Písně otroka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kniha Písně otroka od Svatopluka Čecha byla vydána roku 1895. Byla velice populární: během pouhých osmi měsíců roku 1895 byla vydána celkem třiadvacetkrát. Obsahuje 23 zpěvů odehrávajících se v tropech. Je alegorií podrobeného národa Čechů, měla působit jako povzbuzení utlačovaným, jako výzva k boji. Je velmi emotivní, postavení otroka je zde vylíčeno věrně a přesvědčivě.

Děj[editovat | editovat zdroj]

V prvním zpěvu přichází mezi otroky po práci jejich druh, otrok – pěvec. Nechce zpívat o květech ani dívkách, ani veselé historky či dávné hrdinství. Chce zpívat o utrpení otroků.

Ve dvou následujících zpěvech líčí svůj těžký život a pocity, jaké jsou vlastní každému otroku.

Ve čtvrtém zpěvu si otroci matně potají vzpomínají, že jejich předkové byli kdysi volní.

V následujících pěti zpěvech popisuje otrocké poměry: Otroci nemají práva ani zastání. Mluví jinou řečí než jejich páni, kterým se jejich jazyk protiví. Otrokáři na ospravedlnění svých činů používají slova jako víra, právo, zvyk, mrav, osvěta a pravda. Jejich vlastní děti nepatří jim, ale jejich pánům. Musí bojovat proti jiným otrokům, svým bratrům, a páni, pro které bojují, jsou mezitím v bezpečí. Když se vrátí vítězně z bitvy, vezmou jim zbraně a znovu pošlou pracovat.

Jedenáctým zpěvem popisuje, že nechce zahálet, že by rád pracoval, kdyby si mohl prací zlepšit život.

V dalších dvou zpěvech vyjadřuje své pohrdání nad otroky, kteří podlézají svým trapičům a jsou hrdí když je dávají za vzor.

Ve čtrnáctém zpěvu se oddává snění, ale když zvedne ruce k obloze, řinkot vlastních okovů ho vrátí do reality.

Patnáctý zpěv je nejdelší. Vzpomíná na svůj útěk a život v pustině s další uprchlou otrokyní. Byla to nejkrásnější část jeho života. Ale byli odhaleni. Jeho družka byla zabita a on odvlečen zpět.

Další zpěvy jsou velmi odbojné a vzdorné. Popisují význam slova svoboda z pohledu otroka, nenávist k otrokářům, kteří jim přikázali uctívat cizí bohy a jejich strach ze vzpoury, když slyší řinčení tisíce pout.

Poslední zpěvy vyjadřují naději. Popisuje osud jednoho otroka, který se vzepřel a zažehl odpor v srdcích všech. Nabádá k jednotě, protože vidí, jak si navzájem škodí roztříštěností snah. Věští, že přijde krutá válka, po jejímž skončení bude mít svět nový řád, ve kterém si budou všichni lidé rovni.

Dílo dostupné online[editovat | editovat zdroj]

  • ČECH, Svatopluk. Písně otroka. 4. vyd. Praha: F. Topič, 1895. 78 s. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]