Hercegovské povstání (1882)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hercegovské povstání (srbochorvatsky Hercegovački ustanak) v roce 1882 bylo vzpourou srbského a muslimského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny proti rakousko-uherské okupační správě.

Bylo rozhodnuto, že i obyvatelstvo nejnověji získaného území Habsburské monarchie má sloužit v její armádě. To však místní považovali za nehorázné, neboť Bosna formálně patřila ještě Osmanské říši a takové rozhodnutí může vydat jedině sultán. Bosňáci reagovali masivním odchodem na turecká území (především do Sandžaku), Srbové zprvu protestovali, poté vypuklo v okolí Foči ozbrojené povstání. Proti několika tisícům slabě vyzbrojených povstalců vyslali Rakušané tisíce dobře vyzbrojených vojáků; v hlavních centrech tak byly nepokoje urovnány okamžitě, v řadě menších oblastí u hranic s Černou Horou však pokračovaly ještě řadu týdnů.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. REDŽIĆ, Enver. Stvaranje jugoslovenske države 1918 godine. Bělehrad: Naučna knjiga, 1989. 487 s. ISBN 86-23-02010-3. Kapitola Bosna i Hercegovina i stvaranje jugoslovenske države, s. 75. (srbochorvatština)