Zobrazení zdroje stránky An-chuej

{{Infobox - region
| úřední název česky = Provincie An‑chuej
| vlajka = 
| článek o vlajce = 
| znak = 
| článek o znaku = 
| hymna = 
| článek o hymně = 
| motto = 
| článek o mottu = 
| překlad motta = 
| mapa = Anhui in China (+all claims hatched).svg
| popisek mapy = Provincie An-chuej (červeně) na mapě Číny
| status = [[Provincie v Čínské lidové republice|provincie]]
| hlavní město = [[Che-fej]]
| rozloha = 140139,85
| nejvyšší hora = [[Lien-chua-feng]]
| výška nejvyšší hory = 1873
| časové pásmo = 
| počet obyvatel = 61027171
| obyvatelé aktuální k = 2020
| hdp = [[RMB|¥]] 70 321 (2021)<br/ >[[Americký dolar|$]] 10 823
| jazyk = [[čínština]]
| národnosti = [[Chanové]], [[Chuejové]]
| náboženství = 
| forma administrativní jednotky = 
| dělení jednotky = 16 [[Městská prefektura|městských prefektur]]
| vznik = 1667 {{Malé|(založení provincie)}}<br />1952 {{Malé|(obnovení v rámci [[Čína|ČLR]])}}
| titul představitele = Guvernér
| představitel = [[Wang Čching-sien]]
| titul představitele 2 = Tajemník KS Číny
| představitel 2 = [[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]]
| sídlo = 
| měna = [[RMB]]
| zkratka = 
| nuts = 
| spz = 皖 (Wǎn)
| předvolba = 
| doména = 
| web = http://english.ah.gov.cn/
| koláž = {{Koláž
| photo1a = El parque nacional de HuangShan. Un espectacular paisaje de montañas rocosas por encima de las nubes. (15732624395).jpg
| photo2a = Skylines of Hefei at Tianehu.jpg
| photo2b = 安徽太平湖.jpg
| photo3a = Bengbu Zhanggong Mountain and Zhanggong Lake.jpg
| photo4a = 
| size = 300|
| spacing = 3
| color = #FFFFF
| border = 3
| color_border = #FFFFF
| text = '''Od&nbsp;shora dolů, zleva doprava:''' 1.&nbsp;[[Žluté hory]], 2.&nbsp;[[Che-fej]], 3.&nbsp;[[Tchaj-pching-chu|Jezero Tchaj-pching]], 4.&nbsp;panorama města [[Peng-pu]]
}}
| úřední název jiný jazyk = {{Malé|{{Netučně|安徽省}}}}
| stát = Čína
}}
'''An-chuej''' ({{čínsky|výslovnost=zh-Anhui.ogg|znaky=安徽|pchin-jin=Ānhuī}}) je vnitrozemská [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Nachází se ve&nbsp;[[Východní Čína|východní Číně]],<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Anhui {{!}} History, Map, Cities, Population, & Facts {{!}} Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| url = https://www.britannica.com/place/Anhui
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-14
}}</ref> v'''&nbsp;'''oblasti povodí [[Chuaj-che|řeky Chuaj]] a'''&nbsp;'''dolního toku [[Jang-c’-ťiang]], a'''&nbsp;'''sousedí s'''&nbsp;'''provinciemi [[Ťiang-su]], [[Če-ťiang]], [[Ťiang-si]], [[Chu-pej]], [[Che-nan]] a'''&nbsp;'''[[Šan-tung]].<ref name=":6">{{Citace monografie
| příjmení = Guo
| jméno = Rongxing
| titul = Regional China: A Business and Economic Handbook
| url = https://archive.org/details/regionalchinabus0000guor
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| místo = Basingstoke
| rok vydání = 2013
| počet stran = xxvii, 386
| strany = [https://archive.org/details/regionalchinabus0000guor/page/10 10]–11
| isbn = 978-1-137-28767-0
| poznámka = [Dále jen Guo (2013)]
| jazyk = en
| ref = Guo (2013)
| typ refu = normální
}}</ref> Při&nbsp;celkové rozloze 140'''&nbsp;'''139 km² se An-chuej řadí mezi&nbsp;nejmenší čínské provincie,<ref name=":1" /> resp. jedná se o'''&nbsp;'''[[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|22. největší administrativní celek provinční úrovně]].<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = 安徽省 (Provincie An-chuej)
| periodikum = 百度百科 (Encyklopedie Baidu)
| url = https://baike.baidu.com/item/%E5%AE%89%E5%BE%BD%E7%9C%81/526353
| datum přístupu = 2023-07-14
}}</ref> V'''&nbsp;'''roce 2020 populace An-chueje přesáhla 61 milionů, a&nbsp;je tak [[Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel|8. nejlidnatější]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3)
| vydavatel = National Bureau of Statistics of China
| url = http://www.stats.gov.cn/english/PressRelease/202105/t20210510_1817188.html
| datum vydání = 2021-05-11
| datum přístupu = 2022-04-22
}}</ref> a'''&nbsp;'''[[Seznam čínských provincií podle hustoty zalidnění|6. nejhustěji zalidněnou provincii]].<ref group="pozn.">Respektive 7. nejhustěji zalidněnou provincii, je-li započítána také Čínskou lidovou republikou nárokovaná [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|provincie Tchaj-wan]]. Alternativně se jedná o 11. nejhustěji zalidněný celek na'''&nbsp;'''provinční úrovni, respektive 12., je-li započítána provincie Tchaj-wan.</ref> Hlavním a&nbsp;zároveň největším městem provincie je [[Che-fej]].<ref name=":1" />

Provincie An-chuej byla ustavena roku [[1667]] za&nbsp;vlády císaře [[Kchang-si]], nicméně její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do&nbsp;minulosti, jejíž vývoj silně ovlivnila lokace na&nbsp;pomezí [[Severní a jižní Čína|čínského severu a jihu]]. Celá provincie sestává ze&nbsp;tří geografických regionů – [[Chuaj-pej (region)|Chuaj-pej]], [[Ťiang-chuaj]] a&nbsp;[[Ťiang-nan]] – jež jsou definovány nejvýznamnějšími anchuejskými vodními toky, řekami Chuaj-che a&nbsp;Jang-c’-ťiang. Zatímco severní polovina provincie je převážně rovinatá, jih An-chueje je hornatou oblastí, v&nbsp;níž se mimo jiné nachází [[Žluté hory]] a&nbsp;starověké vesnice [[Si-ti]] a&nbsp;[[Chung-cchun]], oblasti na&nbsp;seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]], [[Ťiou-chua-šan]], jedna ze&nbsp;[[Čtyři posvátné hory buddhismu|čtyř posvátných buddhistických hor]], či&nbsp;vrcholy [[Tchien-ču-šan]] a&nbsp;[[Tchien-tchang-čaj]] v&nbsp;[[Ta-pie-šan|pohoří Ta-pie]].

== Název ==
Provincie svůj název získala ze&nbsp;[[Splynulina|splynutí]] jmen dvou měst – „An“ ({{Cizojazyčně|zh|安}}) podle [[An-čching]]u ({{Čínsky|zjednodušené=安庆|tradiční=安慶|pchin-jin=Ānqìng}}) a „Chuej“ ({{Cizojazyčně|zh|徽}}) podle [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]] ({{Čínsky|znaky=惠州|pchin-jin=Huìzhōu}}), nynějšího města [[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]].<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Croddy
| jméno = Eric
| titul = China’s Provinces and Populations: A Chronological and Geographical Survey
| vydavatel = Springer
| místo = Cham
| rok vydání = 2022
| počet stran = xxii, 821
| strany = 51
| isbn = 978-3-031-09165-0
| doi = 10.1007/978-3-031-09165-0
| poznámka = [Dále jen Croddy (2022)]
| jazyk = en
| ref = Croddy (2022)
| typ refu = normální
}}</ref>

Jednoznaková zkratka pro&nbsp;An-chuej, užívaná například na&nbsp;poznávacích značkách vozidel, je {{Cizojazyčně|zh|皖}} ({{Čínsky|český přepis=wan|pchin-jin=wǎn}}). Odvozená je podle jména starověkého [[Wan (stát)|státu Wan]], který na&nbsp;území dnešní An-chueje existoval za&nbsp;[[dynastie Čou]], v&nbsp;[[období Jar a podzimů]] a&nbsp;[[období válčících států]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| autor = Zeus Zou
| titul = How China's Provinces Came to Have Their Single Word Abbreviations
| periodikum = www.thebeijinger.com
| url = https://www.thebeijinger.com/blog/2020/05/11/stories-behind-single-word-abbreviations-chinese-provinces
| datum vydání = 2020-05-11
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-14
}}</ref> Oficiální zkratka An-chuje v&nbsp;[[Latinka|latinském písmu]] je AH.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chinese Province Abbreviations {{!}} Cottongen
| periodikum = www.cottongen.org
| url = https://www.cottongen.org/data/nomenclatures/China_provinces
| datum přístupu = 2023-08-14
}}</ref>

== Historie ==
{{Podrobně|Dějiny An-chueje}}

=== Prehistorie a starověk ===
Ačkoliv byla moderní provincie An-chuej ustavena až&nbsp;v&nbsp;17. století, její území skýtá bohatou historii sahající tisíciletí do&nbsp;minulosti.<ref name=":3" /> Na východě An-chueje v&nbsp;okrese [[Fan-čchang]] se nachází [[jeskyně Žen-c’]], nejstarší paleolitické naleziště se stopami lidské činnosti v&nbsp;[[Čína|Číně]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Zheng
| jméno = HongBo
| příjmení2 = Zhou
| jméno2 = YouSheng
| příjmení3 = Yang
| jméno3 = Qing
| titul = Spatial and temporal distribution of Neolithic sites in coastal China: Sea level changes, geomorphic evolution and human adaption
| periodikum = Science China Earth Sciences
| datum vydání = 2018-02-01
| ročník = 61
| číslo = 2
| strany = 123–133
| issn = 1869-1897
| doi = 10.1007/s11430-017-9121-y
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s11430-017-9121-y
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref> Tamější nalezené fosilie, kamenné nástroje a&nbsp;zvířecí kosti naznačující přítomnost [[Člověk vzpřímený|člověka vzpřímeného]] již před 2,25 miliony lety.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ciochon
| jméno = Russell
| příjmení2 = Larick
| jméno2 = Roy
| titul = Early Homo erectus Tools in China
| periodikum = Archaeology Magazine Archive
| url = https://archive.archaeology.org/0001/newsbriefs/china.html
| rok vydání = 2000
| měsíc vydání = leden/únor
| ročník = 53
| číslo = 1
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = 宋婧祎
| titul = Migration of early man clarified?
| periodikum = www.chinadaily.com.cn
| url = https://www.chinadaily.com.cn/a/201807/20/WS5b51fc76a310796df4df7c6d.html
| datum vydání = 2018-07-20
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref>

V&nbsp;[[Neolit|mladší době kamenné]] na&nbsp;severu An-chueje, zejména v&nbsp;povodí řeky [[Chuaj-che|Chuaj]], vzkvétaly mnohé neolitické kultury, včetně [[Kultura Š’-šan-c’|Š’-šan-c’]], [[Kultura Ta-wen-kchou|Ta-wen-kchou]] a&nbsp;[[Kultura Lung-šan|kultury Lung-šan]], přičemž se&nbsp;jedná se o&nbsp;jednu z&nbsp;důležitých kolébek čínské civilizace.<ref name=":02">{{Citace periodika
| příjmení = Zhang
| jméno = Guangsheng
| příjmení2 = Zhu
| jméno2 = Cheng
| příjmení3 = Wang
| jméno3 = Jihuai
| titul = Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province
| periodikum = Journal of Geographical Sciences
| datum vydání = 2010-06-01
| ročník = 20
| číslo = 3
| strany = 455–468
| issn = 1861-9568
| doi = 10.1007/s11442-010-0455-8
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s11442-010-0455-8
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref> Úpadek kultury Lung-šan ve&nbsp;21. století př. n. l. a&nbsp;související klimatické podmínky jsou zřejmě historickým zdrojem mýtu o&nbsp;králi [[Jü Velký|Jü Velikém]], legendárním zakladateli [[Sia|dynastie Sia]], který údajně „zkrotil potopu“.<ref name=":03">{{Citace periodika
| příjmení = Zhang
| jméno = Guangsheng
| příjmení2 = Zhu
| jméno2 = Cheng
| příjmení3 = Wang
| jméno3 = Jihuai
| titul = Environmental archaeology on Longshan Culture (4500–4000 aBP) at Yuhuicun Site in Bengbu, Anhui Province
| periodikum = Journal of Geographical Sciences
| datum vydání = 2010-06-01
| ročník = 20
| číslo = 3
| strany = 455–468
| issn = 1861-9568
| doi = 10.1007/s11442-010-0455-8
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s11442-010-0455-8
| datum přístupu = 2023-07-18
}}</ref> Oblasti na jihu dnešní An-chueje, podél dolního toku [[Jang-c’-ťiang]], byly přechodným územím mezi vlivy čínského severu a&nbsp;jihu. Naleziště tamější [[Kultura Ling-ťia-tchan|kultury Ling-ťia-tchan]], přechodné kultury mezi dřívější [[Kultura Chung-šan|kulturou Chung-šan]] a&nbsp;pozdější [[Kultura Liang-ču|kulturou Liang-ču]], je ranou ukázkou teokratických [[Městský stát|městských států]] vznikajících v&nbsp;regionu.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Childs-Johnson
| jméno = Elizabeth
| titul = The Jade Age Revisited, ca. 3500–2000 BCE
| příjmení sestavitele = Childs-Johnson
| jméno sestavitele = Elizabeth
| sborník = The Oxford Handbook of Early China
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = New York
| rok = 2020
| strany = 101–117, na s. 110
| isbn = 9780199328369
| doi = 10.1093/oxfordhb/9780199328369.013.5
| jazyk = en
}}</ref>

Oblast povodí [[Chuaj-che]], zejména na jih od řeky, byla obývána domorodými národy [[Chuaj-i]] a&nbsp;nebyla pod&nbsp;přímou nadvládou [[dynastie Čou]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Li
| jméno = Feng 李峰
| titul = The Study of Western Zhou History: A Response and a Methodological Explication
| periodikum = Early China
| datum vydání = 2011
| ročník = 33
| strany = 287–306, na s. 294
| issn = 0362-5028
| doi = 10.1017/S0362502800000316
| jazyk = en
| url = 
| datum přístupu = 2023-08-07
}}</ref> Jihovýchodní oblasti nynější An-chueje, jižně od&nbsp;Jang-c’-ťiang, byly součástí [[Paj-jüe|pajjüeského]] [[Jüe (stát)|státu Jüe]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brindley
| jméno = Erica Fox
| titul = Ancient China and the Yue: Perceptions and Identities on the Southern Frontier, c. 400 BCE–50 CE
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok vydání = 2015
| počet stran = xxii, 280
| strany = 32
| isbn = 978-1-107-08478-0
| poznámka = [Dále jen Brindley (2015)]
| jazyk = en
| ref = Brindley (2015)
| typ refu = normální
}}</ref> V [[období válčících států]] se An-chuej nakrátko ([[278 př. n. l.]]) stala posledním útočištěm státu [[Stát Čchu|Čchu]] poté, co se vojska státu [[Stát Čchin|Čchin]] zmocnila jejich hlavního území v dnešní provincii [[Chu-pej]].

=== Rané císařské období ===
Po&nbsp;[[Čchinské války sjednocení|sjednocení Číny]] [[Dynastie Čchin|dynastií Čchin]] roku [[221 př. n. l.]] a&nbsp;následném rozdělní říše na&nbsp;36 [[Komandérie|komandérií]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fairbank
| jméno = John King
| příjmení2 = Goldman
| jméno2 = Merle
| titul = China: A New History
| vydání = 2
| vydavatel = Belknap Press of Harvard University Press
| místo = Cambridge (Mass.)
| rok vydání = 2006
| počet stran = xx, 560
| strany = 56
| isbn = 978-0-674-01828-0
| poznámka = [Dále jen Fairbank & Goldman (2006)]
| jazyk = en
| ref = Fairbank & Goldman (2006)
| typ refu = normální
}}</ref> území současné An-chueje připadalo mezi čtyři z&nbsp;nich: oblasti na&nbsp;sever od&nbsp;[[Chuaj-che]] ke&nbsp;komandériím [[Komandérie Tang|Tang]] a&nbsp;[[Komandérie S’-šuej|S’-šuej]], oblast mezi řekami Chuaj a&nbsp;Jang-c’ tvořilo [[Komandérie Ťiou-ťiang|komandérii Ťiou-ťiang]], a&nbsp;území na&nbsp;jih od&nbsp;Jang-c’-ťiang patřilo ke&nbsp;[[Komandérie Čang|komandérii Čang]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = History of Anhui province
| periodikum = www.chinadaily.com.cn
| url = http://www.chinadaily.com.cn/m/anhui/travel/2010-04/23/content_9768644.htm
| datum přístupu = 2023-08-17
}}</ref> V&nbsp;roce [[209 př. n. l.]] ve&nbsp;[[Ta-ce-siang|vsi Ta-ce]], dnes u&nbsp;[[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]] na&nbsp;severu An-chueje, vypuklo [[Čchen Šeng|Čchen Šengovo]] a&nbsp;[[Wu Kuang|Wu Kuangovo]] povstání, první vzpoura proti [[Říše Čchin|čchinské říši]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=52}} Po&nbsp;jejím rozpadu, v&nbsp;nastalém období [[Osmnáct království|osmnácti království]], oblasti centrální a&nbsp;jižní An-chueje náležely ke&nbsp;[[království Ťiou-ťiang]], zatímco severní An-chuej byla součástí [[království Západní Čchu]]. Bouřlivé [[interregnum]], známé jako [[čchu-chanská válka]], vyvrcholilo roku [[203 př. n. l.]] v&nbsp;[[Bitva u Kaj-sia|bitvě u Kaj-sia]], dnes v&nbsp;okrese [[Ku-čen]] na&nbsp;severu An-chueje, v&nbsp;níž [[Liou Pang]] z&nbsp;[[dynastie Chan]] porazil [[Siang Jü|Siang Jüho]], vládce Západní Čchu, a&nbsp;ustavil sjednocenou [[Říše Chan|říši Chan]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=52}}  

V&nbsp;chanské říši bylo území An-chueje nejprve součástí pěti z&nbsp;deseti království, resp. knížectví, ustavených roku 206 př. n. l. ve&nbsp;východní části císařství;{{Sfn|Fairbank & Goldman (2006)|s=57}} jmenovitě [[knížectví Chuaj-nan]], [[Knížectví Lu-ťiang|Lu-ťiang]], [[Knížectví Cheng-šan|Cheng-šan]], [[Knížectví Lu-an|Lu-an]], [[Knížectví Wu|Wu]], [[Knížectví Chuaj-jang|Chuaj-jang]] a&nbsp;[[Knížectví Liang|Liang]].<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| titul = 安徽省 历史至今的变化
| periodikum = k.sina.cn
| url = https://k.sina.cn/article_6427472081_17f1b70d1001003dhp.html?from=history
| datum vydání = 2018-01-11
| datum přístupu = 2023-08-21
}}</ref> Tato knížectví byla postupně omezována a&nbsp;jejich území byla přímo spravována jednotlivými menšími komandériemi.{{Sfn|Fairbank & Goldman (2006)|s=57}} V&nbsp;roce [[138 př. n. l.]], za&nbsp;vlády císaře [[Wu-ti (Chan)|Wu-tiho]], byla do&nbsp;regionu mezi Jang-c’-ťiang a&nbsp;Chuaj-che, konkrétně do&nbsp;komandérie Lu-ťiang, přesídlena část obyvatelstva [[království Tung-ou]].{{Sfn|Brindley (2015)|s=102–103}} V&nbsp;období Východní Chan komandérie na&nbsp;území dnešní provincie An-chuej náležely ke&nbsp;kontrolním oblastem [[Jang-čou (starověká Čína)|Jang-čou]], [[Sü-čou (starověká Čína)|Sü-čou]] a&nbsp;[[Jü-čou (starověká Čína)|Jü-čou]].<ref name=":4" />  

Na&nbsp;sklonku chanského období uzurpátor [[Jüan Šu]] obsadil Šou-čchun a&nbsp;v&nbsp;oblasti si vybudoval mocenskou základnu. Zemřel roku [[199]], nedlouho po&nbsp;své proklamaci císařem, načež jeho&nbsp;državu převzal vojevůdce [[Cchao Cchao]], zakladatel [[říše Wej]]. Roku 214 Cchao Cchaoův generál [[Čang Liao]] ve&nbsp;slavné [[Bitva u brodu Siao-jao|bitvě u brodu Siao-jao]] ubránil [[Che-fej]] před silami [[Sun Čchüan|Sun Čchüana]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V&nbsp;následném [[období tří říší]] bylo území An-chueje rozděleno mezi severnější wejskou říši a&nbsp;jižnější říši [[Východní Wu]].<ref name=":4" /> Poté, co byla na&nbsp;místě říše Wej ustavena [[Říše Ťin (265–420)|říše Ťin]], a&nbsp;následně roku 280 dobyla říši Východní Wu, byla oblast An-chueje součástí znovusjednoceného císařství. Po&nbsp;oslabení moci říše Ťin během [[Nepokoje osmi knížat|nepokojů osmi knížat]] a&nbsp;následného vpádu tzv. [[Pět barbarských kmenů|pěti barbarských kmenů]] do&nbsp;severní Číny na&nbsp;počátku 4. století, se oblast severní An-chueje během [[Šestnáct států|období šestnácti států]] ocitla pod&nbsp;střídající se nadvládou [[Severní Chan (304–318)|Severní Chan]], [[Pozdní Čao]], [[Raná Jen|Rané Jen]], [[Raná Čchin|Rané Čchin]], [[Pozdní Čchin]], [[Pozdní Jen]] a&nbsp;dalších.<ref name=":4" /> Jižní části An-chueje zůstaly součástí říše Ťin, resp. [[Východní Ťin]]. 

Roku [[383]] se říši Východní Ťin podařilo v&nbsp;[[Bitva u řeky Fej|bitvě u řeky Fej]] odrazit invazi Rané Čchin, jednoho ze&nbsp;šestnácti severních států, usilujících o&nbsp;sjednocení Číny.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Holcombe
| jméno = Charles
| titul = Eastern Jin
| příjmení sestavitele = Dien
| jméno sestavitele = Albert E.
| příjmení sestavitele2 = Knapp
| jméno sestavitele2 = Keith N.
| sborník = The Cambridge History of China, Volume 2: The Six Dynasties, 220–589
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| rok = 2019
| strany = 96–118, na s. 113
| isbn = 978-1-107-02077-1
| jazyk = en
}}</ref> Během následného [[Jižní a severní dynastie|období jižních a severních dynastií]] byl  [[Ťiang-nan]] postupně součástí jižních států [[Liou Sung|Sung]], [[Jižní Čchi]], [[Liang (Jižní dynastie)|Liang]] a&nbsp;[[Čchen (Jižní dynastie)|Čchen]], region [[Ťiang-chuaj]] se stal častým bojištěm v&nbsp;severojižních válkách, přičemž jednotlivé jižní státy se opakovaně snažily o&nbsp;získání a&nbsp;udržení kontroly nad&nbsp;[[Chuaj-pej (region)|Chuaj-pejí]].<ref name=":4" />

=== Vrcholné a pozdní císařské období ===
Po&nbsp;znovusjednocení Číny [[Říše Suej|říší Suej]] roku 581 území současné An-chueje náleželo ke&nbsp;komandériím Lu-ťiang, Čchiao-ťün, Žu-jin, Chuaj-nan, Čung-li, Ke-jang, Tchung-an, Süan-čcheng, Sin-an a Li-jang.<ref name=":4" /> Za&nbsp;vlády císaře [[Wen-ti (Suej)|Wen-tiho]] region zaznamenal ekonomický rozvoj, nicméně během přechodu od&nbsp;říše Suej k&nbsp;říši Tchang byl sužován krvavými konflikty. Hospodářské prosperitě se oblast ale těšila i&nbsp;v&nbsp;následné [[Říše Tchang|říši Tchang]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V&nbsp;tchangské říší území An-chueje náleželo ke&nbsp;třem z&nbsp;deseti [[Inspekční obvod|inspekčních obvodů ''tao'']], jmenovitě [[Obvod Che-nan|Che-nan]], [[Obvod Chuaj-nan|Chuaj-nan]] a&nbsp;[[Obvod Ťiang-nan-tung|Ťiang-nan-tung]]''.''<ref name=":4" /> Celková situace se změnila s&nbsp;[[Povstání An Lu-šana|povstáním An Lu-šana]] v&nbsp;polovině [[8. století]], které vyvolalo rozsáhlou devastaci; oblast severně od&nbsp;řeky Chuaj, na&nbsp;severu dnešní An-chueje, byla jednou z&nbsp;nejhůře zasažených v&nbsp;celé zemi. Ke&nbsp;konci tchangské říše, v&nbsp;poslední třetině [[9. století]], byl celý region dále také negativně poznamenán [[Povstání Chuang Čchaoa|povstáním Chuang Čchaoa]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}}

Se&nbsp;zánikem tchangské říše na&nbsp;počátku [[10. století]] nastalo politicky nestabilní období [[Pět dynastií a deset říší|pěti dynastií a deseti říší]]. Zatímco regiony {{Popisek|Ťiang-nan|území jižně od dolního toku Jang-c’-ťiang, v rámci současné An-chueje její nejjižnější oblasti}} a&nbsp;{{Popisek|Ťiang-chuaj|území mezi řekami Chuaj a Jang-c’, centrální část současné An-chueje}} byly ovládány jihočínskými státy [[Wu (Deset říší)|Wu]] a&nbsp;poté [[Jižní Tchang]], území {{Popisek|Chuaj-peje|území na sever od řeky Chuaj, severní část současné An-chueje}} postupně náleželo státům [[Pozdní Liang]], [[Pozdní Tchang]], [[Pozdní Ťin (Pět dynastií)|Pozdní Ťin]], [[Pozdní Chan (Pět dynastií)|Pozdní Chan]] a&nbsp;[[Pozdní Čou]].<ref name=":4" /> Období skončilo s&nbsp;ustavením [[říše Sung]], jíž se území dnešní An-chueje stalo součástí, ačkoliv bylo rozděleno mezi několik různých správních celků, tzv. [[Fiskální oblast|fiskálních oblastí ''lu'']]. Za&nbsp;vlády císaře [[Chuej-cung (Sung)|Chuej-cunga]], v&nbsp;prvním roce éry Čeng-che (tj, roku 1111), se konkrétně jednalo o&nbsp;fiskální oblasti [[Ťiang-nan-tung]], [[Ťing-si-pej]], [[Ťing-tung-si]], [[Chuaj-nan-si]] a&nbsp;[[Chuaj-nan-tung]].<ref name=":4" /> Během [[12. století]] se sever An-chueje proměnil v&nbsp;pohraničí mezi ustupující říší [[Jižní Sung]] a&nbsp;rozmáhající se džürčenskou [[Říše Ťin (1115–1234)|říší Ťin]] na&nbsp;severu. Roku [[1161]] bylo v&nbsp;říční [[Bitva u Cchaj-š’|bitvě u Cchaj-š’]] u&nbsp;dnešního [[Ma-an-šan|Ma-an-šanu]] poraženo [[Wan-jen Liang|Wan-jen Liangovo]] invazní vojsko, což ukončilo ťinské ambice na&nbsp;dobytí celé Číny a&nbsp;znovusjednocení císařství.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}}

Po&nbsp;invazi mongolských vojsk do&nbsp;Číny a&nbsp;dobytí jak říše Ťin, tak říše Jižní Sung, se celé území An-chueje stalo součástí [[říše Jüan]].{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} V&nbsp;rámci nově zřízeného provinčního systémy území moderní provincie An-chuej náleželo k&nbsp;provinciím Chuaj-nan, resp. [[Ťiang-če]], a&nbsp;[[Che-nan-ťiang-pej]].<ref name=":4" /> S&nbsp;pádem říše Jüan během [[povstání rudých turbanů]] a&nbsp;následným založením [[říše Ming]] roku 1368 bylo území správně reorganizováno. Od&nbsp;vlády císaře [[Chung-wu]] bylo území současné An-chueje a&nbsp;sousedního [[Ťiang-su]] součástí jedné z&nbsp;centrálně řízených oblastí ''[[č’-li]]''. Během tohoto období bylo v&nbsp;regionu An-chueje ustaveno sedm prefektur; čtyři z&nbsp;nich jižně od&nbsp;Jang-c’-ťiang: [[Chuej-čou (region)|Chuej-čou]], [[Ning-kuo]], [[Tchaj-pching]] a&nbsp;[[Čch’-čou (prefektura)|Čch’-čou]], dvě severně od&nbsp;řeky: [[An-čching (prefektura)|An-čching]] a [[Lu-čou (prefektura)|Lu-čou]], a&nbsp;dále na&nbsp;sever prefektura [[Feng-jang (prefektura)|Feng-jang]]. Poté, co roku 1420 císař [[Jung-le]] určil [[Peking]] hlavním městem, bylo území An-chueje v&nbsp;rámci okolního regionu formálně ustaveno jižním přímo řízeným územím ''[[Nan č’-li|Nan-č’-li]]''.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}}

Na&nbsp;počátku 17. století se v&nbsp;regionu projevila klimatická anomálie známá jako [[malá doba ledová]]. Pokles teplot a&nbsp;extrémní počasí vyúsťující v&nbsp;nespočet neúrodných let, společně s&nbsp;nevolí či&nbsp;neschopností mingských císařů situaci řešit, vyvolalo množství rolnických povstání; roku [[1632]] jedno takové vypuklo i&nbsp;v&nbsp;oblasti dnešní An-chueje.{{Sfn|Croddy (2022)|s=53}} Kolaps mingské říše byl následován invazí [[Mandžuové|Mandžuů]] a&nbsp;založením [[říše Čching]]. Poté, co čchingská vojska roku [[1645]] dobyla [[Nanking]], byla na&nbsp;místě provincie Nan-č’-li ustavena provincie [[Ťiang-nan]]. Roku 1667 byl Ťiang-nan rozdělen ve&nbsp;dví, na&nbsp;[[Ťiang-su]] a&nbsp;An-chuej.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}} Od&nbsp;roku 1760 až do&nbsp;konce císařství v&nbsp;roce 1911, a&nbsp;následně také během prvních let republikánské éry, konkrétně do roku 1914, bylo město An-čching ustaveno hlavním městem provincie.<ref name=":2" />

=== Moderní dějiny ===
[[Povstání tchaj-pchingů]], které region zachvátilo na&nbsp;začátku druhé poloviny [[19. století]], následné dobytí [[Nanking|Nankingu]] a&nbsp;ustavení [[Nebeská říše velkého míru|Nebeské říše velkého míru]], jíž byla značná část An-chueje součástí, dovedlo provincii na&nbsp;pokraj ekonomického kolapsu. V&nbsp;60. letech 19. století byla zejména&nbsp;jižní An-chuej postižena probíhajícími boji, v&nbsp;jejichž důsledku provincii opustilo značné množství uprchlíků. Demografický dopad povstání Tchaj-pchingů na&nbsp;An-chuej je srovnatelný s&nbsp;počtem úmrtí zapříčiněných pozdějším Velkým skokem vpřed.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}}

Po&nbsp;[[Sinchajská revoluce|Sinchajské revoluci]] a&nbsp;zániku císařství v&nbsp;roce 1911 se An-chuej stala součástí [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]]. Během tzv. [[Éra militaristů|éry militaristů]] byla An-chuej střídavě pod&nbsp;kontrolou soupeřících frakcí a&nbsp;vojenských klik. [[Anchuejská klika]] nesla název provincie neboť právě z&nbsp;An-chueje pocházelo několik jejich vůdčích členů, včetně [[Tuan Čchi-žuej|Tuan Čchi-žueje]], [[Tuan Č’-kuej|Tuan Č’-kueje]], [[Ťin Jün-pcheng|Ťin Jün-pchenga]], a&nbsp;dalších.

V&nbsp;době tzv. [[Nankingská dekáda|Nankingské dekády]], tedy v&nbsp;letech 1929–1938, byl provinčním hlavním městem opět [[An-čching]].<ref name=":2" /> Během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]], resp. druhé světové války, byla An-chuej okupována japonskými silami. V&nbsp;roce 1938 se japonská loutková [[Reformovaná vláda Čínské republiky]] rozhodla přemístit hlavní město do&nbsp;[[Wu-chu]], blíže [[Nanking|Nankingu]], fakticky však provinční administrativa sídlila ve&nbsp;městě [[Peng-pu]] na&nbsp;severu provincie. Po&nbsp;reorganizaci Japonskem okupovaných území a&nbsp;ustavení [[Reorganizovaná národní vláda Čínské republiky|Reorganizované národní vlády]] pod&nbsp;vedením [[Wang Ťing-wej|Wang Ťing-weje]] v&nbsp;roce 1940 byl opět zvažován přesun hlavního města An-chueje do&nbsp;An-čchingu, nicméně ve&nbsp;skutečnosti až do&nbsp;konce války provinční hlavní město zůstalo v&nbsp;Peng-pu.<ref name=":2">{{Citace sborníku
| příjmení = Serfass
| jméno = David
| titul = Mapping China under Japanese Occupation: Spatial Confi gurations of State Power during Wartime, 1937–45
| příjmení sestavitele = Baillargeon
| jméno sestavitele = David
| příjmení sestavitele2 = Taylor
| jméno sestavitele2 = Jeremy E.
| sborník = Spatial Histories of Occupation: Colonialism, Conquest and Foreign Control in Asia
| vydavatel = Bloomsbury
| rok = 2022
| strany = 119–142, na s. 128–130
| isbn = 978-1-3502-5261-5
| jazyk = en
}}</ref> Po&nbsp;skončení druhé světové války bylo v&nbsp;roce [[1946]] hlavní město provincie přeneseno z&nbsp;[[An-čching]]u do&nbsp;[[Che-fej]]e. S&nbsp;dobytím provincie komunistickými silami v&nbsp;závěru [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] a&nbsp;následným založením [[Čína|Čínské lidové republiky]] byla provincie v&nbsp;roce [[1949]] rozdělena na&nbsp;[[Wan-pej (administrativní oblast)|Wan-pej]] a&nbsp;[[Wan-nan (administrativní oblast)|Wan-nan]], tedy „Severní An-chuej“ a&nbsp;„Jižní An-chuej,“ nicméně roku [[1952]] byly obě tyto administrativní oblasti opětovně sjednoceny.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}}

V&nbsp;letech 1958–1962 v&nbsp;důsledku maoistické kampaně [[Velký skok vpřed]] v&nbsp;provincii An-chuej zemřelo 6,3 milionů obyvatel. An-chuej byla nejpostiženější provincií v&nbsp;celé Číně. Zemědělský sektor provincie, která byla doposud známá jako „železná miska rýže,“ byl během Velkého skoku vpřed prakticky zničen.{{Sfn|Croddy (2022)|s=54}}

== Geografie ==

=== Poloha a rozloha ===
Provincie An-chuej se nachází ve&nbsp;vnitrozemí [[Východní Čína|východní Číny]], podle [[Zeměpisné souřadnice|zeměpisných souřadnic]] mezi 29°41′ a&nbsp;34°38′ východní délky a&nbsp;114°54′ a&nbsp;119°37′ severní šířky.<ref name=":5" /> Rozléhá se v&nbsp;oblastech dolního a&nbsp;středního toku [[Jang-c’-ťiang]] a&nbsp;[[Chuaj-che]],<ref name=":5" /> a&nbsp;lze ji charakterizovat jeho ležící na&nbsp;pomezí [[Severní a jižní Čína|čínského severu a jihu]].<ref name=":3" /> An-chuej sousedí se&nbsp;šesti provinciemi. Na&nbsp;východě hraničí s&nbsp;provincií [[Ťiang-su]], na&nbsp;jihovýchodě s&nbsp;provincií [[Če-ťiang]], na jihu s&nbsp;provincií [[Ťiang-si]], na&nbsp;západě s&nbsp;provinciemi [[Chu-pej]] a&nbsp;[[Che-nan]], a&nbsp;na&nbsp;severu sdílí krátkou hranici s&nbsp;provincií [[Šan-tung]].<ref name=":5" /><ref name=":3" />

Celková rozloha provincie An-chuej je 140&nbsp;139,85&nbsp;km²,<ref name=":7" /> z&nbsp;toho je souš přibližně 139,4 tisíc km².<ref name=":5" /> Provincie An-chuej představuje 1,45 % rozlohy [[Čína|Čínské lidové republiky]],<ref name=":6" /><ref name=":5" /> a&nbsp;je tak [[Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy|22. největším celkem administrativní úrovně]].<ref name=":5" /> Ze&nbsp;severu na&nbsp;jih provincie měří přibližně 570&nbsp;km, z&nbsp;východu na&nbsp;západ přibližně 450&nbsp;km.<ref name=":6" /><ref name=":5" />[[Soubor:Huangshan pic 4.jpg|náhled|350x350bod|Panoramatický výhled na krajinu [[Žluté hory|Žlutých hor]]]]
[[Soubor:Jiuhuashan Tiantai.jpg|náhled|350x350pixelů|[[Chrám Tchien-tchaj]] v&nbsp;[[Ťiou-chua-šan|pohoří Ťiou-chua]]]]

=== Povrch ===
An-chuej je topograficky rozmanitá provincie,{{Sfn|Guo (2013)|s=11}} kterou lze rozdělit na&nbsp;pět geomorfologických regionů: 1) rovinu řeky Chuaj, 2) pahorkatiny na&nbsp;ťiangchuajské plošině, 3) západoanchuejské pahorkatiny a&nbsp;hornatiny, 4) rovinu podél Dlouhé řeky, a&nbsp;5) jihoanchuejské pahorkatiny a&nbsp;hornatiny.<ref name=":5" /> Z&nbsp;hlediska celkové rozlohy provincie rovina řeky Chuaj zaujímá 30,48&nbsp;%, pahorkatiny na&nbsp;ťiangchuajské plošině 17,56&nbsp;%, západoanchuejské pahorkatiny 9,99&nbsp;%, rovina podél Dlouhé řeky 24,91&nbsp;% a&nbsp;oblast jihoanchuejských pahorkatin a&nbsp;hornatin představuje 16,70&nbsp;% rozlohy provincie.<ref name=":5" />

Sever provincie náleží k&nbsp;[[Velká čínská nížina|Velké čínské nížině]], oblast na&nbsp;pomezí centrální a&nbsp;severní An-chueje je součástí roviny v&nbsp;povodí Chuaj-che. Zatímco obě tyto oblasti jsou velmi ploché a&nbsp;rovinaté, v&nbsp;jižnějších částech provincie terén vykazuje vyšší míru výškové členitosti.{{Sfn|Guo (2013)|s=11}} Jih An-chueje zasahuje do&nbsp;oblasti severního okraje [[Jihočínská hornatina|Jihočínské hornatiny]], konkrétně do&nbsp;východní větve systému [[Ťiangnanská hornatina|Ťiangnanské hornatiny]].<ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení = Horálek
| jméno = Adam
| titul = Geografie Číny: učební materiál pro studenty sinologie
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| místo = Olomouc
| rok vydání = 2013
| počet stran = 180
| strany = 24
| isbn = 978-80-244-3839-9
| poznámka = [Dále jen Horálek (2013)]
| ref = Horálek (2013)
| typ refu = normální
}}</ref> 

Na&nbsp;jihozápadě An-chueje, u&nbsp;hranice s&nbsp;[[Che-nan|Che-nanem]] a&nbsp;[[Chu-pej|Chu-pejí]], severně od&nbsp;[[Jang-c’-ťiang|Dlouhé řeky]], se táhne [[Ta-pie-šan|pohoří Ta-pie]].<ref name=":5" /> Jeho nejvyšší horou je [[Tchien-ču-šan]],<ref name=":9">{{Citace elektronického periodika
| titul = Anhui Mountains
| periodikum = PeakVisor
| url = https://peakvisor.com/adm/anhui.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-29
}}</ref> dosahující výšky 1760 [[Nadmořská výška|m n. m.]] Jedná se o&nbsp;pohoří východozápadního směru,{{Sfn|Horálek (2013)|s=26}} tvořící jak předěl mezi Velkou čínskou nížinou a&nbsp;Jihočínskými hornatinami,<ref name=":8" /> tak [[rozvodí]] povodí řeky [[Chuaj-che]] na&nbsp;severu provincie a&nbsp;[[Povodí Jang-c’-ťiangu|povodí Jang-c’-ťiang]] na&nbsp;jihu.<ref name=":9" />

Na&nbsp;jihu provincie, jižně od&nbsp;Dlouhé řeky, se nachází tři velká pohoří či horské systémy: ''Chuang-šan'' neboli [[Žluté hory]], [[Ťiou-chua-šan]], a&nbsp;systém pohoří [[Tchien-mu-šan|Tchien-mu]]–[[Paj-ťi-šan|Paj-ťi]]. Mezi těmito třemi pohořími se rozléhají údolí řek [[Sin-an-ťiang]], [[Šuej-jang-ťiang]] a&nbsp;[[Čching-i-ťiang]]; region tak má zvlněný reliéf, který postupně klesá od&nbsp;středů horských pásem k&nbsp;říčním údolím.<ref name=":5" /> Nejvyšším bodem provincie An-chuej je [[Lien-chua-feng]], neboli ''Lotosový vrch'', nacházející se ve&nbsp;Žlutých horách, dosahující výšky 1873 [[Nadmořská výška|m n. m.]]<ref name=":5" /><ref name=":9" />

[[Žluté hory]] jsou komplexní horský systém o&nbsp;délce cca. 250 km, táhnoucí se od&nbsp;hranice provincie [[Ťiang-si]] (resp. od&nbsp;oblasti východně od&nbsp;[[Pcho-jang-chu|jezera Pcho-jang]]), z&nbsp;jihozápadu na&nbsp;severovýchod, až na&nbsp;východ městské prefektury [[Süan-čcheng]].<ref name=":10">{{Citace elektronického periodika
| titul = Huang Mountains {{!}} Mountain System in Anhui, China, Mount Huang, Scenic Area {{!}} Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| url = https://www.britannica.com/place/Huang-Mountains
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> [[Ťiou-chua-šan]], neboli pohoří Ťiou-chua, se táhne rovnoběžně podél jižního břehu Jang-c’-ťiang, severně od&nbsp;Žlutých hor,<ref name=":10" /> přičemž se jedná o&nbsp;větev tohoto pohoří.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 九华山 (Ťiou-chua-šan)
| periodikum = 百度百科 (Encyklopedie Baidu)
| url = https://baike.baidu.com/item/%E4%B9%9D%E5%8D%8E%E5%B1%B1/7008?fromModule=lemma_inlink
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> Ťiou-chua-šan je také jedna ze&nbsp;čtyř [[Čtyři posvátné hory buddhismu|posvátných buddhistických hor]].<ref name=":9" />

=== Podnebí ===
An-chuej se nachází v&nbsp;přechodné zóně mezi [[Mírný pás|mírným]] a&nbsp;[[Subtropický pás|subtropickým klimatickým pásem]].{{Sfn|Guo (2013)|s=11–12}} Území na&nbsp;sever od&nbsp;řeky Chuaj má [[Mírné podnebí|teplé mírné polovlhké podnebí]] ovlivněné monzuny (dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] typ ''Cfa''), na&nbsp;jih od&nbsp;řeky Chuaj převládá [[vlhké subtropické podnebí]] ovlivněné monzuny (typ ''Cwa''). Hlavními charakteristikami anchuejského podnebí jsou výrazné monzuny, čtyři rozlišitelná roční období, proměnlivá a&nbsp;teplá jara, koncentrované letní deště, příjemné podzimy a&nbsp;chladné zimy.<ref name=":5" /> Průměrná roční teplota se pohybuje v&nbsp;rozmezí 14–17&nbsp;°C, průměrná teplota v&nbsp;lednu mezi -1–2°C na severu provincie, a&nbsp;0–3°C na jihu. V červenci teplotní průměry přesahují 28–29°C.{{Sfn|Guo (2013)|s=11–12}}<ref name=":5" /> Průměrný roční úhrn [[Srážky|srážek]] se pohybuje v&nbsp;rozmezí 773–1670&nbsp;mm; vyšší míra srážek je zejména v&nbsp;hornatých oblastech na&nbsp;jihu provincie, rovinatý sever je zpravidla sušší.<ref name=":5" />
[[Soubor:姥山岛文峰塔上看巢湖.jpg|náhled|350x350pixelů|Výhled na [[Čchao-chu (jezero)|jezero Čchao]] z&nbsp;pagody Wen-feng na&nbsp;ostrově Lao-šan uprostřed jezera.]]

=== Vodstvo ===
V&nbsp;provincii An-chuej se nachází více než 2&nbsp;000 řek. Kromě [[Sin-an-ťiang|řeky Sin-an]] na&nbsp;jihu provincie, která náleží do&nbsp;povodí [[Čchien-tchang|řeky Čchien-tchang]], jsou všechny řeky v&nbsp;An-chueji součástí [[povodí]] dvou hlavních toků: [[Jang-c’-ťiang]] a&nbsp;[[Chuaj-che|Chuej-che]]. Jang-c’-ťiang, neboli ''Dlouhá řeka'', do&nbsp;An-chueje přitéká z&nbsp;okresu [[Chu-kchou (Ťiang-si)|Chu-kchou]] v&nbsp;provincii [[Ťiang-si]], dále teče od&nbsp;jihozápadu An-chueje směrem na&nbsp;severovýchod, až&nbsp;do&nbsp;okresu [[Che (An-chuej)|Che]], za&nbsp;nímž vstupuje do&nbsp;provincie [[Ťiang-su]]. Rozloha [[Povodí Jang-c’-ťiangu|povodí Dlouhé řeky]] v&nbsp;An-chueji číní 66 tisíc km². Délka řeky, konkrétně úseku dolního toku, který An-chuejí protéká, má 416 km. Tok Chuaj-che na severu provincie činí zhruba 430 km, tok řeky Sin-an v&nbsp;An-chueji měří 242 km.<ref name=":5" />

V&nbsp;An-chuej se také nachází více než 580 jezer, s celkovou plochou 1&nbsp;750&nbsp;km². Mezi nimi je 12 velkých a&nbsp;37 středně velkých jezer. Tato jezera se převážně nacházejí podél Dlouhé řeky a&nbsp;Chuaj-che a&nbsp;jejich celková rozloha činí 1&nbsp;250&nbsp;km². V&nbsp;povodí řeky Chuaj se nachází jezera [[Ba-li-che]], [[Čcheng-si-chu|Čcheng-si]], [[Čcheng-tung-chu|Čcheng-tung]], [[Ťiao-kang-chu|Ťiao-kang]], [[Wa-pu-chu|Wa-pu]], [[Kao-tchang-chu|Kao-tchang]], [[Chua-jüan-chu|Chua-jüan]], [[Nü-šan-chu|Nü-šan]], [[Čchi-li-chu|Čchi-li]], [[I-chu]], a&nbsp;[[Jang-chu]]. Na&nbsp;jihu provincie, v&nbsp;povodí řeky Jang-c’-ťiang se nachází jezera [[Čchao-chu (jezero)|Čchao]], [[Nan-i-chu|Nan-i]], [[Lung-kan-chu|Lung-kan]], [[Chuang-chu|Chuang]], [[Ta-kuan-chu|Ta-kuan]], [[Pcho-chu|Pcho]], [[Wu-čchang-chu|Wu-čchang]], [[Cchaj-c’-chu|Cchaj-c’]], [[Paj-ting-chu|Paj-ting]], [[Čchen-jao-chu|Čchen-jao]], [[Šeng-ťin-chu|Šeng-ťin]], [[Chuang-pchi-chu|Chuang-pchi]] a&nbsp;[[Š’-ťiou-chu|Š’-ťiou]]. Jezero Čchao, neboli ''Čchao-chu'', nacházející se jihovýchodně [[Che-fej|Che-feje]], je se svou rozlohou 770&nbsp;km² největším jezerem v&nbsp;provincii An-chuej a 5. největším sladkovodním jezerem v Číně.<ref name=":5" /> Dále na&nbsp;jihu provincie se mezi Žlutými horami a&nbsp;pohořím Ťiou-ťiang nachází jezero [[Tchaj-pching-chu|Tchaj-pching]].

== Administrativní členění ==
Do roku 2011 se provincie An-chuej členila na 17 [[Městská prefektura|městských prefektur]], po rozdělení [[Čchao-chu (prefektura)|Čchao-chu]] ({{Cizojazyčně|zh|巢湖市}}) mezi tři sousední městské prefektury, oficiálně oznámeném 22. srpna 2011, jich zůstalo šestnáct.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Wen
 | jméno = Shiyou
 | titul = Anhui Redraws Boundaries in Three-way City Split
 | url = http://english.caijing.com.cn/2011-08-30/110834324.html
 | datum vydání = 2011-08-30
 | datum přístupu = 2011-9-27
 | vydavatel = Caijing Magazine
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110901014430/http://english.caijing.com.cn/2011-08-30/110834324.html
 | datum archivace = 2011-09-01
 | nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | titul = Chaohu, Anhui Hefei into three to create a large economic zone
 | url = http://www.china-daily.org/China-News/Chaohu-Anhui-Hefei-into-three-to-create-a-large-economic-zone/
 | datum vydání = 2011-08-25
 | datum přístupu = 2011-9-27
 | vydavatel = China Daily
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
{| class="wikitable" style="font-size:smaller; text-align:center; margin-left: auto; margin-right: auto; border: none;"
|-
!Mapa provincie
!{{Popisek|Kód|Kód správního členění Čínské lidové republiky}}
! Název
!Rozloha<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| titul = 地级以上行政区 [Administrativní oblasti prefekturní a vyšší úrovně]
| periodikum = www.xzqh.org
| url = http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm
| jazyk = zh
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230103211035/http://www.xzqh.org/old/waiguo/asia/1001-2.htm
| datum archivace = 2023-01-03
| datum přístupu = 2023-01-02
}}</ref><br />{{Malé|(km²)}}
!Počet obyvatel<ref name=":7" /><br />{{Malé|(2020)}}
|-
| rowspan="18" |<div style="position: relative" class="center">{{Image label begin|image=Administrative Division Anhui.svg|width=530|link=|font-size=90%}} 
{{Image label|x=450|y=620|scale=600/1000|text='''[[Che-fej]]'''}}
{{Image label|x=590|y=750|scale=600/1000|text='''[[Wu-chu]]'''}}
{{Image label|x=440|y=345|scale=600/1000|text='''[[Peng-pu]]'''}}
{{Image label|x=340|y=470|scale=600/1000|text='''[[Chuaj-nan]]'''}}
{{Image label|x=615|y=665|scale=600/1000|text='''[[Ma-an-šan]]'''}}
{{Image label|x=305|y=200|scale=600/1000|text='''[[Chuaj-pej]]'''}}
{{Image label|x=470|y=825|scale=600/1000|text='''[[Tchung-ling]]'''}}
{{Image label|x=270|y=880|scale=600/1000|text='''[[An-čching]]'''}}
{{Image label|x=540|y=1030|scale=600/1000|text=[[Chuang-šan (prefektura)|'''Chuang-šan''']]}}
{{Image label|x=550|y=460|scale=600/1000|text='''[[Čchu-čou]]'''}}
{{Image label|x=120|y=390|scale=600/1000|text='''[[Fu-jang]]'''}}
{{Image label|x=450|y=200|scale=600/1000|text=[[Su-čou (An-chuej)|'''Su-čou''']]}}
{{Image label|x=240|y=640|scale=600/1000|text='''[[Lu-an]]'''}}
{{Image label|x=240|y=280|scale=600/1000|text='''[[Po-čou]]'''}}
{{Image label|x=445|y=940|scale=600/1000|text='''[[Čch’-čou]]'''}}
{{Image label|x=690|y=860|scale=600/1000|text='''[[Süan-čcheng]]'''}}
</div></div>
!340000
!'''Provincie An-chuej'''
|'''140&nbsp;139,85'''
|'''61&nbsp;027&nbsp;171'''
|-
! colspan="4" style="background: LightBlue" |'''[[Městská prefektura]]'''
|-
!340100
![[Che-fej]]
|11'''&nbsp;'''445,1
|9'''&nbsp;'''369'''&nbsp;'''881
|-
!340200
![[Wu-chu]]
|6'''&nbsp;'''026,1
|3'''&nbsp;'''644'''&nbsp;'''420
|-
!340300
![[Peng-pu]]
|5'''&nbsp;'''950,7
|3'''&nbsp;'''296'''&nbsp;'''408
|-
!340400
![[Chuaj-nan]]
|5'''&nbsp;'''532,3
|3'''&nbsp;'''033'''&nbsp;'''528
|-
!340500
![[Ma-an-šan]]
|4'''&nbsp;'''049,1
|2'''&nbsp;'''159'''&nbsp;'''930
|-
!340600
![[Chuaj-pej]]
|2'''&nbsp;'''741,4
|1'''&nbsp;'''970'''&nbsp;'''265
|-
!340700
![[Tchung-ling]]
|2'''&nbsp;'''935,7
|1'''&nbsp;'''311'''&nbsp;'''726
|-
!340800
![[An-čching]]
|13'''&nbsp;'''524,9
|4'''&nbsp;'''165'''&nbsp;'''284
|-
!341000
![[Chuang-šan (prefektura)|Chuang-šan]]
|9'''&nbsp;'''678,4
|1'''&nbsp;'''330'''&nbsp;'''565
|-
!341100
![[Čchu-čou]]
|13'''&nbsp;'''516,0
|3'''&nbsp;'''987'''&nbsp;'''054
|-
!341200
![[Fu-jang (An-chuej)|Fu-jang]]
|10'''&nbsp;'''118,2
|8'''&nbsp;'''200'''&nbsp;'''264
|-
!341300
![[Su-čou (An-chuej)|Su-čou]]
|9'''&nbsp;'''938,8
|5'''&nbsp;'''324'''&nbsp;'''476
|-
!341500
![[Lu-an]]
|15'''&nbsp;'''450,8
|4'''&nbsp;'''393'''&nbsp;'''699
|-
!341600
![[Po-čou]]
|8'''&nbsp;'''521,2
|4'''&nbsp;'''996'''&nbsp;'''844
|-
!341700
![[Čch’-čou]]
|8'''&nbsp;'''398,7
|1'''&nbsp;'''342'''&nbsp;'''764
|-
!341800
![[Süan-čcheng]]
|12'''&nbsp;'''312,6
|2'''&nbsp;'''500'''&nbsp;'''063
|}

== Obyvatelstvo ==
Podle [[Sedmé sčítání lidu Čínské lidové republiky|Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky]] v&nbsp;roce 2020 v&nbsp;An-chueji žilo 61&nbsp;027&nbsp;171 obyvatel, což představuje 4,32&nbsp;% celkové populace [[Čína|Čínské lidové republiky]].<ref name=":32">{{Citace elektronického periodika
| titul = Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3)
| periodikum = National Bureau of Statistics of China
| url = http://www.stats.gov.cn/english/PressRelease/202105/t20210510_1817188.html
| datum vydání = 2021-05-11
| datum přístupu = 2023-09-02
}}</ref>

== Politika ==
{{Podrobně|Představitelé An-chueje}}
{| class="wikitable"
! colspan="3" |Současní nejvyšší představitelé provincie An-chuej
|-
!Úřad
!Jméno
!Nástup do úřadu
|-
|[[Soubor:Danghui.svg|25x25pixelů]] Tajemník anchuejského provinčního výboru [[Komunistická strana Číny|KS Číny]]
|style="text-align:center;" |[[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]]<br /><small>韩俊</small>
|březen 2023
|-
|[[Soubor:National Emblem of the People's Republic of China (2).svg|27x27pixelů]] Guvernér Lidové vlády provincie An-chuej
|style="text-align:center;" |[[Wang Čching-sien]]<br /><small>王清宪</small>
|únor 2021
|-
|[[Soubor:National Emblem of the People's Republic of China (2).svg|27x27pixelů]] Předseda anchuejského provinčního lidového shromáždění
|style="text-align:center;" |[[Chan Ťün (politik)|Chan Ťün]]<br /><small>韩俊</small>
|březen 2023
|-
|[[Soubor:Chinese People's Political Consultative Conference logo.svg|26x26pixelů]] Předseda anchuejského provinčního výboru [[Čínské lidové politické poradní shromáždění|ČLPPS]]
|style="text-align:center;" |[[Tchang Liang-č’]]<br />唐良智
|leden 2022
|}

== Ekonomika ==
[[Soubor:Anhui Province Product Exports (2020).svg|náhled|400x400pixelů|Struktura exportu provincie An-chuej (2020)]]
Do roku 1949 byla An-chuej považována za jednu z ekonomicky nejzaostalejších provincií [[Východní Čína|východní Číny]]. Většina obyvatelstva žila na venkově a kvůli nevhodnému využívání vodních zdrojů bylo zemědělství na nízké úrovni. Těžba nerostných zdrojů byla málo rozvinutá.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Anhui - Economy {{!}} Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| url = https://www.britannica.com/place/Anhui/Climate#ref71168
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-23
}}</ref> 

Průmyslově nejrozvinutější jsou kromě hlavního města [[Che-fej]] také [[Wu-chu]] a zejména [[Ma-an-šan]] s velkými ocelárnami. [[Černé uhlí]] se těží u města [[Chuaj-nan]] a [[Měď|měděné]] rudy u [[Tung-ling]]u. Ve Žlutých horách je významnou složkou hospodářství i turistický ruch. Velkou atrakcí jsou například starobylé vesnice [[Si-ti]] a [[Chung-cchun]], zapsané od roku [[2000]] na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].

V roce 2020 dosáhl [[hrubý domácí produkt]] provincie 3,868 bilionů [[Čínský jüan|jüanů]] (594 miliard [[Americký dolar|USD]],13,4 bilionů [[Koruna česká|CZK]]). Oproti roku 2019 vzrostl o&nbsp;3,9&nbsp;%. Na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|HDP]] An-chueje se v&nbsp;roce 2020 podle [[Ekonomický sektor|sektorového hlediska]] podílel [[primární sektor]] 8,2&nbsp;%, [[sekundární sektor]] 40,5&nbsp;% a&nbsp;[[terciární sektor]] 51,3&nbsp;%.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Statistical Communiqué of Anhui on the 2020 National Economic and Social Development [1]
| periodikum = 
| vydavatel = Anhui Provincial Bureau of Statistics
| url = http://english.ah.gov.cn/AboutAnhui/StatisticalCommunique/554039281.html
| datum vydání = 2021-03-15
| datum přístupu = 2022-04-23
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220103181309/http://english.ah.gov.cn/AboutAnhui/StatisticalCommunique/554039281.html
| datum archivace = 2022-01-03
}}</ref> An-chuej je součástí ekonomické oblasti delty řeky Jang-'c, nicméně ekonomika provincie zaostává v porovnání se sousedním [[Če-ťiang|Če-ťiangem]], [[Ťiang-su]] a [[Šanghaj|Šanghají]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lee
| jméno = Amanda
| titul = Chinese city facing ‘win or die’ situation after economy failed to grow in 2021
| periodikum = South China Morning Post
| url = https://www.scmp.com/economy/economic-indicators/article/3164260/china-gdp-city-eastern-anhui-province-facing-win-or-die
| datum vydání = 2022-01-21
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-23
}}</ref>

=== Zemědělství ===
Hlavními plodinami v An-chueji je [[rýže]], pěstovaná v povodí [[Jang-c’-ťiang|Jang-c'-ťiang]], a [[pšenice]], pěstována v relativně sušších oblastech severně od řeky [[Chuaj-che|Chuaj]]. Na většině polí se sklízí dvakrát ročně. An-chuej je také jedním z nejvýznamnějších producentů [[Sója luštinatá|sóji]] v Číně; sója je pěstována zejména na severu provincie, střídavě s pšenicí a ječmenem. Hlavními průmyslovými plodinami jsou [[řepka olejka]], [[bavlna]], [[Čajovník čínský|čaj]], [[přadné rostliny]] a [[tabák]]. Pěstuje se také [[konopí]], [[juta]] a [[Ramie sněhobílá|ramie]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Anhui - Agriculture {{!}} Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| url = https://www.britannica.com/place/Anhui/Agriculture
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-23
}}</ref>

An-chuej je již od 7. století také známá produkcí čaje, který se vyvážel do zbytku Číny i dále do zahraničí. Na konci 19. století a počátku 20. století došlo k útlumu produkce, později k opětovnému oživení. Ceněný byl zejména černý čaj [[Keemun]] (祁门红茶). Čaj je v An-chueji pěstován zejména na svazích pohoří [[Ta-pie-šan|Ta-pie]] a v horách [[Paj-ťi-šan|Paj-ťi]], na hranicích An-chueje a [[Če-ťiang|Če-ťiangu]].<ref name=":0" />

V letech 1937–1949, během [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské války]] a následné druhé fáze [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]], bylo v regionu vykáceno mnoho [[Morušovník|morušovníků]], aby byly partyzánské síly zbaveny možného krytí. Od té doby došlo k obnově morušovníků a pro potřeby [[hedvábnictví]] je chován [[bourec morušový]] i [[martináč čínský]].<ref name=":0" />

Hlavním zdrojem masa v An-chueji jsou [[Prase domácí|prasata]], ve stále vyšší míře se na severu provincie také chovají [[Ovce domácí|ovce]]. Mnohá jezera a řeky jsou bohatá na ryby, zejména [[Kapr obecný|kapry]] a [[Cejnek malý|cejnky]]. [[Jang-c’-ťiang|Jang-'c-ťiang]] je využívána pro [[Akvakultura|akvakulturní]] chov ryb.<ref name=":0" />

== Doprava ==
[[Soubor:Anqing Yangtze River Bridge.JPG|náhled|270x270pixelů|[[Most přes Jang-c’-ťiang v An-čchingu]] na&nbsp;[[Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching|dálnici G50 Šanghaj – Čchung-čching]]]]

=== Silniční ===
První dálnice byla v&nbsp;An-chueji otevřena v roce 1991.<ref name=":11">{{Citace elektronického periodika
| titul = Fourteenth Five-Year Plan Anhui plans to build 2,660 kilometers of expressways
| periodikum = Seetao
| url = https://www.seetao.com/details/129867.html
| datum vydání = 2021-12-21
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-06
}}</ref> K&nbsp;roku 2016 An-chuejí procházelo 35 dálnic a&nbsp;8&nbsp;národních dálnic. Celková délka silniční a&nbsp;dálniční sítě v&nbsp;provincii činila 198&nbsp;000&nbsp;km, z&nbsp;toho 4&nbsp;543&nbsp;km tvořily dálnice a&nbsp;2&nbsp;623&nbsp;km tvořily silnice první třídy.<ref name=":5" /> K&nbsp;roku 2021 délka dálnic v&nbsp;provincii již přesáhovala 5&nbsp;000&nbsp;km, s&nbsp;plánovaným cílem 6&nbsp;800&nbsp;km v&nbsp;roce 2025. Celková délka dálniční sítě v&nbsp;An-chueji by měla v&nbsp;roce 2035 dosahovat 10&nbsp;165&nbsp;km, a&nbsp;tvořit síť „pěti vertikálních a&nbsp;deseti horizontálních“ dálnic.<ref name=":11" />

==== Dálnice ====

* [[Soubor:China Expwy G3 sign no name.svg|20x20pixelů]] [[Dálnice G3 Peking – Tchaj-pej]]
* [[Soubor:China Expwy G36 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G36 Nanking – Luo-jang]]
* [[Soubor:China_Expwy_G40_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G40 Šanghaj –  Si-an]]
* [[Soubor:China Expwy G42 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G42 Šanghaj – Čcheng-tu]]
* [[Soubor:China Expwy G4212 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G4212 Che-fej –  An-čching]]
* [[Soubor:China Expwy G50 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G50 Šanghaj – Čchung-čching]]
* [[Soubor:China Expwy G56 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li]]

=== Letecká ===
V&nbsp;An-chueji je v&nbsp;provozu 6 civilních letišť (z&nbsp;nichž 2 jsou mezinárodní),<ref name=":5" /> přičemž další 3 letiště jsou ve&nbsp;výstavbě. Největším letištěm v&nbsp;An-chueji je [[mezinárodní letiště Che-fej Sin-čchiao]], obsluhující oblast provinčního hlavního města. Letiště bylo otevřeno v&nbsp;květnu 2013, přičemž nahradilo starší [[letiště Che-fej Luo-kang]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hefei Xinqiao International Airport
| url = https://www.airport-technology.com/projects/hefei-xinqiao-international-airport/
| místo = airport-technology.com
| datum vydání = 2013-07-23
| datum přístupu = 2023-09-07
| jazyk = en-US
}}</ref> Druhým letištěm zajišťující mezinárodní spojení je [[mezinárodní letiště Chuang-šan Tchun-si]], a&nbsp;je zároveň druhé největší letiště v&nbsp;provincii.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Huangshan Tunxi International Airport: Flights, Location & Transfer to Mount Huangshan 2023
| periodikum = www.chinadiscovery.com
| url = https://www.chinadiscovery.com/huangshan-tours/huangshan-airport.html
| datum přístupu = 2023-09-08
}}</ref> Dále jsou v provozu [[Letiště Fu-jang Si-kuan]], [[Letiště An-čching Tchien-ču-šan]], [[Letiště Čch'-čou Ťiou-chua-šan]] a od roku 2021 také [[Letiště Wu-chu Süan-čou]], které nahradilo starší [[Letiště Wu-chu Wan-li]], nadále sloužící výhradně jako základna [[Letectvo Čínské lidové republiky|Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády]]. 

Ve výstavbě jsou [[Letiště Su-čou Ta-tien]], [[Letiště Peng-pu Tcheng-chu]] a [[Letiště Po-čou]].

=== Železniční ===
Provinční hlavní město [[Che-fej]] slouží jako významný železniční uzel a tudíž celou provincií prochází množství vysokorychlostních železničních tratí. [[Vysokorychlostní trať Šanghaj – Wu-chan – Čcheng-tu]] provincii protíná ve východozápadním směru, konkrétně její dvě sekce: [[vysokorychlostní trať Che-fej – Nanking]] a [[vysokorychlostní trať Che-fej – Wu-chan]]. Spojení se sousední provincií [[Ťiang-si]] na jihu a dále s pobřežní provincií [[Fu-ťien]] zajišťuje [[vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou]], součást budovaného [[Vysokorychlostní železniční koridor Peking – Tchaj-pej|vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Tchaj-pej]]. V opačném, severním směru je součástí tohoto koridoru [[vysokorychlostní trať Che-fej – Peng-pu]].

[[Vysokorychlostní trať Šang-čchiou – Chang-čou]] spojuje An-chuej s provincií [[Che-nan]] na severozápadu, v An-chueji prochází městy [[Po-čou]], [[Fu-jang (An-chuej)|Fu-jang]], [[Chuaj-nan]], [[Che-fej]], [[Ma-an-šan]], [[Wu-chu]], [[Süan-čcheng]] a dále pokračuje na jihovýchod do sousední provincie [[Če-ťiang]]. Do provozu byla trať uvedena ve dvou fázích a to v letech 2019 a 2020.

V letech 2020 a 2021 byla zprovozněna [[vysokorychlostní trať Che-fej – An-čching – Ťiou-ťiang]], která je součást budovaného [[Vysokorychlostní železniční koridor Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej)|vysokorychlostního železničního koridoru Peking – Hong-Kong (Tchaj-pej)]]. Trať spojuje An-chuej se sousední provincií [[Ťiang-si]] na jihu.

Kromě tratí vysokorychlostních An-chuejí probíhá také [[železniční trať Che-fej – Ťiou-ťiang]], [[železniční trať Nanking – Si-an]] a další.

=== Metro a monorail ===
Systémy hromadné městské železniční či drážní dopravy jsou v An-chueji v provozu ve dvou městech: [[metro]] v [[Che-fej|Che-feji]], provinčním hlavním městě, a [[monorail]] ve [[Wu-chu]]. První linka [[Metro v Che-feji|metra v Che-feji]] byla uvedena do provozu v roce 2016. Na konci roku 2021 bylo v provozu již pět linek obsluhující 131 stanic. Délka sítě dosahovala 156 km. V plánu je výstavba celkem 8 linek metra do roku 2025.

[[Monorail ve Wu-chu]] je v provozu od konce roku 2021. Současná sít o délce 46 km sestává ze dvou linek obsluhující 36 stanic. Celý systém by dle plánu mělo tvořit celkem pět linek.

== Zajímavosti ==
Z města [[Po-čou]] podle tradice pocházela legendární hrdinka [[Chua Mu-lan]].

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commons}}
* {{Commonscat}}
* [https://web.archive.org/web/20170125203042/http://www.ah.gov.cn/ Oficiální stránky provinční správy (čínsky, anglicky)]

{{Čína}}
{{An-chuej}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Čína|Geografie}}

[[Kategorie:An-chuej| ]]
[[Kategorie:Provincie v Číně]]
[[Kategorie:Provincie pod vládou Nebeské říše velkého míru]]