André Tardieu
| André Tardieu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. září 1876 Paříž |
| Úmrtí | 15. září 1945 (ve věku 68 let) Menton |
| Alma mater | Condorcetovo lyceum École normale supérieure |
| Povolání | politik, novinář a učitel |
| Zaměstnavatel | Le Figaro |
| Ocenění | Všeobecná soutěž |
| Politické strany | Federation of the Lefts Demokratická republikánská aliance |
| Rodiče | André-Léon Tardieu |
| Funkce | prezident Rady ministrů (1929–1930) prezident Rady ministrů (1930) prezident Rady ministrů (1932) poslanec francouzského Národního shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
André Pierre Gabriel Amédée Tardieu (22. září 1876 Paříž – 15. září 1945 Menton) byl francouzský politik, významná osobnost francouzské třetí republiky. Třikrát se stal premiérem (1929–1930, 1930, 1932). Zastával mnoho dalších vládních funkcí: ministr osvobozených oblastí (Alsaska a Lotrinska), ministr dopravy, ministr vnitra, ministr zemědělství, ministr války, ministr zahraničí, ministr bez portfeje. Byl umírněným konzervativcem, představitel stran Alliance démocratique (1914–1932) a Centre républicain (1932–1936). Premiérem se stal na začátku celosvětové velké hospodářské krize, což ho postavilo do značné míry před neřešitelné úkoly a vzalo mu to popularitu a reputaci.
Studoval na École Normale Supérieure, ale studium opustil a vstoupil do diplomatických služeb. Později ze služby odešel a proslavil se jako zahraniční redaktor deníku Le Temps. Ve spolupráci s Georgesem Mandelem založil konzervativní noviny L'Echo National. V roce 1914 byl Tardieu prvně zvolen do Poslanecké sněmovny. Když vypukla první světová válka, narukoval do armády. V roce 1916 byl zraněn a invalidizován. Poté se vrátil do politiky. Byl asistentem Georgese Clemenceaua na pařížské mírové konferenci v roce 1919. V listopadu 1919 se stal prvně ministrem. Ve 20. letech vedl nekompromisní kampaň proti uvolnění represivních ustanovení Versailleské smlouvy proti Německu.[1] V listopadu 1929 se stal prvně premiérem. Ačkoli byl považován za konzervativce, zavedl v reakci na krizi řadu sociálních opatření, včetně veřejných prací, sociálního pojištění, bezplatného středního školství nebo rodinných přídavků pro všechny výdělečně činné osoby s alespoň dvěma dětmi. Přispěl rozhodujícím způsobem ke ztroskotání ženevské odzbrojovací konference 1932.[2] V roce 1936 odešel z politiky.
Věřil, že prosperující moderní ekonomika zmenší ideologický odstup mezi pravicí a levicí a vezme vítr z plachet marxismu.[3] Ve své dvoudílné knize La Révolution à refaire kritizoval francouzský parlamentní systém.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku André Tardieu na anglické Wikipedii.
- ↑ André Tardieu | French politician, Prime Minister, diplomat. Britannica.com [online]. 2023-09-18 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ André Tardieu. CoJeCo.cz [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ CLAGUE, Monique. Vision and Myopia in the New Politics of Andre Tardieu. French Historical Studies. 1973, roč. 8, čís. 1, s. 105–129. Dostupné online [cit. 2023-11-14]. ISSN 0016-1071. DOI 10.2307/285961.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu André Tardieu na Wikimedia Commons
