Andreas Maislinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Andreas Maislinger
Andreas Maislinger and Branko Lustig at the LAMOTH 2nd Annual Dinner (2) cropped.jpg
Narození 26. února 1955 (65 let)
Sankt Georgen u Salzburku
Povolání historik, politolog, spisovatel, vysokoškolský učitel a mírový aktivista
Alma mater Vídeňská univerzita
Univerzita Innsbruck
Univerzita Salzburg
Svobodná univerzita Berlín
Témata mezinárodní vztahy
Ocenění Karl Renner Prize (2013)
čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku
rytíř Národního řádu za zásluhy
Titul profesora
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andreas Maislinger (* 26. února 1955 St. Georgen u Salcburku) je rakouský historik, politolog a zakladatel „Österreichischer Gedenkdienst“ (rakouští památkáři).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Maislinger studoval právo a politologii v Salcburku, Vídni, Frankfurtu nad Mohanem a Berlíně. Roku 1980 promoval v Salcburku jako doktor filozofie s disertací zaměřenou na problémy rakouské obranné politiky. Potom se dobrovolně angažoval v polské části „Aktion Sühnezeichen Friedensdienste“ a hned poté vykonával civilní službu v „Internationaler Versöhnungsbund“ ve Vídni.

Mezi roky 1982 a 1991 působil Maislinger na politologickém institutu university v Innsbrucku, na univerzitě v New Orleans, na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Roku 1982 se stal spoluzakladatelem pracovního kolektivu nezávislých iniciativ za mír v Rakousku a roku 1986 zakládajícím členem izraelsko-rakouské společnosti v Tyrolsku.

Andreas Maislinger během účasti na Aktion Sühnezeichen Friedensdienste – Polsko, 1981

Od roku 1992 je Maislinger vědeckým vedoucím každoročně konaných dnů příběhů času v Braunau am Inn („Braunauer Zeitgeschichte Tage“). V rámci této akce popisoval v roce 2000 „různé cesty“ Rakušanů, Němců, Čechů a Židů v 20. století a v roce 2003 porovnal život v Braunau na Inu, Broumově a v Lavarone.

Roku 2005 získal od rakouského prezidenta Heinze Fischera stříbrné vyznamenání rakouské republiky.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Friedensbewegung in einem neutralen Land. Zur neuen Friedensbewegung in Österreich. In: Medienmacht im Nord-Süd-Konflikt. Suhrkamp, Frankfurt am Main 1984 ISBN 3-518-11166-3
  • „Neue“ Österreichische Friedensbewegung. In: Österreichisches Jahrbuch für Politik 1983. Wien, 1984
  • Das katholisch-konservative Lager. In: Widerstand und Verfolgung in Tirol 1934–1945, Band 2. ÖBV, Wien 1984 ISBN 3-215-05368-3
  • „Den Nationalsozialisten in die Hände getrieben“. Zur Geschichtspolitik der SPÖ von 1970 bis 2000. In: Europäische Rundschau, Heft 3/2001

Editace[editovat | editovat zdroj]

  • Costa Rica. Politik, Gesellschaft und Kultur eines Staates mit ständiger aktiver und unbewaffneter Neutralität. Inn-Verlag, Innsbruck 1986 ISBN 3-85123-091-4
  • Der Putsch von Lamprechtshausen. Zeugen des Juli 1934 berichten. Eigenverlag, Innsbruck 1992 ISBN 3-901201-00-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]