Aleksa Šantić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aleksa Šantić
Narození 27. května 1868
Mostar
Úmrtí 2. února 1924 (ve věku 55 let)
Mostar
Povolání básník, spisovatel a novinář
Národnost Srbové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleksa Šantić (v srbské cyrilici Алекса Шантић, 27. května 1868 Mostar, Bosna a Hercegovina2. února 1924, tamtéž) byl původem srbský básník, jeden z nejvýznamnějších pro srbskou i bosenskohercegovskou literaturu přelomu 19. a 20. století.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do zámožné obchodnické rodiny usedlé v Mostaru. Studoval v řadě evropských měst, mimo jiné v Terstu a Lublani. Když se vrátil zpět dorodného kraje, byl překvapen tichem, které následovalo po potlačení protirakouské vzpoury. Tam se stal editorem časopisu Zora (Jitřenka), věnujícího se společenským i kulturním událostem Hercegoviny. Kromě toho však také i spolupracoval s řadou jiných vlasteneckých organizací, které v té době v Mostaru i jeho okolí velmi rychle vznikaly. Názorově však Šantić chtěl přemostit bariéru mezi rozděleným muslimským a srbským obyvatelstvem. Ovlivněn bosňáckou lidovou tvorbou, sepsal řadu milostných písní – sevdalinek.

Šantić se jako básník profiloval zcela jinak, než jeho vrstevníci. Zatímco v literatuře regionu hrála prim témata i styl nastolený evropskou kulturou, Šantić se držel vlastenecké tematiky. Ve své básni Ostajte ovdje (1896 tvrdě zkritizoval všechny ty, kteří opouštěli svoji rodnou zem aby hledali úspěch v jiných krajích daleko od Hercegoviny. Ve známé básni Pretprazničko veče (1910), napsané po smrti členů své rodiny, opsal samotu v domě srbské patriarchální domácnosti. Kromě toho byl autorem celé řady básní, které se v pozdější době zařadily mezi ty významnější, jako např. Emina (1903), Ne vjeruj (1905), Što te nema? (1897), Veče na školju (1904), O klasje moje (1910) a Moja otadžbina (1908). Šantić také přeložil Píseň otroka Svatopluka Čecha.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • ILIĆ, Vojislav; ŠANTIĆ, Aleksa; RAKIĆ, Milan. Zpěv jihu. 1. vyd. Praha : V. Šmidt, 1945. 82 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]