Přeskočit na obsah

Alena Zemančíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Alena Zemančíková
Rodné jménoNuhlíčková
Narození18. června 1955 (69 let)
Praha
Alma materDivadelní fakulta AMU
Povolánídramaturgyně, kritička, literární redaktorka, dramatička, publicistka, lektorka a porotkyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alena Zemančíková, rozená Nuhlíčková (*18. června 1955 Praha) je česká dramaturgyně, kritička, literární redaktorka, dramatička, publicistka, lektorka a porotkyně. Je významnou osobností české amatérské divadelní scény a především pak divadla poezie a uměleckého přednesu, jimž se věnuje nadále i přes vstup do profesionální sféry. Pravidelně zastává pozici porotkyně na festivalech amatérského divadla a uměleckého přednesu, rovněž je členkou Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.[1]

Její vztah k divadlu a umění celkově ovlivnili rodiče. Její matka Miloslava Ruzhová pracovala v kulturním středisku v Tachově a později i v Plzni. Nevlastní otec byl učitelem a v Tachově zároveň působil i jako ochotnický divadelník. Oba se podíleli na pořádání a lektorování uměleckého přednesu, což přivedlo k recitaci i ji. Od roku 1971 se pravidelně účastnila coby sólová recitátorka festivalu Wolkrův Prostějov.[2]

Během studií na gymnáziu v Plzni navazovala a udržovala kontakty i s tamními umělci. Vliv na ni měli například malíři Vladivoj Kotyza a Jiří Kovařík, skladatel Zdeněk Lukáš nebo básník Zdeněk Barborka. V 70. letech byla členkou plzeňského Divadla poezie Dominik[3] a už tehdy se začala věnovat publikační činnosti. V klubu Dominik začal v roce 1978 působit soubor Divadlo pod lampou, který byl ale o rok později z politických důvodů rozpuštěn. Činnost Divadla pod lampou byla obnovena v roce 1985 a Zemančíková se stala jeho součástí, zároveň tam okusila vedle přednesu i režii a scenáristiku.[2]

Vystudovala dramaturgii na DAMU, poté však byla nucena se věnovat až do roku 1987 dělnickým povoláním. Až poté se stala lektorkou dramaturgie Západočeského divadla v Chebu, v roce 1990 se stala dramaturgyní a setrvala na této pozici osm let. Zde byly rovněž uvedeny její autorské texty (Putování za štěstím, Hra o bratru Františku a jeho sestře Chudobě, Biblické příběhy), také se podílela na dramatizacích. Působením v profesionální sféře se přestala angažovat coby autorka a účinkující ve sféře amatérské, zůstala však její součástí jako lektorka a porotkyně přehlídek divadla poezie, festivalů a soutěží.

Od roku 1997 působila v plzeňském Českém rozhlase jako literární redaktorka a dramaturgyně, později se stala vedoucí kulturní redakce. Ve svých textech se často věnovala osobnostem a kultuře západních Čech a pohraničí, a to i německojazyčným. Během práce pro Český rozhlas přispívala i do dokumentaristických projektů, například ISMY po česku, Za divadlem nebo Ztráty a nálezy. Od roku 2004 působila v Českém rozhlasu Vltava, kde se věnovala také dramaturgii.[4] Zde byly uvedeny její rozhlasové hry Byl jest jeden člověk aneb Hra o komkoli a smrti, Odjezd z konce světa a Noc a den. V roce 2004 byla oceněna na festivalu Prix Bohemia Radio rozhlasovou cenou za povídku Lukava v autorské interpretaci v kategorii literární pořad. Účastnila se též přehlídky publicistických a dokumentárních rozhlasových pořadů Report, ale i záhřebského festivalu Prix Marulić.[1]

Od roku 1990 je porotkyní na Wolkrově Prostějově, od roku 2011 pak i na Šrámkově Písku. V současnosti působí jako porotkyně a lektorka i na přehlídce Jiráskův Hronov. Účastní se rovněž nižších postupových přehlídek, například Poezie na rynku v Klatovech. S plzeňským Českým rozhlasem i Vltavou nadále externě spolupracuje, kromě toho publikuje v Divadelních novinách[5], píše sloupky v Deníku Referendum[6] a příležitostně i jinde. Také externě vyučuje na katedře teorie a kritiky pražské DAMU.

Tvorba a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Alena Zemančíková se během působení v Chebu věnovala psaní vlastních textů, které doprovodila i několika dramatizacemi a scénáři na základě spolupráce s dalším dramatikem. V roce 1991 Divadlo na cestě při Západočeském divadle uvedlo její dramatizaci knihy pohádek amerického spisovatele Jamese Thurbera Třináctery hodiny s využitím překladu Radoslava Nenadála. Této dramatizace o dva roky později využilo i Divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech. V roce 1992 byla v Chebu uvedena její úprava dramatizace knihy Tracyho tygr od Williama Saroyana, kterou přeložil Jiří Josek a dramatizoval Jan Roubal.[7] V témže roce napsala scénář ke hře Aleny Wagnerové Odsunuté vzpomínky. Jako dramaturgyně se pak podílela na řadě inscenací Západočeského divadla, přičemž v roce 2002 ještě vypomohla coby dramaturgická spolupráce u inscenace Bailegangaire v režii Hany Frankové v Divadle Dagmar v Karlových Varech. Poté se přesunula k rozhlasové tvorbě a později i té literární. V roce 2023 by měla vyjít její nová kniha Nějaké ženy a jacísi muži.[8]

Dramaturgie

[editovat | editovat zdroj]

Jako dramaturg se podílela na následujících představeních:[9]

  • Komedie o hvězdě (1992)
  • Byl to skřivan (1993)
  • Rozmarný duch (1993)
  • Pohádka do dlaně (1993)
  • Za kopcem vrch (Berg) (1993)
  • Anděla a piráti aneb (1995)
  • Don Juan se vrací z války (1995)
  • Nebe na zemi (1996)
  • Služky (1997)
  • Slaměný klobouk (1997)
  • Orestés (1998)
  • Ruleta aneb Příběh nenapsaného (1998)

Dramatická tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Je autorkou divadelních her:[9]

  • Putování za štěstím (1990) – podle cikánských pohádek, režie Jaroslava Šiktancová, Západočeské divadlo Cheb
  • Biblické příběhy (1991) – režie František Hromada, Západočeské divadlo Cheb
  • Čistému vše čisté (1993) – variace na commedia dell'arte, režie Jaroslava Šiktancová, Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav
  • Hra o bratru Františku a jeho sestře Chudobě (1994) – režie František Hromada, Západočeské divadlo Cheb
  • Ulrika (2002) – malé nedělní představení, režie Jaroslava Šiktancová, Spolek Kašpar, hráno v Divadle v Celetné
  • Odjezd z konce světa (2012) – režie Hana Franková, Divadlo Dagmar Karlovy Vary

Rozhlasová tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Je autorkou následujících rozhlasových her a pořadů:[1]

Rozhlasové hry

[editovat | editovat zdroj]

Všechny tři hry byly uvedeny na Českém rozhlasu Vltava v režii Miroslava Buriánka.

  • Byl jest jeden člověk aneb Hra o komkoli a smrti (2001)
  • Odjezd z konce světa (2004)
  • Noc a den (2006)

Rozhlasové pořady

[editovat | editovat zdroj]

Níže uvedené pořady a projekty vznikaly pro uvedení na Českém rozhlasu Vltava.

  • Tovaryšstvo mezi věky (2006) – osmidílný pořad k příležitosti 450. výročí příchodu jezuitů do Čech
  • Hlas deníku (2004) – v rámci pořadu Schůzky s literaturou, společně s Jiřím Cieslarem
  • Esoterické Čechy – ve Víkendové příloze, společně s Václavem Vokolkem
  • Feminismus; Globalismus (2005) – dva hodinové dokumenty, které vznikly jako součást cyklu ISMY po česku.

Literární tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Vydala publikace:[10]

  • Bez otce (2008) – sbírka povídek z let 1991 až 2007
  • Mařenka a Čenda (2009) – příběhy pro děti o Mařence, Čendovi a plyšovém medvědovi
  • Značkování (2012) – soubor fejetonů
  • Příběh v řeči nepřímé (2016) – román o životě v pohraničí v padesátých letech
  • Zpětné zakreslení cesty (2020) – historie činohry Národního divadla v období mezi lety 1990 až 2015 prostřednictvím novinových kritik a dalších materiálů[11]
  • Nějaké ženy a jacísi muži (2023)
  1. a b c Alena Zemančíková. Vltava [online]. 2009-01-09 [cit. 2023-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-07. 
  2. a b ZEMANČÍKOVÁ, Alena, Mgr., Plzeň, Cheb, Praha. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. 
  3. Plzeň: Dominik, Divadlo poezie (od 1973 do 197x). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. 
  4. Alena Zemančíková. Vltava [online]. 2011-09-23 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. 
  5. Alena Zemančíková – Divadelní noviny [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  6. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  7. Inscenace Tracyho tygr. vis.idu.cz [online]. Divadelní ústav [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  8. S.R.O, Via Aurea. Alena Zemančíková: Nějaké ženy a jacísi muži - Větrné mlýny. www.vetrnemlyny.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  9. a b Tvorba osobností. vis.idu.cz [online]. Divadelní ústav [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  10. DATABAZEKNIH.CZ. Alena Zemančíková. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  11. Alena Zemančíková: Zpětné zakreslení cesty - Národní divadlo. www.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]