Aleksa Šantić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aleksa Šantić
Aleksa Santic (cropped).JPG
Narození 27. května 1868
Mostar
Úmrtí 2. února 1924 (ve věku 55 let)
Mostar
Příčina úmrtí tuberkulóza
Povolání básník, spisovatel, novinář a hudební skladatel
Národnost Srbové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleksa Šantić (v srbské cyrilici Алекса Шантић, 27. května 1868 Mostar, Bosna a Hercegovina2. února 1924, tamtéž) byl původem srbský básník, jeden z nejvýznamnějších pro srbskou i bosenskohercegovskou literaturu přelomu 19. a 20. století.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do zámožné obchodnické rodiny usedlé v Mostaru. Studoval v řadě evropských měst, mimo jiné v Terstu a Lublani. Když se vrátil zpět dorodného kraje, byl překvapen tichem, které následovalo po potlačení protirakouské vzpoury. Tam se stal editorem časopisu Zora (Jitřenka), věnujícího se společenským i kulturním událostem Hercegoviny. Kromě toho však také i spolupracoval s řadou jiných vlasteneckých organizací, které v té době v Mostaru i jeho okolí velmi rychle vznikaly. Názorově však Šantić chtěl přemostit bariéru mezi rozděleným muslimským a srbským obyvatelstvem. Ovlivněn bosňáckou lidovou tvorbou, sepsal řadu milostných písní – sevdalinek.

Šantić se jako básník profiloval zcela jinak, než jeho vrstevníci. Zatímco v literatuře regionu hrála prim témata i styl nastolený evropskou kulturou, Šantić se držel vlastenecké tematiky. Ve své básni Ostajte ovdje (1896 tvrdě zkritizoval všechny ty, kteří opouštěli svoji rodnou zem aby hledali úspěch v jiných krajích daleko od Hercegoviny. Ve známé básni Pretprazničko veče (1910), napsané po smrti členů své rodiny, opsal samotu v domě srbské patriarchální domácnosti. Kromě toho byl autorem celé řady básní, které se v pozdější době zařadily mezi ty významnější, jako např. Emina (1903), Ne vjeruj (1905), Što te nema? (1897), Veče na školju (1904), O klasje moje (1910) a Moja otadžbina (1908). Šantić také přeložil Píseň otroka Svatopluka Čecha.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • ILIĆ, Vojislav; ŠANTIĆ, Aleksa; RAKIĆ, Milan. Zpěv jihu. 1. vyd. Praha: V. Šmidt, 1945. 82 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]