Adolfovice
Šablona:Infobox - sídlo Adolfovice (německy Adelsdorf)[1] jsou vesnice, která je částí obce Bělá pod Pradědem na Jesenicku. Rozkládají se v údolí řeky Bělé, na severu navazují na Bukovice u Jeseníka a na jihu na Domašov.
Historie obce
Adolfovice jsou poprvé zmiňovány roku 1284 jako součást majetku vratislavských biskupů patřícího k obvodu hradu Otmuchova.[2] Vznikly vrcholně středověkou kolonizací a jejich jméno (1284 Adolcovici, 1305 Adolphi villa, 1417 Adolphsdorf) pochází pravděpodobně ze jména lokátora. Patrně na počátku 14. století získali vesnici příslušníci loupeživého rodu Haugwitzů, kteří v místě vybudovali tvrz (zaniklou patrně ve 2. čtvrtině 15. století a novodobě zvanou Adelsburg - její pozůstatky jsou na Zámeckém kopci). Písemně jsou Adolfovice v majetku rodu doloženy k roku 1370, kdy je rytíř Albrecht Haugwitz prodal svému bratru Merhotovi; v držení nejmenovaných biskupských leníků se připomínají i roku 1420. V Adolfovicích se již roku 1305 připomíná zákupní fojtství a farní kostel, který však v 15. století zanikl (podle tradice byl zničen husity roku 1428).
Roku 1506 se ves nachází opět v majetku biskupa, který toho roku celé frývaldovské panství zastavil augšpurským podnikatelům Fuggerům, ale již roku 1547 byla včleněna zpět do biskupských statků. I v Adolfovicích, jako v celém širším okolí Jeseníku, se od středověku do třicetileté války těžila a nahrubo zpracovávala železná ruda. Obce se významně dotkly čarodějnické procesy 17. století, zejména za jejich vyvrcholení roku 1651, kdy přišlo o život 14 zdejších obyvatel; upáleny byly i roční a osmiletá dívka.
Koncem 18. století začala vrchnost rozprodávat půdu zájemcům. Nový kostel, farnost a škola byly zřízeny roku 1730 sice v Domašově, avšak těsně na hranicích Adolfovic a s jejich přispěním. Od 17. do poloviny 19. století mnoho obyvatel též domácky zpracovávalo lněnou přízi a pletlo punčochy.
Místní obyvatele nemohla uživit pole ani lesy, proto byly zakládány různé malé, zejména dřevozpracující závody (1881 továrna na nástroje a pily, 1916 závod na výrobu dřevité vlny). Po opětovném osídlení po roce 1945 navázala obec na tradici dřevozpracujícího průmyslu, který byl ovšem znárodněn. Místní jednotné zemědělské družstvo bylo po nezdaru prvního pokusu založeno roku 1955, roku 1962 se spojilo s družstvem v Domašově a roku 1973 bylo přičleněno k družstvu v Jeseníku.
V roce 1964 byly Adolfovice spojeny se sousední obcí Domašov, čímž vznikla nová obec - Bělá pod Pradědem.[3][4]
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Adolfovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:
Rok | 1806 | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 826 | 1053 | 1315 | 1517 | 1485 | 1375 | 1272 | 1163 | 1254[p 1] | 1196 | 676 | 799 | 668 | 602 | 741 | 779 | 782 |
- ↑ z toho: 2 Čechoslováci, 1244 Němců; 1240 řím. kat., 7 evang., 3 bez vyzn.
V Adolfovicích je evidováno 253 adres : 244 čísla popisná (trvalé objekty) a 9 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 214 domů, z toho 198 trvale obydlených.
Zajímavosti
Kulturní památky
- pozůstatky hrádku či tvrze z počátku 14. století ("Adelsburg")[7][8]
- hřbitov sovětských zajatců z II. světové války v údolí potoka Bystrého (kulturní památka)
Přírodní památky
- národní přírodní rezervace Šerák-Keprník; ta zahrnuje též evropsky významnou lokalitu Keprník pro rostlinná společenstva vrchovištního rašeliniště a střevlíka hrbolatého
- přírodní rezervace Sněžná kotlina (horský les a strže)
- přírodní rezervace Šumárník, botanicky významné skalky, které jsou zároveň evropsky významnou lokalitou mozolky skalní
- Jasan v Adolfovicích, památný strom
- Jedle v Adolfovicích (U Jedle), památný strom
- Dva javory v Adolfovicích, památné stromy
Na území Adolfovic zasahují i:
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.
- ↑ MELZER, M.; SCHULZ, J. a kol. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974-975.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, I. díl. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0473-2. S. 38.
- ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=373
Externí odkazy
- Územně identifikační registr ČR
- Aplikace adresy na MVCR
- Databáze statistických obvodů
- Tvrz Adelsburg na stránkách http://www.hrady.cz/
Obec Bělá pod Pradědem |
---|
Adolfovice | Bělá | Domašov | Filipovice |