Anna Chaloupková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anna Chaloupková
Anna Chaloupková (cca 1917)
Anna Chaloupková (cca 1917)
Narození květen 1899
? Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. března 1920 (ve věku 20 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Národnost česká
Ocenění Revoluční medaile
Manžel(ka) svobodná
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Chaloupková (květen 189919. března 1920 Praha) byla česká členka tzv. Prvního československého odboje ve Spojených státech amerických, která byla roku 1917 vyslána do Rakouska-Uherska jako kurýrka s tajným vzkazem pro domácí ústředí odbojové organizace Maffie. S koncem první světové války se dostala do existenčních problémů a posléze nemocná zemřela.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se pravděpodobně v Čechách, v mládí se přesunula do Spojených států, kde byla v kontaktu s místní komunitou Čechů a Slováků.

Československý odboj[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí první světové války zde navštěvovala okruh tzv. Národního sdružení, krajanské organizace snažící se dosáhnout podpory k uznání samostatného československého státu nezávislého na Rakousku-Uhersku. Spolek vedený chicagským lékařem Ludvíkem Fisherem sjednocoval české a slovenské krajany v USA v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa.

Setkání postav Prvního československého odboje ve Washingtonu D. C. (E. Voska čtvrtý zprava)

Po zapojení Spojených států do války a přerušení diplomatických a dopravních styků s mocnostmi Trojspolku se pro československý odboj naskytla poslední příležitost k předání informací o exilové činnosti domácímu ústředí. Chaloupková byla spolu s Miladou Jaruškovou oslovena ke spolupráci šéfem československé informační služby Emanuelem Voskou, neboť ženy vzbuzovaly obecně menší podezření z nepřátelské špionáže. Získala diplomatický pas Švédského království identifikující ji jako členku delegace rakousko-uherského velvyslance v USA hraběte Tarnowského a barona Zwiedinka. Složila slib, že nic ze svěřených informací nesmí, ani pod pohrůžkou, vyzradit. Zpaměti se pak musela naučit několik stránek textu, který z bezpečnostních důvodů nemohla vézt s sebou. Spolu s Jaruškovou nastoupila 4. května 1917 na zaoceánský parník Ryndam, který jako jeden z posledních spojů odvážel zbylé státní úředníky mocností Trojspolku z kontinentu, včetně hraběte Tarnowského a hraběte Berensdorfa, vyhoštěného velvyslance Německého císařství.

V Praze[editovat | editovat zdroj]

Po příjezdu do Evropy odcestovala Chaloupková do Vídně, a odtud vlakem do Prahy. Zde se setkala s členy Maffie a těm přeříkala memorovaný text. Po celou dobu své mise neupadla v nejmenší podezření. Paradoxním faktem je, že na základě jejího diplomatického statutu ji cestovní výdaje, včetně lodního lístku, cesty 1. třídou vlakem z Vídně do Prahy či honosných hotelů, hradily rakousko-uherské úřady. Milada Jarušková byla při plnění svého úkolu zadržena.

Následně bydlela u svých rodičů a sháněla pro sebe zaměstnání, v čemž ve světle probíhající války a její nízké kvalifikace nebyla příliš úspěšná a upadala do chudoby. Po vzniku Československa získala státní Revoluční medaili za přínos při vzniku státu a po intervenci Emanuela Vosky a československých úřadů kancelářské místo s velmi nízkým platem 188 Kčs, který ji nestačil k důstojnému živobití.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Anna Chaloupková zemřela předčasně roku 1920 ve Všeobecné nemocnici v Praze, ve věku 20 let, následkem zápalu plic. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech. Roku 1930 ji zde byl zřízen důstojný hrob se sochařsky zdobeným náhrobkem vytvořeným sochařem Otakarem Španielem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]