Koňská brána
| Koňská brána | |
|---|---|
 Koňská brána (kresba z roku 1874) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2. polovina 14. století |
| Přestavba | 1836 |
| Zánik | 1875[1] |
| Pojmenováno po | kůň |
| Poloha | |
| Adresa | Václavské náměstí, Mezibranská, Praha 1 - Nové Město,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′45,62″ s. š., 14°25′49,2″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koňská brána (také Brána sv. Prokopa) byla součástí opevnění Prahy na horním (jihovýchodním) konci Koňského trhu (dnes Václavské náměstí).[2][3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Brána byla vybudována jako součást Nového Města pražského ve 2. polovině 14. století z hliněného valu obloženého opukovými kvádry. Branou se z města vycházelo na Říčanskou silnici (dnes Vinohradská ulice) směrem k Sázavskému klášteru. Klášter v 11. století založil svatý Prokop a brána byla po něm pojmenována. Za třicetileté války dokázala odolat obléhání Prahy, když se švédská armáda pod vedením generála Arvida Wittenberga pokoušela 3. a 4. srpna 1648 rozstřílet dělostřeleckou palbou hradby okolo brány.[4] Při bráně v domku čp. 810/II a čp. 811/II byla umístěna celnice, v níž se vybíralo clo, především akcíz (daň z potravin dovážených do města). Brána neměla padací most, ze severovýchodu a východu byla obklopena Wimmerovými sady, Kanálskou a Rajskou zahradou. Původní podobu brány neznáme. Vně se z hradby obracela bastionem sv. Štěpána, někdy nazývaným sv. Michala. V letech 1831–1836 bránu v empírovém slohu přestavěl vídeňský architekt Peter Nobile za spolupráce stavebního inženýra Josefa Pachla. Ve shodném stylu, ale větším měřítku (s pěti arkádovými poli místo pražských tří) Nobile vystavěl v letech 1821–1824 i hradní bránu Burgtor ve vídeňském Hofburgu.
Horní partie hradeb se na bráně rozšiřovala v terasu se zábradlím, sloužila Pražanům jako promenáda a vyhlídkové místo. Vyhlídku na svých vedutách zachytili Antonín Pucherna, Vincenc Morstadt i první fotografové. V letech 1875–1876 byla brána i s hradbami zbořena. Na jejím místě byla v letech 1885–1891 postavena budova Národního muzea.
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1862 po pádu z Koňské brány zemřel básník Aleš Balcárek.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Fotografie Koňské brány -
Koňská brána při Svatodušní mši 12. června 1848 -
Václavské náměstí s Koňskou bránou -
Architekt Peter von Nobile (1838) -
Burgtor u Hofburgu ve Vídni (1821–1824)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pražská informační služba. Památky a turistické zajímavosti: Městské hradby. Praguewelcome.cz [cit. 2018-02-09] Dostupné z WWW.
- ↑ Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 6068-1, mapový list č. V. Dostupné z WWW Archivováno 10. 2. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ VESELÝ, Josef. Obránci Prahy L. P. 1648: zrádci nebo hrdinové? [online]. 2004-05-16 [cit. 2013-12-20]. Dostupné online.
- ↑ VYKOUPIL, Libor. Ecce homo - Aleš Balcárek, pozapomenutý moravský básník [online]. 2012-05-08 [cit. 2013-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-20.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Václavské náměstí, s. 810–811.
- BAŤKOVÁ, Růžena (editor). Umělecké památky Prahy, 2: Nové Město, Vyšehrad a Vinohrady. Praha: Academia, 1998. 1246 s. S. 179.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koňská brána na Wikimedia Commons - Morstadt, Vincenc: Der Rossmarkt von der Rossthor - Bastey. Archiv Hlavního města Prahy, Sbírka grafiky, G 455 • Praha-Nové Město - Václavské náměstí, 1835.
