Alternativní média

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Alternativní média jsou taková média, která se liší od zavedených nebo dominantních typů médií z hlediska obsahu, produkce a distribuce. Alternativní média mají mnoho forem, zahrnujících audio, tisk, internet, video a také pouliční umění.

Na rozdíl od masových mainstreamových médií mají alternativní tendenci být nekomerčními projekty, které zastávají zájmy vyloučených z mainstreamu, například chudé, politické a etnické menšiny atd. Alternativní média tímto pomáhají sociálním skupinám posilovat jejich identitu a šířit jejich názory mezi širší veřejnost. S těmito cíli se alternativní média zařazují mezi státní/veřejná média a soukromá média[1]

Alternativní média v České republice[editovat | editovat zdroj]

I přes nepříliš striktní definici toho, jak má alternativní médium vypadat, média odpovídající tomuto popisu v České republice v podstatě neexistují. Některá média se za alternativní mohou sama ve svých publikacích označovat. Ve skutečnosti ale znaky alternativních médií vykazují pouze okrajově a svým charakterem připomínají média mainstreamová, nebo se jedná o dezinformační weby.

Důvodů pro neexistenci opravdového alternativního média v České republice je zcela jistě mnoho, ale hlavním z nich je odkaz komunistického totalitního režimu a občanská společnost, která se pod jeho vlivem nebyla schopna patřičně rozvíjet. Provozování komunitních či alternativních médií bylo za totality značně omezeno, a pokud bylo povoleno, podléhalo striktní kontrole. I proto se dnes lidé ve své soukromé sféře orientují spíše na přátele a rodinu, veřejná sféra od ní zůstává oddělena a občanské organizace, které existují, se zaměřují spíše na aktivity pro své členy, než aby byly platformami pro veřejný diskurz.[1]

Alternativní média a politika[editovat | editovat zdroj]

Donedávna panovalo přesvědčení, že rozvoj internetu a s ním se rozvíjející společenský diskurz a účast občanů na tvorbě médií bude působit na upevňování demokratického smýšlení pouze pozitivně. Dnes jsou ale politicky orientovaná média, která se za alternativní považují, spojována s fake news. Jsou označována jako platformy usilující o celkové zboření a přestavění společenského systému. Toto tvrzení se ovšem nedá aplikovat u všech politicky orientovaných alternativních médií, jelikož některá se snaží o pouhé změny v rámci mainstreamu nebo se proti systému nevymezují vůbec.

Co se týče proti-systémovosti alternativních médií, existují 2 druhy: ideologická a vztahová. Ideologická anti-systémovost se projevuje naprostou neslučitelností s mainstreamem. Média, která jsou vztahově anti-systémová, jsou proti systému pouze ve vztahu k mainstreamu a snaží se o změnu v rámci etablovaného systému. Vztahově anti-systémová média se také označují jako polarizační a těší se pozornosti mainstreamu a tudíž mají šanci mainstream ovlivnit, kdežto ideologicky anti-systémová média, která jsou s mainstreamem neslučitelná tuto pozornost nemají a tudíž jsou irelevantní.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alternative media na anglické Wikipedii.

  1. a b HÁJEK, Roman; CARPENTIER, Nico. Alternative mainstream media in the Czech Republic: beyond the dichotomy of alterative and mainstream media. Continuum. 2015-01-13, roč. 29, čís. 3, s. 365–382. Dostupné online [cit. 2019-12-03]. ISSN 1030-4312. DOI:10.1080/10304312.2014.986061. 
  2. HOLT, Kristoffer. Alternative Media and the Notion of Anti-Systemness: Towards an Analytical Framework. Media and Communication. 2018-11-08, roč. 6, čís. 4, s. 49. Dostupné online [cit. 2019-12-03]. ISSN 2183-2439. DOI:10.17645/mac.v6i4.1467.