Alvin W. Gouldner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alvin W. Gouldner
Narození 29. července 1920
New York
Úmrtí 15. prosince 1980 (ve věku 60 let)
St. Louis
Zaměstnavatelé University at Buffalo, The State University of New York
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alvin Ward Gouldner (29. července 192015. prosince 1980) byl americký sociolog, profesor sociologie na univerzitách ve Washingtonu, St. Louis, Buffalu a Amsterdamu. Proslul svou kritikou sociologie, intelektuálů a svou teorií vztahu technologie a společnosti. Byl žákem Roberta Mertona. Byl označován za radikálního myslitele a jeho práce byly v silné interakci s radikálními politickými hnutími 60. let 20. století.

Proti objektivitě[editovat | editovat zdroj]

V knihách Anti-Minotaur: The Myth of Value Free Sociology (1964) a The Coming Crisis of Western Sociology (1970) se postavil proti tomu, aby se sociologie pokoušela být empirickou vědou a snažila se hledat objektivní pravdy. Sociologie je podle něj z podstaty subjektivistická, a měla by být ideálně "kriticky subjektivistická". Hájil rovněž Maxe Webera a tvrdil, že Weber nikdy neusiloval o to, aby sociologii "objektivizoval", ač se mu to často přisuzuje. Naopak symbolem nejhorších tendencí v sociologii pro něj byl funkcionalismus Talcotta Parsonse.

Na jeho kritiku sociologie navázala jeho kritika intelektuálů a intelektuálních pracovníků obecně, včetně vědců (v knize The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class z roku 1979). Intelektuální pracovníci často podle Gouldnera vyrábějí z ideologických předpokladů "objektivitu". Základním cílem intelektuála i vědce by přitom mělo být spíše kritické myšlení a pochybování.

Technologický determinismus[editovat | editovat zdroj]

Roku 1976 vydal Gouldner knihu The Dialectic of Ideology and Technology. V ní popsal vývoj politických dějin i dějin idejí jako podmíněný technologií, a to zejména technologií komunikační. Klíčovou byla zejména jeho teze, že zvláštní diskurz zvaný ideologie byl zplozen díky nástupu tištěných médií, zejména novin. Pád ideologie byl způsoben nástupem filmu, rozhlasu a televize. Gouldnerův technologický a komunikační determinismus navázal na podobné pojetí Marshalla McLuhana, držel se však více v sociologickém rámci.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1950: Studies in Leadership. Leadership and Democratic Action
  • 1954: Patterns of Industrial Bureaucracy
  • 1954: Wildcat strike. A Study in Worker-Management Relations
  • 1958: Cosmopolitans and Locals: Toward an Analysis of Latent Social Roles
  • 1962: Notes on Technology and the Moral Order
  • 1964: Anti-Minotaur: The Myth of Value-Free Sociology
  • 1967: Enter Plato
  • 1970: The Coming Crisis of Western Sociology
  • 1973: For Sociology: Renewal and Critique in Sociology Today
  • 1976: The Dialectic of Ideology and Technology
  • 1979: The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class
  • 1980: The Dark Side of the Dialectic
  • 1980: The Two Marxisms
  • 1984: Against Fragmentation

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. McQuail, Denis: Úvod do teorie masové komunikace, Praha, Portál 1999.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]