáhlé moderní prostory v 1. patře domu byly otevřeny velkými okny, a kromě konzumace a společenské úlohy sloužily jako herna kulečníku.

Vznik moderní cukrářské tradice[editovat | editovat zdroj]

Jeho heslo: "Jednoduchost, kvalita, prodejnost". Odtud se datuje zrod českého moderního cukrářství. Bergerovy pokrokové přístupy i postupy silně ovlivnily všechny pražské cukráře. Všichni ho chtěli napodobit a zlepšit dle vzoru Antonína Bergera své výrobky a receptury, aby dosáhli kvalitativně i chuťově lepších výrobků. Vybavení nových cukráren bylo silně ovlivněno i po stránce řešení interiérů cukráren a kaváren. Kvalitativní změna cukrářské výroby sebou přinesla brzy dosažení světového jména zásluhou zejména Antonína Bergera. On to byl, kdo dbal na odbornost i kvalitu, a vyučil mnohé cukrářské pracovníky.

Nejznámější výrobky[editovat | editovat zdroj]

Jeho pýchou byla i vlastní čokoláda. Vyráběla se z dokonalých kakaových bobů z Francie. Před příchodem Němců v roce 1938 nechal pan Berger celý sklad s drahými a kvalitními kakaovými boby ukrýt – zazdít. Bergerovi neuznávali nikdy v receptech žádnou náhražku. Dodnes se v cukrárnách prodává malý dort „Batul", který vymyslela ženská část Bergerovy rodiny, inspirovaná tehdy populární dětskou knížkou Johna Habbertona „ Hýta a Batul."

Pan Berger si nepotrpěl na výstřednost a okázalost. Pravidelně se vzdělával. Studoval odborné trendy i postupy u významných cukrářských závodů v cizině i doma, publikoval je v oborovém časopisu Český cukrář a pak důsledně uplatňoval v praxi ve své firmě.

Byl průkopníkem moderní cukrářské výroby, která vyšla z velice skromných poměrů. Vypracoval se vlastní pílí i nadáním a stal se mistrem cukrářského oboru. Respektoval slušnost, poctivost a morálku.

Cukrárna Antonína Bergera po roce 1948[editovat | editovat zdroj]

Po politických změnách v roce 1948 a následujícím znárodnění byla cukrářská tradice rodu Bergrů přerušena. České cukrářství tak přišlo o nadějné pokračovatele v tomto oboru.

Až do pádu komunismu fungovala stále v domě pana Bergera cukrárna, která se jmenovala City. Stále se tu říkalo „U Bergera", ale dorty a zákusky se sem jen dovážely a výrobna byla zrušena. Náhražky nahradily někdejší kvalitní výchozí suroviny.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

2. světová válka ovlivnila záporně rozkvět cukrářského oboru. Ještě hlouběji však ovlivnila cukrářskou profesi změna režimu po roce 1948. Došlo k znárodnění cukrářských živností a mnoho kvalifikovaných cukrářů muselo přejít do jiných odvětví, do strojírenských, dokonce hornických profesí. Velmi to ovlivnilo rozkvět cukrářského oboru. Odborníci odcházeli z výroben a s nimi i jejich praktické zkušenosti a znalosti.

Významné přední místo v evropském cukrářství, o které se zasloužil cukrář Antonín Berger, se stalo minulostí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu evangelická farnost Lysá nad Labem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bohumil Hlavsa Zbožíznalství při výrobě cukrovinek
  • Bohumil Hlavsa Praha 1930 Československé cukrářství – Odborná receptní a ilustrovaná kniha pro cukráře a výrobce cukrovinek ve 4 svazcích.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]