Alena Prokopová

Alena Prokopová
Rodné jméno	Alena Šteflová
Narození	1. května 1963 (60 let) Praha
Povolání	filmová kritička, publicistka, dramaturgyně, kraniosakrální terapeutka
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Alena Prokopová (* 1. května 1963 Praha) je česká filmová kritička, publicistka, dramaturgyně a blogerka, bývalá redaktorka časopisů Kinorevue, Filmový přehled nebo Cinema. Zabývala se především psaním o mainstreamovém filmu v poněkud intelektuálnějších souvislostech. Po odchodu z oboru se věnuje dramaturgii, kterou původně vystudovala, a kraniosakrální terapii.

Studium a pracovní život

Studium

Prokopová vystudovala FAMU, Katedru dramaturgie a scenáristiky. Absolvovala diplomovou prací věnovanou tvorbě Stevena Spielberga. Zde mimo jiné vyjadřuje pocit, že např. film Blízké setkání třetího druhu se nevylučuje s láskou k tvorbě Federica Felliniho a dalších klasických evropských filmových tvůrců.

Publicistika a filmová kritika

Po ukončení studia začínala jako filmová historička v Národním filmovém archivu, kam se později dvakrát vrátila jako redaktorka Filmového přehledu. Většinu života však působila především v oblasti filmové kritiky a publicistiky. Své texty uveřejňovala v nejrůznějších periodikách, zvláště v deníku Lidové noviny a v časopisech Film a doba či Cinema. V roce 2009 si založila svobodný neplacený prostor k sebevyjádření na internetu - Alenčin blog. Od roku 2018 není blog aktualizován, protože přestala cítit potřebu psát. Blog nicméně podle jejího názoru poskytuje stále ještě dobrou představu o možnostech myšlení o filmu jedné ženy i dané doby .

Kraniosakrální terapie

V roce 2010 ukončila studia kraniosakrální osteopatie u MUDr. Jany Holubové. Dalším z učitelů, kteří ji ovlivňují, je americký osteopat Hugh Milne a jeho metoda VCW (Visionary Craniosacral Work). Absolvovala tematické a postgraduální kurzy i u dalších významných zahraničních terapeutů (Michael Kern, Robert Gilchrist, Michael J. Shea, Giorgia Milne, Éric le Neuder, online Franklyn Sills, Etienne Piersman nebo Bhadrena C. Tschumi).

Je členkou České kraniosakrální asociace.

Svou kraniosakrální práci provozuje zvláště na středočeském venkově, kde nyní - po odstěhování z rodné Prahy - žije. Adresa jejích stránek je zde.

Zabývá se prací s energií země – geomantií, tarotem a šamanismem.

Výuka a další aktivity

Pedagogicky spolupracovala nebo spolupracuje s FAMU, Katedrou filmových studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Metropolitní univerzitou a Filmovou akademií Miroslava Ondříčka v Písku. Od roku 1995 do roku 2015 vybírala filmy pro MFF Karlovy Vary. Jako expertka mj. spolupracuje se Státním fondem kinematografie, je členkou grantové komise magistrátu hlavního města Prahy.

Jako dramaturgyně externě spolupracovala s produkčními společnostmi Infinity Prague a 8Heads Productions či Film a sociologie. V roce 2012 začala dramaturgicky spolupracovat s tvůrčí producentskou skupinou Aleny Müllerové v České televizi, kde je nyní zaměstnaná. Podílela se tak mimo jiné na celovečerním uměleckém dokumentu Setkání s Libuší (2018), na dokumentu o lidech s diagnózou ALS Naděje až do konce (2022), na dvoudílném historickém filmu Anatomie zrady (2020) či prvním původním webovém seriálu ČT - teenagerovském seriálu TBH (2022).

Jako dramaturgyně spolupracovala i na distribučních filmech, které ČT koprodukovala - mj. adaptace románového bestselleru Radky Třeštíkové Bábovky (2020), animovaný rodinný snímek Myši patří do nebe (2021), historické drama Služka (2023), příběh inspirovaný osudy Andrey Absolonové Její tělo (2023), osobitá adaptaci Conradova Srdce temnoty režiséra Davida Jařaba Hadí plyn. (2023) nebo minimalistické drama Radima Špačka inspirované skutečnými událostmi Lesní vrah (2024). Nyní se dramaturgicky podílí i na realizaci dlouhodobě plánovaného projektu Jiřího Barty - kombinovaném snímku Golem, nebo na dobrodružném historickém filmu Fichtelberg, jehož autor - Šimon Koudela - s podporou TPS Aleny Müllerové už realizoval ceněný krátký film Trosečník (2019). S Martinem Kubou spolupracovala na jeho ceněním krátkém filmu Vinland (2022) a nyní dramaturgicky podporuje jeho celovečerní debut.

Věnovala se výrobě šperků s filmovou tematikou, které prodávala na internetovém portálu.

Dílo

V roce 1988 vydala svou zatím jedinou a možná poslední beletristickou knihu s názvem Za zrcadlem a s čím jsem se tam setkala, autobiograficky zabarvený povídkový soubor, který se zabývá tématy křehkosti světa dětství, dospívání a lásky - zkrátka mladistvou osamělostí a hledáním sebe sama.

Na objednávku nakladatele napsala dvě knihy portrétů hereckých hvězd - Charisma (nejpřitažlivější herecké hvězdy současnosti - 2009) a Hollywoodské top stars (2012). Domnívá se dodnes, že portréty filmových osobností jí vždycky docela dobře šly psát.

Je také autorkou knihy Příběh filmu Kuky se vrací (2011), která se zabývá jednotlivými složkami kombinovaného rodinného filmu scenáristy a režiséra Jana Svěráka Kuky se vrací (2010).

S významnou českou filmovou novinářkou, překladatelkou a dlouholetou uměleckou ředitelkou karlovarského festivalu Evou Zaoralovou , kterou považuje za svou mentorku, pořídila knihu rozhovorů s názvem Eva Zaoralová - Život s filmem (2012).

Bibliografie

• Za zrcadlem a čím jsem se tam setkala (1988)
• Charisma – Nejpřitažlivější filmové hvězdy současnosti (2009)
• Příběh filmu Kuky se vrací (2010)
• Hollywoodské top stars (2012)
• Eva Zaoralová – Život s filmem (2012)

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alena Prokopová na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Blog Aleny Prokopové
• Stránka Aleny Prokopové
• Rozhovor Petra Fischera s Alenou Prokopovou (Konfrontace Petra Fischera)

Autoritní data	NKC: kup20000000079797 BNF: cb18081154c (data) ISNI: 0000 0000 5526 1196 LCCN: no91021883 VIAF: 12711996