Alžběta Žofie Meklenburská

Alžběta Žofie Meklenburská
	Brunšvicko-lüneburská vévodkyně; Brunšvicko-wolfenbüttelská kněžna
Narození	20. srpna 1613; Güstrow
Úmrtí	12. července 1676
Manžel	August Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Potomci	Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský; Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Dynastie	Meklenburská dynastie
Otec	Jan Albrecht II. Meklenburský
Matka	Markéta Alžběta Meklenburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Žofie Meklenburská (20. srpna 1613, Güstrow – 12. července 1676) byla brunšvicko-lüneburskou vévodkyní, německou básnířkou a skladatelkou.

Život

Narodila se jako nejstarší dcera meklenburského vévody Jana Albrechta II. a jeho první manželky Markéty Alžběty Meklenburské.

Učit se hudbě začala Alžběta na dvoře svého otce, kde byl orchestr známý pro používání skvělých anglických hudebníků jako byl William Brade. Když jejich dvůr v roce 1628 ohrožovala třicetiletá válka, odstěhovala se rodina do Kasselu, který mě také silnou hudební tradici. V roce 1635 se asi dvaadvacetiletá princezna stala třetí manželkou o třicet čtyři let staršího učeného brunšvicko-lüneburského vévody Augusta. Za asi třicet let manželství Alžběta Žofie porodila dvě děti:

Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský (22. května 1636 – 23. dubna 1687) ⚭ 1667 Kristýna Hesensko-Eschwegská (1649–1702)
Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (7. ledna 1638 – 15. února 1687)
⚭ 1663 vévoda Adolf Vilém Sasko-Eisenašský (15. května 1632 – 21. listopadu 1668)

⚭ 1676 vévoda Albrecht V. Sasko-Koburský (24. května 1648 – 6. srpna 1699)

Alžběta Žofie byla pověřena organizací dvorního orchestru a občas úzce spolupracovala s Heinrichem Schützem, který byl v roce 1655 jmenován kapelníkem. Možná s ním spolupracovala na áriích v jeho Theatralische neue Vorstellung von der Maria Magdalena.

Většina skladeb Alžběty Žofie jsou hymny nebo zbožné árie. Některé z nich byly v letech 1651 a 1667 publikovány. Ten vytištěný v roce 1651, Vinetum evangelicum, Evangelischer Weinberg, je považován za první hudbu vydanou ženou v Německu. Hrála také hlavní roli při pořádání velkých dvorních zábav, včetně maškarád, divadelních her a baletů, ke kterým občas psala libreta a hudbu. Její další zapojení do těchto zábav je nejasné. Dvě z jejích dramatických děl přežily: Friedens Sieg (1642, Braunschweig) a Glückwünschende Freudensdarstellung (Lüneburg, 1652).

Její nevlastní dcera Sibyla Uršula Brunšvicko-Lüneburská vynikala jako překladatelka a pisovatelka.

Alžběta Žofie ovdověla 17. září 1666. Svého manžela přežila o necelých deset let a zemřela 12. července 1676 ve věku 62 let.