Přeskočit na obsah

Alija Bulić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alija Bulić
Narození1876
Livno
Úmrtí1911 (ve věku 34–35 let)
Tuzla
Povoláníučitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Háfiz Alija-efendija Buljić (1876 Livno, Bosna a Hercegovina1911 Tuzla, Bosna a Hercegovina) byl bosenskohercegovský pedagog bosňáckého původu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

V rodném městě navštěvoval mekteb, islámskou základní školu. V Sarajevu absolvoval ruždii, modernizovanou islámskou základní školu, nato medresu a nakonec učitelskou školu. Roku 1896 byl jmenován pomocným učitelem v národní škole v Bijeljině,[1] o dva roky později se stal řádným učitelem v témže vzdělávacím zařízení.[2] Roku 1900 byl umístěn do druhé národní základní školy v Travniku.[3] V Záhřebu složil zkoušku opravňující k výuce v měšťanských a středních školách. Na Vídeňské univerzitě studoval arabštinu, načež roku 1905 složil státní zkoušku a získal místo suplenta a vedoucího konviktu na Vyšším gymnáziu v Mostaru.[4] Ve stejné době ve Vídni promoval další muslim Šukrija Alagić, který se stal učitelem arabštiny na Vyšším gymnáziu v Sarajevu. V listopadu 1905 Bulić složil profesorskou zkoušku z arabštiny a bosenštiny.[5] Definitivu v Mostaru získal až roku 1906.[6] Roku 1909 na vlastní žádost přešel na gymnázium v Tuzle.[7][8]

Byl členem muslimského podpůrného spolku Gajret (Úsilí).

Bulić se 20. července 1907 oženil s dcerou Sulejman-agy Galijaševiće z Tešnje.[9]

  • Gramatika i vježbanica arapskog jezika (Mluvnice a cvičebnice arabského jazyka, společně s Ali Kadićem, Sarajevo–Mostar 1907)
  1. Zvanično. Sarajevski list. 14. 8. 1896, roč. XIX, čís. 97, s. 1. 
  2. Naimenovani. Bošnjak. 22. 12. 1898, roč. VIII, čís. 51, s. 3. 
  3. Promjene u učiteljstvu. Bošnjak. 16. 8. 1900, roč. X, čís. 33, s. 3. 
  4. Imenovani. Bošnjak. 31. 8. 1905, roč. XV, čís. 35, s. 3. 
  5. Položio profesuru. Bošnjak. 23. 11. 1905, roč. XV, čís. 47, s. 2. 
  6. Bošnjak. 25. 10. 1906, roč. XVI, čís. 43, s. 2. 
  7. RAMIĆ, Jusuf. Arabistika i hrestomatija arpskih tekstova (I). Preporod. 1. 5. 2015, roč. XLV, čís. 9/1043, s. 50–51. 
  8. Zvanično. Sarajevski list. 26. 9. 1909, roč. XXXII, čís. 116, s. 1. 
  9. Vjenčao se. Bošnjak. 11. 7. 1907, roč. XVII, čís. 28, s. 3.