Alfréd Mrůzek
| Alfréd Mrůzek | |
|---|---|
 Alférd Mrůzek (1951) | |
| Narození | 18. prosince 1911 nebo 18. února 1911 Soběšovice |
| Úmrtí | 5. ledna 1997 (ve věku 85 let) |
| Národnost | Češi |
| Povolání | voják a voják |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alfréd Mrůzek (18. prosince 1911 Pitrov, dnes Soběšovice[1] – 5. ledna 1997) byl český voják, veterán druhé světové války. V československé zahraniční armádě dosáhl hodnosti rotmistra.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Byl synem hostinského v Pitrově (dnes část Soběšovic) Bernarda Mrůzka a jeho manželky Johanny, rozené Tomanové.[1] Měl staršího bratra Bernarda, do školy chodili společně v rodných Soběšovicích.[2]
Před odchodem do emigrace byl ženat, manželka Božena pocházela z Berouna.[3] V době odchodu již byl členem KSČ.[4]
Za druhé světové války[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 1939 opustil Protektorát a odešel do Polska. Po napadení Polska Německem ustoupil s polskou armádou do Rumunska, odkud byl na vlastní žádost vyhoštěn do Sovětského svazu.[4]
Po příchodu do Sovětského svazu před nástupem do československé jednotky byl za překročení hranic odsouzen k třem letům odnětí svobody[3] a internován v gulagu, který přežil díky pobytu v nemocnici.[5] (Podle vlastní charakteristiky prostředí pracoval ve zbrojovce v Mednogorsku v Orelské oblasti.[4])
Do československé jednotky byl odveden 25. 5. 1942 v Buzuluku pod kmenovým číslem 771/m a 593/R.[6] Byl součástí protitankové jednotky v bitvě u Sokolova.
V březnu 1945 byl v rámci hloubkového průzkumu Rudé armády vysazen jako zástupce velitele sedmičlenné parašutistické skupiny Uragán do prostoru Brd. Odsud se skupina přesunula do lánských lesů, kde vykonávala zpravodajskou činnost. Část skupiny pod Mrůzkovým vedením se zúčastnila bojů na barikádách v průběhu Pražského povstání.[7]
Po válce[editovat | editovat zdroj]
Od 30. listopadu 1945 do 30. července 1946 byl v hodnosti poručíka osvětovým důstojníkem Hradní stráže.[8]
Zúčastňoval se, jako válečný veterán 2. světové války, připomínkových akcí.[9]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Alfréd Mrůzek napsal s Jindřichem Drebotou vzpomínkovou knihu Síla lásky, která vyšla v roce 1984 v nakladatelství Naše vojsko. Líčí v ní období od opuštění Protektorátu v srpnu 1939 do Pražského povstání v květnu 1945.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených Pitrov, 1911-1915, snímek 56. [s.l.]: Zemský archiv Opava Dostupné online.
- ↑ Školní kronika základní školy Soběšovice, 1917-1918, snímek 9
- ↑ a b c MRŮZEK, Alfréd. Síla lásky. Praha: Naše vojsko, 1984. Dostupné online. S. 9. Dostupné online po registraci.
- ↑ a b c RADOSTA, Petr. Bojoval u Sokolova. Rudé právo. 189-03-03, s. 4, 60. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
- ↑ Komisaři NKVD poděkoval.... Český rozhlas R plus. 11. 6. 2017. Dostupné online.
- ↑ Databáze VHA, Záznam vojáka: Mrůzek Alfred
- ↑ ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě. Cheb: Svět křídel, 2003. Dostupné online. ISBN 80-85280-93-0. Kapitola Uragán, s. 167-168. Dostupné online po registraci.
- ↑ POVOLNÝ, Daniel. OBNOVENÁ HRADNÍ STRÁŽ VE SLUŽBÁCH PREZIDENTA EDVARDA BENEŠE V LETECH 1945–1948. In: 2/2014. Praha: Ústav dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-86621-32-6. S. 79.
- ↑ Setkání s Buzulukem. Rudé právo. 12. 3. 1973, s. 2. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vojenský historický archiv, fond Vojenské spisy, 1911 Mrůzek Alfred
- Českoslovenští vojáci
- Vězni gulagů
- Příslušníci 1. československého armádního sboru
- Příslušníci výsadků do Protektorátu Čechy a Morava
- Čeští partyzáni
- Osobnosti Pražského povstání
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Narození 18. prosince
- Narození v roce 1911
- Narození v Soběšovicích
- Úmrtí 5. ledna
- Úmrtí v roce 1997
- Vojenští veteráni