Přeskočit na obsah

Albert ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Albert ze Šternberka (rozcestník).
Albert ze Šternberka
Albert ze Šternberka. Portrét od Jana Kryštofa Handkeho v klášteře augustiniánů ve Šternberku.
Osobní údaje
Datum narození1322
Datum úmrtí14. ledna 1380 (ve věku 57–58 let)
Místo úmrtíLitomyšl
RodičeŠtěpán ze Šternberka
Povoláníarcibiskup a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znak biskupa Alberta ze Šternberka

Albert ze Šternberka[1] (asi 1322[2]14. ledna 1380 v Litomyšli) byl biskupem ve Zvěříně, Litomyšli a arcibiskupem magdeburským. Byl nejvýznamnějším členem moravské větve rodu Šternberků.[2]

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Šternberků, z moravské větve rodu Šternberků. Jeho otcem byl významný šlechtic Štěpán ze Šternberka.

První písemná zmínka o Albertovi pochází z roku 1352, kdy byl jmenován děkanem olomoucké kapituly. V roce 1356 se stal biskupem ve Zvěříně. Když v roce 1357 zemřel jeho otec, zdědil se svým bratrem Zdeňkem rodový majetek. V roce 1360 však zemřel i tento jeho bratr a Albert se tak dělil nad správou rodového majetku s jeho synem Petrem ze Šternberka.

Albert se pohyboval ve vysokých politických kruzích a jednal s mnoha představiteli té doby. V roce 1364 se stal biskupem v Litomyšli, o rok později se stal důvěrným rádcem císaře Karla IV. Roku 1368 provázel Karla IV. na cestě do Říma, díky panovníkově podpoře byl počátkem června 1368 povýšen na arcibiskupský stolec v Magdeburku.

V roce 1371 založil ve Šternberku klášter augustiniánů kanovníků.[3] Tentýž rok rezignoval na svůj post magdeburského arcibiskupa a nadále působil jako biskup litomyšlský.

V roce 1375 uzavřel se svým synovcem Petrem ze Šternberka majetkovou smlouvu za účasti širokého příbuzenstva. Roku 1378 přivedl do blízkosti biskupského hrádku a obory v Tržku u Litomyšle třináct kartuziánských mnichů a založil klášter zvaný Hájek Panny Marie (Rubus Mariae), kterému roku 1379 věnoval čtyři vsi severně od Olomouce včetně Dolan.[4]

V říjnu 1379 byl pověřen papežem Urbanem VI., aby vyšetřil spor mezi moravským markrabětem Joštem a olomouckými kanovníky. Dne 12. ledna 1380 Albert rozhodl o uvalení klatby na Jošta i olomouckou městskou radu a v Moravském markrabství vyhlásil interdikt.[5]

Albert ze Šternberka zemřel 14. ledna 1380.

  1. Pod tímto jménem vydával listiny [1]
  2. a b Encyklopedie šlechtických rodů. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-242-4573-7. S. strana 135. 
  3. MEZNÍK, Jaroslav. Lucemburská Morava 1310-1423. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 562 s. ISBN 80-7106-363-0. S. 382. 
  4. Lucemburská Morava, s. 383.
  5. Lucemburská Morava, s. 221.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Clemens Brodkorb, Zdeňka Hledíková, Michael Scholz. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches.
  • DROZDOVÁ, Eva: Antropologický rozbor kosterních pozůstatků připisovaných biskupovi Albertu II. ze Šternberka, jeho synovci Petrovi ze Šternberka a jeho ženě Anně Rebece rozené z Kravař. In: Ve službách archeologie 2. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2001 s. 37-44.
  • PAPAJÍK, David - SOMER, Tomáš: Albert ze Šternberka: arcibiskup, zakladatel, mecenáš a diplomat doby Karla IV. Praha 2021. ISBN 978-80-7601-541-8.
  • PÄTZOLD, Stefan. Erzbischof Albrecht von Sternberg – ein Mährer in Magdeburg (1368–1371). In: Mitteldeutsche Lebensbilder./hrsg. von Werner Freitag. Köln, 2002, S. 11–26
  • POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1. 
  • ŘEZANINA, Dušan. Karlův diplomat biskup Albert ze Šternberka. Duchovní pastýř 29 (1980), 134–136, 150–152, 166–167.
  • VEČEŘE, Vojtěch. Litomyšl Alberta ze Šternberka. Bakalářská práce Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2014. Dostupné online.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 52–53. 
  • SCHMUGGE, Ludwig: Das Pontifikale des Bischofs Albert von Sternberg. In: Mediaevalia Bohemica, Historický ústav ČSAV č. 3, 1970, s. 49-86.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]