Adolf Horsetzky von Hornthal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Horsetzky von Hornthal
Velitel 1. armádního sboru v Krakově
Ve funkci:
1903 – 1907
PředchůdceEugen von Albori
NástupceMoritz von Steinsberg
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1904), polní podmaršál (1895), generálmajor (1891)
Narození12. února 1847
Praha
Úmrtí10. února 1929 (ve věku 81 let)
Vídeň
PříbuzníKarl Horsetzky von Hornthal, Ernst Horsetzky von Hornthal a Melanie Horsetzky von Hornthal (sourozenci)
Profesespisovatel a důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Horsetzky von Hornthal (12. února 1847 Praha – 10. února 1929 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako absolvent Vojenské akademie od roku 1865 a zúčastnil se několika válečných tažení. Později byl štábním důstojníkem, uplatnil se také jako diplomat, pedagog a autor odborných prací v oboru vojenské teorie. V závěru své kariéry byl velitelem armádního sboru v Krakově (1903–1907) a v armádě dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1904). Po odchodu do penze (1907) žil v soukromí.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí povýšené v roce 1826 do šlechtického stavu a byl rodákem z Prahy.[1] Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a jako poručík nastoupil v roce 1865 k 30. praporu polních myslivců. Zúčastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Hradce Králové. Poté si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V roce 1872 byl povýšen na kapitána, později se podílel na okupaci Bosny a Hercegoviny. V roce 1879 se jako major stal velitelem 33. praporu polních myslivců, v roce 1880 byl jako delegát vyslán na vojenské manévry do Francie. Jako podplukovník (1882) byl odeslán diplomatickou misi do Petrohradu (1883). V letech 1884–1888 působil jako pedagog na Válečné škole ve Vídni.[2] Mezitím byl v roce 1886 povýšen do hodnosti plukovníka a od roku 1888 vedl operační kancelář generálního štábu.[3]

V roce 1891 byl povýšen do hodnosti generálmajora a v letech 1892–1895 byl velitelem 12. pěší brigády v Klagenfurtu.[4] K datu 1. listopadu 1895 získal hodnost polního podmaršála a převzal velení 12. pěší divize v Krakově.[5][6][7] Od prosince 1903 byl velitelem 1. armádního sboru v Krakově,[8] respektive zemským velitelem pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu. K datu 1. listopadu 1904 dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra. V květnu 1907 byl penzionován,[9] ale v roce 1908 ještě získal hodnost titulárního generála pěchoty.[10] Uplatnil se také jako spisovatel a byl autorem několika publikací z oboru vojenské teorie.

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jako velitel armádního sboru obdržel v roce 1903 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[11] Od roku 1904 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 90 dislokovaného v Jarosławi.[12][13] Během své kariéry získal řadu ocenění. Byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy, rytířem Leopoldova řádu, dále držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Vzhledem ke svým diplomatickým aktivitám získal vyznamenání také v zahraničí. Byl rytířem ruského Řádu sv. Anny, pruského Řádu červené orlice, důstojníkem francouzského Řádu čestné legie, důstojníkem italského Řádu sv. Mořice a Lazara a nositelem velkokříže saského Řádu Albrechtova.[14]

Jeho starší bratr Karl (1844–1906) byl také vysokým důstojníkem c. k. armády a dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. Sestra Melanie (1852–1931) se prosadila jako sochařka. Nejmladším ze sourozenců byl Ernst (1865–1943) se v rakousko-uherské armádě uplatnil jako vojevůdce za první světové války a byl generálem pěchoty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Adolf Horsetzky von Hornthal na webu geni.com dostupné online
  2. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1888; Vídeň, 1887; s. 130, 155 dostupné online
  3. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1892; Vídeň, 1892; s. 86, 142 dostupné online
  4. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň; 1894; s. 234 dostupné online
  5. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň 1895; s. 89, 129 dostupné online
  6. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 265 dostupné online
  7. ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 111, 150 dostupné online
  8. ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  9. ↑ Služební postup Adolfa Horsetzkyho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 74 dostupné online
  10. ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  11. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 221 dostupné online
  12. ↑ Pěší pluk č. 90 na webu valka.cz dostupné online
  13. ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 90 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 558 dostupné online
  14. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Adolfa Horsetzkyho in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1907; Vídeň, 1907; s. 280 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2011; Praha, 2009; 496 s. (heslo Horsetzky von Hornthal) ISBN 978-80-904241-2-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adolf_Horsetzky_von_Hornthal&oldid=23651689“