Ambros Swetlík
Ambros Swetlík | |
---|---|
Narození | 29. září 1871 Bílovec Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. ledna 1932 (ve věku 60 let) Cheb Československo |
Povolání | podnikatel, průmyslník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ambros Swetlík (29. září 1871 Bílovec[1][2] – 25. ledna 1932 Cheb[3]) byl český podnikatel a průmyslník německého původu, od roku 1911 se svým společníkem Heinrichem Kastrupem spoluzakladatel závodu na výrobu jízdních kol Elite, posléze Es-Ka, zakladatel tradice výroby bicyklů a motocyklů ve městě. Ve spolupráci s Kastrupem a podnikatelem Františkem Heringem založili v roce 1922 rokycanskou továrnu Tripol, která po roce 1948 pokračovala jako proslulý výrobce silničních jízdních kol Favorit.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku v Bílovci nedaleko Nového Jičína na hranici Moravy a Slezska (často bývá chybně uváděno jako datum narození rok 1860) v německé rodině. Vyučil se zřejmě strojním zámečníkem. Též je uváděno jeho působení v Opavě[4].
Es-ka Cheb
[editovat | editovat zdroj]Posléze byl zaměstnán v továrně na výrobu jízdních kol firmy Premier[5] v pohraničním Chebu v západních Čechách. Ta zde vyráběla od 80. let 19. století vysoká jízdní kola, tzv. kostitřasy, později se specializovala na výrobu nízkých jízdních kol, kterých postupně vyráběla stovky ročně[6]. Stoupající poptávka vedla Swetlíka a Heinrich Kastrupa[6], jeho kolegu a dobrého přítele, v roce 1911 k založení další továrny ve městě. Dostala název Elite, ale posléze byl změněn na Es-Ka, fonetický přepis počátečních písmen jmen obou zakladatelů: ES – Swetlik, KA – Kastrup.[6] Cheb se tak již před první světovou válkou stává centrem výroby jízdních a motorových kol. První motocykly spatřily světlo světa v roce 1914. V té době již produkce přesáhla 21 000 kusů.[6] Po první světové válce firma nadále prosperovala. Od roku 1920 firma začala vyrábět motorová kola nejprve o zdvihovém objemu 75 a později 93 cm³. Dále se portfolio výrobků rozšířilo i o tříkolky, šicí stroje a vozíky ke kolům. Za protektorátu byla výroba jízdních kol utlumena.
V roce 1922 v Rokycanech vzniká nová továrna na jízdní kola založena místním podnikatelem a výrobcem kol Františkem Heringem a firmou Es-Ka, která zde začala s výrobou značky Tripol ze součástek chebské Es-Ka.[7][8]
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Ambros Swetlík zemřel 25. ledna 1932 v Chebu ve věku 60 let (často bývá chybně uváděno jako datum úmrtí rok 1929). Pohřben byl v rozsáhlé rodinné hrobce na Městském hřbitově v Chebu.
Po smrti
[editovat | editovat zdroj]Po jeho smrti převzal rodinný podíl ve firmě syn Ambros Swetlík mladší, po zesnulém Kastrupovi zdědila podíl jeho manželka. V roce 1933 se po rozepřích ve vedení firma rozdělila na Tripol (majitel Es-Ka Cheb), která si v roce 1934 postavila vlastní továrnu a Hering, který koupil původní areál, zde začal vyrábět kola značky Velo-Tudor. Firma však nejprve nakupovala kola Achilles Žandov a prodávala je pod svou značkou Tudor a teprve až v roce 1936 začala s vlastní výrobou.
Po druhé světové válce byla firma znárodněna a výroba jízdních kol obnovena. Eska byla po roce 1948 závodem České Zbrojovky Strakonice, ale od roku 1950 byla samostatná a pohltila i závod Premier.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SWETLÍK Ambros 29.9.1871-25.1.1932 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Cheb-sv. Mikuláš 191 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Kola pro Afriku. www.facebook.com [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Eska Cheb. Plzeň [online]. 2011-04-18 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Velocipedy Telč - Tripol Archivováno 22. 4. 2009 na Wayback Machine.
- ↑ Martin Totůšek: Výroba jízdních kol v ČR: minulost, současnost a budoucnost (geografické aspekty), MUNI, bakalářská práce, 16. března 2009