Alena Zemančíková
PhDr. Alena Zemančíková | |
---|---|
Rodné jméno | Nuhlíčková |
Narození | 18. června 1955 (69 let) Praha |
Alma mater | Divadelní fakulta AMU |
Povolání | dramaturgyně, kritička, literární redaktorka, dramatička, publicistka, lektorka a porotkyně |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Alena Zemančíková, rozená Nuhlíčková (*18. června 1955 Praha) je česká dramaturgyně, kritička, literární redaktorka, dramatička, publicistka, lektorka a porotkyně. Je významnou osobností české amatérské divadelní scény a především pak divadla poezie a uměleckého přednesu, jimž se věnuje nadále i přes vstup do profesionální sféry. Pravidelně zastává pozici porotkyně na festivalech amatérského divadla a uměleckého přednesu, rovněž je členkou Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Její vztah k divadlu a umění celkově ovlivnili rodiče. Její matka Miloslava Ruzhová pracovala v kulturním středisku v Tachově a později i v Plzni. Nevlastní otec byl učitelem a v Tachově zároveň působil i jako ochotnický divadelník. Oba se podíleli na pořádání a lektorování uměleckého přednesu, což přivedlo k recitaci i ji. Od roku 1971 se pravidelně účastnila coby sólová recitátorka festivalu Wolkrův Prostějov.[2]
Během studií na gymnáziu v Plzni navazovala a udržovala kontakty i s tamními umělci. Vliv na ni měli například malíři Vladivoj Kotyza a Jiří Kovařík, skladatel Zdeněk Lukáš nebo básník Zdeněk Barborka. V 70. letech byla členkou plzeňského Divadla poezie Dominik[3] a už tehdy se začala věnovat publikační činnosti. V klubu Dominik začal v roce 1978 působit soubor Divadlo pod lampou, který byl ale o rok později z politických důvodů rozpuštěn. Činnost Divadla pod lampou byla obnovena v roce 1985 a Zemančíková se stala jeho součástí, zároveň tam okusila vedle přednesu i režii a scenáristiku.[2]
Vystudovala dramaturgii na DAMU, poté však byla nucena se věnovat až do roku 1987 dělnickým povoláním. Až poté se stala lektorkou dramaturgie Západočeského divadla v Chebu, v roce 1990 se stala dramaturgyní a setrvala na této pozici osm let. Zde byly rovněž uvedeny její autorské texty (Putování za štěstím, Hra o bratru Františku a jeho sestře Chudobě, Biblické příběhy), také se podílela na dramatizacích. Působením v profesionální sféře se přestala angažovat coby autorka a účinkující ve sféře amatérské, zůstala však její součástí jako lektorka a porotkyně přehlídek divadla poezie, festivalů a soutěží.
Od roku 1997 působila v plzeňském Českém rozhlase jako literární redaktorka a dramaturgyně, později se stala vedoucí kulturní redakce. Ve svých textech se často věnovala osobnostem a kultuře západních Čech a pohraničí, a to i německojazyčným. Během práce pro Český rozhlas přispívala i do dokumentaristických projektů, například ISMY po česku, Za divadlem nebo Ztráty a nálezy. Od roku 2004 působila v Českém rozhlasu Vltava, kde se věnovala také dramaturgii.[4] Zde byly uvedeny její rozhlasové hry Byl jest jeden člověk aneb Hra o komkoli a smrti, Odjezd z konce světa a Noc a den. V roce 2004 byla oceněna na festivalu Prix Bohemia Radio rozhlasovou cenou za povídku Lukava v autorské interpretaci v kategorii literární pořad. Účastnila se též přehlídky publicistických a dokumentárních rozhlasových pořadů Report, ale i záhřebského festivalu Prix Marulić.[1]
Od roku 1990 je porotkyní na Wolkrově Prostějově, od roku 2011 pak i na Šrámkově Písku. V současnosti působí jako porotkyně a lektorka i na přehlídce Jiráskův Hronov. Účastní se rovněž nižších postupových přehlídek, například Poezie na rynku v Klatovech. S plzeňským Českým rozhlasem i Vltavou nadále externě spolupracuje, kromě toho publikuje v Divadelních novinách[5], píše sloupky v Deníku Referendum[6] a příležitostně i jinde. Také externě vyučuje na katedře teorie a kritiky pražské DAMU.
Tvorba a dílo
[editovat | editovat zdroj]Alena Zemančíková se během působení v Chebu věnovala psaní vlastních textů, které doprovodila i několika dramatizacemi a scénáři na základě spolupráce s dalším dramatikem. V roce 1991 Divadlo na cestě při Západočeském divadle uvedlo její dramatizaci knihy pohádek amerického spisovatele Jamese Thurbera Třináctery hodiny s využitím překladu Radoslava Nenadála. Této dramatizace o dva roky později využilo i Divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech. V roce 1992 byla v Chebu uvedena její úprava dramatizace knihy Tracyho tygr od Williama Saroyana, kterou přeložil Jiří Josek a dramatizoval Jan Roubal.[7] V témže roce napsala scénář ke hře Aleny Wagnerové Odsunuté vzpomínky. Jako dramaturgyně se pak podílela na řadě inscenací Západočeského divadla, přičemž v roce 2002 ještě vypomohla coby dramaturgická spolupráce u inscenace Bailegangaire v režii Hany Frankové v Divadle Dagmar v Karlových Varech. Poté se přesunula k rozhlasové tvorbě a později i té literární. V roce 2023 by měla vyjít její nová kniha Nějaké ženy a jacísi muži.[8]
Dramaturgie
[editovat | editovat zdroj]Jako dramaturg se podílela na následujících představeních:[9]
- Komedie o hvězdě (1992)
- Byl to skřivan (1993)
- Rozmarný duch (1993)
- Pohádka do dlaně (1993)
- Za kopcem vrch (Berg) (1993)
- Anděla a piráti aneb (1995)
- Don Juan se vrací z války (1995)
- Nebe na zemi (1996)
- Služky (1997)
- Slaměný klobouk (1997)
- Orestés (1998)
- Ruleta aneb Příběh nenapsaného (1998)
Dramatická tvorba
[editovat | editovat zdroj]Je autorkou divadelních her:[9]
- Putování za štěstím (1990) – podle cikánských pohádek, režie Jaroslava Šiktancová, Západočeské divadlo Cheb
- Biblické příběhy (1991) – režie František Hromada, Západočeské divadlo Cheb
- Čistému vše čisté (1993) – variace na commedia dell'arte, režie Jaroslava Šiktancová, Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav
- Hra o bratru Františku a jeho sestře Chudobě (1994) – režie František Hromada, Západočeské divadlo Cheb
- Ulrika (2002) – malé nedělní představení, režie Jaroslava Šiktancová, Spolek Kašpar, hráno v Divadle v Celetné
- Odjezd z konce světa (2012) – režie Hana Franková, Divadlo Dagmar Karlovy Vary
Rozhlasová tvorba
[editovat | editovat zdroj]Je autorkou následujících rozhlasových her a pořadů:[1]
Rozhlasové hry
[editovat | editovat zdroj]Všechny tři hry byly uvedeny na Českém rozhlasu Vltava v režii Miroslava Buriánka.
- Byl jest jeden člověk aneb Hra o komkoli a smrti (2001)
- Odjezd z konce světa (2004)
- Noc a den (2006)
Rozhlasové pořady
[editovat | editovat zdroj]Níže uvedené pořady a projekty vznikaly pro uvedení na Českém rozhlasu Vltava.
- Tovaryšstvo mezi věky (2006) – osmidílný pořad k příležitosti 450. výročí příchodu jezuitů do Čech
- Hlas deníku (2004) – v rámci pořadu Schůzky s literaturou, společně s Jiřím Cieslarem
- Esoterické Čechy – ve Víkendové příloze, společně s Václavem Vokolkem
- Feminismus; Globalismus (2005) – dva hodinové dokumenty, které vznikly jako součást cyklu ISMY po česku.
Literární tvorba
[editovat | editovat zdroj]Vydala publikace:[10]
- Bez otce (2008) – sbírka povídek z let 1991 až 2007
- Mařenka a Čenda (2009) – příběhy pro děti o Mařence, Čendovi a plyšovém medvědovi
- Značkování (2012) – soubor fejetonů
- Příběh v řeči nepřímé (2016) – román o životě v pohraničí v padesátých letech
- Zpětné zakreslení cesty (2020) – historie činohry Národního divadla v období mezi lety 1990 až 2015 prostřednictvím novinových kritik a dalších materiálů[11]
- Nějaké ženy a jacísi muži (2023)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Alena Zemančíková. Vltava [online]. 2009-01-09 [cit. 2023-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-07.
- ↑ a b ZEMANČÍKOVÁ, Alena, Mgr., Plzeň, Cheb, Praha. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň: Dominik, Divadlo poezie (od 1973 do 197x). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Alena Zemančíková. Vltava [online]. 2011-09-23 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Alena Zemančíková – Divadelní noviny [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online.
- ↑ denikreferendum.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace Tracyho tygr. vis.idu.cz [online]. Divadelní ústav [cit. 2023-04-07]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Via Aurea. Alena Zemančíková: Nějaké ženy a jacísi muži - Větrné mlýny. www.vetrnemlyny.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Tvorba osobností. vis.idu.cz [online]. Divadelní ústav [cit. 2023-04-07]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Alena Zemančíková. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Alena Zemančíková: Zpětné zakreslení cesty - Národní divadlo. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alena Zemančíková
- Profil Aleny Zemančíkové v Databázi českého amatérského divadla
- Profil Aleny Zemančíkové na webu Českého rozhlasu Archivováno 7. 4. 2023 na Wayback Machine.
- Divadelní tvorba Aleny Zemančíkové v databázi Divadelního ústavu
- Alena Zemančíková v Databázi knih