Adžarská vlajka

Vlajka Adžárie, jedné ze dvou gruzínských autonomních republik (druhou je Autonomní republika Abcházie, kterou však Gruzie nemá pod kontrolou a byla tam vyhlášena Ruskem podporovaná, částečně uznaná Republika Abcházie, dalším útvarem je Jižní Osetie, nezávislý stát, který však není mezinárodně uznán a je okupovaný Ruskem), je tvořena sedmi, střídavě tmavomodrými a bílými, vodorovnými pruhy a gruzínskou vlajkou v kantonu.^[1]^[2]

Modré pruhy symbolizují moře (Černé moře), bílé pak čistotu úmyslů obyvatel země. Počet pruhů symbolizuje 5 okresů a dvě statutární města (Batumi a Kobuleti). V současnosti se však Adžárie člení na šesti správních jednotek (jedna z nich je hlavní město Batumi). Gruzínská vlajka má nepochybně vyjadřovat vztah muslimských Adžarů ke své mateřské zemi, převážně křesťanské Gruzii.^[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V bohaté historii Adžárie byla součástí mnoha říší či státní celků a na jejím území se užívalo mnoho symbolů (území ovládala např. Kolchidské království, Římská říše, stát Laziké, Byzantská říše, knížectví Guri, Turci, Mongolové, Meschetie, Osmanská říše, Rusko, Turecko či Spojené království a OSN a samozřejmě i Gruzie). 14. července 1920 byla oblast předána Gruzii a užívaly se tehdejší gruzínské vlajky.

V letech 1919–1920 se vlajkou Batumské oblasti stal červený list s bílým kruhovým polem se žlutým mezikružím (se dvěma zelenými vavřínovými snítkami) a uprostřed vyplněným třemi zelenými palmami.^[2] (není obrázek)

25. února 1921 vznikla Gruzínská SSR, na území Batumské oblasti vstoupila turecká vojska a její jižní polovina připadla Turecku. V březnu uprchla z Batumi vláda bývalé Demokratické republiky Gruzie a byla vyhlášena vláda sovětů. 16. července 1921 byla v rámci Gruzínské SSR vytvořena Autonomní SSR Adžaristán s převahou muslimského obyvatelstva, v lednu 1922 byla přijata první ústava Adžarska a byl přijat první znak ASSR Adžaristán. Vlajky byly užívány gruzínské.^[2]

25. října 1937 schválil mimořádný sjezd sovětů Adžarské ASSR novou ústavu, kterou se vlajkou této ASSR stal červený list o poměru stran 1:2 se zlatým nápisem (v horním rohu) Gruzínská SSR v gruzínštině a ruštině. Pod těmito texty byly menší (také zlaté) nápisy Adžarská ASSR (opět v gruzínštině a ruštině).^[2] (není obrázek)

V roce 1951 byla schválena nová vlajka Gruzínské SSR a tím i vlajka Adžarské ASSR. Změna byla potvrzena zákonem z 27. dubna 1951 a popsána v čl. č. 112 ústavy Adžarské ASSR.^[2]

V roce 1978 byly přijaty nove ústavy Gruzínské SSR a Adžarské ASSR. Byly stanoveny státní znaky obou celků. Jednotná vlajka obou celků však byla zachována.^[2]

Vlajka Gruzínské SSR a Adžarské ASSR (1951–1990)
Poměr stran: 1:2

V průběhu rozpadu Sovětského svazu přijala Gruzínská SSR 14. listopadu 1990 nový název Gruzínská republika a 9. dubna 1991 vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu. Byla obnovena gruzínská ústava z roku 1921, která však s de facto existující Adžarskou autonomní republikou nepočítala, pouze se o autonomii Adžarska (a Abchazka) zmiňovala. V roce 1991 se stal předsedou adžarské Nejvyšší rady Aslan Abašidze, vnuk prvního (1919) předsedy Medžíslu (parlamentu) Adžaristánu Memeda Abašidzeho. Ten v roce 1992 založil „Svaz za obrodu Adžarska”, v roce 1994 přeměněn na „Svaz demokratické obrody”. Tato strana se stala v roce 1999 druhou nejpočetnější stranou gruzínského parlamentu. Vlajkou strany se stal tmavomodrý list o poměru stran 1:2 s 12 žlutými sedmicípými hvězdami v horním rohu listu, uspořádanými do tří vodorovných řad (3, 5, 4). Modrá barva symbolizovala (strana zanikla v roce 2004) přímořskou zemi a bezoblačné nebe. 12 hvězd symbolizovalo jednotu historických gruzínských oblastí a regionální uspořádání státu. Ideou vlajky byla obroda regionů Gruzie, pracovitého, mocného a demokratického státu.^[2]

20. dubna 2000 byl zákonem 260-lic gruzínského parlamentu nahrazen pojem Adžarsko pojmem Adžarská autonomní republika (v případě Abcházie se tak nestalo).^[2]

26. června 2000 rozhodla Nejvyšší rada Adžarska o nových symbolech autonomní republiky. Vlajka byla inspirována vlajkou zmiňovaného Svazu demokratické obrody, byla tvořena tmavomodrým listem (zřejmě o poměru stran 1:2) se sedmi žlutými, sedmicípými hvězdami v horním rohu, uspořádanými do dvou vodorovných řad (3, 4). Hvězdy symbolizovaly jednotu tehdejších 5 okresů (Batumi, Kobuleti, Keda, Šuachevi a Chulo) a 2 statutárních měst (Batumi a Kobuleti).^[2]

Vlajka Svazu demokratické obrody
Poměr stran: 2:3 (dle zdroje by měl být 1:2)
Vlajka Adžarské autonomní republiky (2000–2004)
Poměr stran: 1:2

Po tzv. Růžové revoluci v Gruzii, kdy byl svržen prezident Eduard Ševardnadze a po nových volbách v březnu 2004 nahrazen Michailem Saakašvilim, byl Aslan Abašidze (Ševardnadzeův spojenec) přinucen abdikovat a emigrovat do Ruska. Po volbách do Nejvyšší rady v červnu 2004, v kterých zvítězilo prozápadní sdružení „Jednotné národní hnutí”, potvrdil gruzínský parlament 1. července zákon, podle kterého nebude mít Adžárie vlastní ústavu, ale pouze tzv. základní zákon, mimo jiné s právem Adžárie na vlastní vlajku (i znak). 20. července 2004, při ustavujícím zasedání Nejvyšší rady, byla zvolena nová hlava státu, vláda ale také nová vlajka země, platná dodnes.^[2]

Pro Adžary (sunnitští muslimové) symbolizuje vlajka s kříži spíše nacionalistický než vyhraněně náboženský symbol.^[2]