Aleš Balcárek
| Aleš Balcárek | |
|---|---|
.jpg) básník Aleš Balcárek | |
| Narození | 21. února 1840 Šumvald  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1. května 1862 (ve věku 22 let) Praha Rakouské císařství |
| Příčina úmrtí | smrt pádem |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | korektor, prodejce knih, student techniky |
| Vzdělání | nedokončené střední |
| Období | 1859–1860 |
| Žánr | poezie |
| Vlivy | Ján Kollár, Vincenc Furch, Jan Neruda |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aleš Balcárek, též Alexandr (21. února 1840, Šumvald[1] – 1. května 1862, Praha[2][p 1]) byl moravský básník 19. století.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pokřtěn byl jako Alexandr, narodil se v rodině mydláře Antona Balcárka (1809–1855) a jeho manželky Barbory, rozené Kouřilové (1815–??).[1] Matka mu zemřela o rok později (25. 9. 1841)[3] a otec se znovu oženil. Celkem se Anonínu Balcárkovi narodily dvě děti z prvního a osm dětí z druhého manželství.[4]
Jako osmiletý byl poslán na výměnu („na handl“) do německy mluvící oblasti, školu absolvoval v Uničově. Postoupil do latinského gymnázia v Olomouci, kde byl také zpěvákem v kostele svatého Mořice. Po konfliktu s vedením školy kvůli účasti na zakázané večerní slavnosti („Vínku“) se neodvážil absolvovat maturitu v Olomouci a odjel do Vídně. Ani zde maturitu nesložil a živil se opisováním not a prodejem knih. Poté, co dostal nabídku na místo korektora v pražských Humoristických listech, přesídlil do Prahy.[5]
30. dubna 1862 utrpěl vážné zranění po pádu (možná úmyslném skoku) z Koňské brány[6] a ještě téže noci zemřel v nemocnici.[2]
Byl pohřben na IV. Olšanském hřbitově,[7] obřad vedl vyšehradský děkan Václav Štulc.[8] Jeho hrob je označen slovy „Zhynula naděje“ a „Moravan“.[9]
Tvorba[editovat | editovat zdroj]
Ve své době byl považován za nejpopulárnějšího básníka Moravy.[zdroj?] Kvůli brzkému skonu však nemohl svou tvorbu plně rozvinout. Byl ovlivněn dobovým romantismem, historismem a panslavismem. Ve svých básních se obracel ke slovanství a opěvoval i krásy Moravy a její historii. (Lidové noviny však v roce 1913 zveřejnily recenzi vydání Balcárkova díla, ve kterém anonymní kritik dovozuje, že Balcárek byl epigonem obrozeneckých básníků i svých současníků (Nerudy a Hálka.[10] Moderní kritika naopak oceňuje, že Balcárek ve svém vývoji překonával idealizování charakteristické pro Jána Kollára a že směřoval k modernějšímu básnickému projevu představovanému májovci.[11])
Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]
- Aleksandra Balcárka Pozůstalé básně, věnované od zvěčnělého spisovatele čackému, vlastimilovanému študentstvu moravskému (vydali přátelé jeho v Praze žijící; Praha, J. Grégr a Fr. Šimáček, 1862)[12]
- Moravana Aleše Balcárka Zůstalé básně věnované od zvěčnělého básníka čackému, vlastimilovnému študentstvu moravskému (Praha, Fr. A. Urbánek, 1874)
- Básně Moravana Alše Balcárka se zbytky jeho denníku a korrespondence (vydání uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil Miloslav Hýsek; V Praze, Fr. A. Urbánek, 1913)
- Z díla Alše Balcárka (výbor uspořádal a úvodem opatřil Bedřich Slavík; V Uničově, Okresní osvětový sbor, 1937)[13]
Ukázka[editovat | editovat zdroj]
Znáš, ty světe, ony vábné kraje,
kdežto znějí staré slávy báje,
Velehrad kde někdy stál,
Svatopluk král panoval.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V matrice narozených uvedena chybná poznámka, že zemřel 8. května 1862. V době již byl čtyři dny pohřben.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Alexandr Balcárek †. Národní listy. 1862-05-03, roč. 2, čís. 104, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-04-30].
- ↑ Matrika zemřelých, Šumvald, 1835-1883, snímek 19
- ↑ ŠULA, Jan. Aleš Balcárek - rodokmen. In: ČAJOVÁ, Jaroslava. Naděje nezhynula. Praha: Janua, 2002. ISBN 80-902622-7-9.
- ↑ PRAVDĚPODOB. BRZOBOHATÝ, František. Ze života Alexandra Balšánka. In: ČAJOVÁ, Jaroslava. Naděje nezhynula. Praha: Janua, 2002. ISBN 80-902622-7-9. S. 14–19.
- ↑ Včera večer. Národní listy. 1862-05-01, roč. 2, čís. 102, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-04-30].
- ↑ Josef Polák: Aleš Balcárek - básník, Moravan, Čech, bojovník. In: Zprávy Svatoboru, Číslo 3, červen 2000. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online
- ↑ Pohřeb Alexandra Balcárka. Národní listy. 1862-05-04, roč. 2, čís. 105, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-04-30].
- ↑ Spolek Svatobor: Fotografie hrobu Aleše Balcárka
- ↑ Básně Alše Balcárka. Lidové noviny. 14. 9. 1913, s. 2. Dostupné online.
- ↑ LANTOVÁ, Ludmila. Aleš Balcárek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 1. A–G. S. 123–124.
- ↑ Alexandra Balcárka Pozůstalé básně. Praha: Grégr a Šimáček, 1862. Dostupné online. S. 52.
- ↑ BALCÁREK, Aleš. Z díla Alše Balcárka. Uničov: Okresní osvětový sbor, 1932. 32 s. Dostupné online. Dostupné online po registraci.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HÝSEK, Miloslav Dr.: Básně Moravana Alše Balcárka se zbytky jeho denníku a korespondence. Praha: Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec, 1913.
- ŘEPA, Milan.: Moravané nebo Češi?, Brno 2001.
- LANTOVÁ, Ludmila. Aleš Balcárek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 1. A–G. S. 123–124.
- Společnost Alše Balcárka: Aleš Balcárek
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleš Balcárek na Wikimedia Commons 
Autor Aleš Balcárek ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aleš Balcárek
- Aleš Balcárek v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- úryvky z díla, biografie
- Aleš Balcárek v Biografickém slovníku českých zemí
