Alojz Rebula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alojz Rebula
Alojz Rebula.jpg
Narození 21. července 1924
San Pelagio
Úmrtí 23. října 2018 (ve věku 94 let)
Topolšica
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Loka pri Zidanem Mostu
Povolání jazykovědec, překladatel, spisovatel, dramatik, esejista, dramaturg, filolog, religionista a básník
Národnost slovinská
Alma mater Univerzita v Lublani
Manžel(ka) Zora Tavčarová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alojz Rebula (21. července 1924 San Pelagio23. října 2018) byl slovinský spisovatel, dramaturg, esejista a překladatel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Alojz Rebula se narodil ve Slovinci obydlené vesničce San Pelagio (slovinsky: Šempolaj) v Itálii. Protože zde sídlila antislavistická italská policie fašistického režimu, nemohl studovat v rodném jazyce. Navštěvoval italsky mluvící školy, kde se setkal s italskou kulturou a literaturou. Později navštěvoval klasické gymnázium v Gorici mezi lety 19361940, poté, od roku 1940 do roku 1944, pokračoval v tehdejším Vidmu (moderně Udine), kde také maturoval. Po konci druhé světové válka se odstěhoval do Jugoslávie. Roku 1949 vystudoval klasickou filologii na Univerzitě v Lublani. V roce 1951 se odstěhoval zpět do Itálie, kvůli tlakům komunistického režimu. V roce 1956 měl zakázán vstup do Jugoslávie, z důvodu nesouhlasu ke komunistickému režimu. Roku 1960 v Římě dokončil doktorantské studium, jeho téma bylo Dante ve slovinských překladech. Tentýž rok mu podruhé zakázali vstup do Jugoslávie, jelikož veřejně protestoval v Terstských novinách Listina. Od roku 1960 žil Rebula v Terstu, kde pracoval jako učitel latinského a řeckého jazyka na střední škole s vyučováním slovinského jazyka. Také se zabýval kulturní činností s místní slovinskou komunitou. Společně s Borisem Pahorem, editovali časopis Zaliv. Byl také koeditorem literárního časopisu Sidro, Tokovi, Most. V roce 1975, Pahor a Rebula zveřejnili knihu rozhovorů napsanou Edvardem Kocbekem: Pričevalec naseta časa, ve kterém Rebula odsuzuje zabití dvanáctitisícové slovinské antikomunistické milice, v květnu a červnu roku 1945, komunistickými úřady. Kniha vyvolala v Jugoslávii skandál a jak Pahor, tak Rebula nemohli několik let do Jugoslávie vstoupit. Od demokratizace a osamostatnění Slovinska, v letech 1990-1991, Rebula pracoval jako fejetonista v několika katolických časopisech ve Slovinsku. Žil a pracoval v rodné vesničce v italské části regionu Kras.

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Alojz Rebula patří mezi nejdůležitější slovinské autory, je především důležitým terstským spisovatelem, stylem realistický filozofický spisovatel prózy inspirovaný symbolickými a expresionistickými prvky. Své vypravování proplétá s esejovým diskutováním a rozjímáním o národních, morálních, zamilovaných, uměleckých a politických otázkách. Ve svém díle zahrnul zvláště poválečnou problematiku slovinských lidí v Terstu a okolí, strastiplného a trpkého života venkovského lidu, vzdělanců a mládeže, a také starší generace, tudíž se ukázal jako dostatečně sofistikovaný pozorovatel a poutavý spisovatel přírody, trpké krásy pastvin a lesů. Je známý svými historickými romány, ve kterých v dalekém čase ukázal soudobý svět a rozměr, také s pomocí hlubokého psychologického portrétu svých hrdinů. Ve svých dílech spojuje témata antická, křesťanská a slovinská.

Uveřejnil mnoho sbírek esejí, deníků, románů, dramat, krátké prózy a jiných inspirovaných publicistických děl, která byla přeložena do několika cizích jazyků.

Za své úspěchy byl odměněn mnoha cenami; roku 1995Prešernova cena za literární práci, roku 1997 – mezinárodní cena Acerbi za italské překlady jeho románů V sibilinem vetru, a roku 2005 – cena kresnik za román Nokturno za Primorsko jako nejúspěšnější román roku.

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

Romány[editovat | editovat zdroj]

Drama[editovat | editovat zdroj]

Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Smer Nova zemlja
  • Ob slovenskem poldnevniku (1995)

Deníky[editovat | editovat zdroj]

  • Iz partiture življenja. Dnevnik 1977–1981 (2002)
  • Gorje zelenemu drevesu
  • Oblaki Michigana
  • Vrt bogov
  • Koraki apostolskih sandal
  • Previsna leta
  • Ko proti jutru gre

Ostatní literární díla[editovat | editovat zdroj]

  • Arhipel (2002)
  • Intervjuji o prihajajočem (2002)
  • Pastir prihodnosti (1999)
  • Pričevalci vstajenja (1999) (přeloženo do angličtiny, 1999)
  • Severni križ (1994)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alojz Rebula na slovinské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]