Přeskočit na obsah

Adam Karol Czartoryski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adam Karol Czartoryski
Narození2. ledna 1940 (84 let)
Sevilla, Španělský státŠpanělský stát Španělský stát
PotomciTamara Czartoryska
RodCzartoryští
OtecAugustin Josef Czartoryský
MatkaMaria Dolores Bourbonsko-Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kníže Adam Karol Czartoryski (polsky: [ˈadam ˈkarɔl t͡ʂartɔˈrɨskʲi]; * 2. ledna 1940 Sevilla) je polský a španělský aristokrat, který je hlavou polského rodu Czartoryských. Je spřízněn jak se španělskou královskou rodinou (rod Bourbon-Anjou), tak s francouzským rodem Orleánských. V roce 2016 prodal rodinnou uměleckou sbírku v Muzeu knížat Czartoryských polskému státu za přibližně 100 milionů eur.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku druhé světové války (1939–1945) Němci napadli Polsko. Gestapo zatklo prince Augustyna a princeznu Dolores, která byla těhotná s princem Adamem Karolem. Prostřednictvím svých vztahů s italskou a španělskou královskou rodinou zařídili svou deportaci do Španělska.[1] Adam Karol Czartoryski se narodil 2. ledna 1940 v Seville ve Španělsku.[2] Bratr Adama Karola Ludwik Piotr se narodil v roce 1945. Princ Augustyn a Ludwik Piotr zemřeli v roce 1946 a byli pohřbeni v kryptě Slezského kostela v Seville.[1]

Adam Karol Czartoryski získal vzdělání ve Španělsku a poté v Anglii.[3] Nějakou dobu žil v Irsku, kde se stal profesionálním automobilovým závodníkem a nadšencem do karate. Byl velkým obdivovatelem havajského velmistra Eda Parkera. Trénoval s Johnem McSweeneym, žákem Eda Parkera. Po návratu do rodného Španělska na konci šedesátých let pokračoval v trénování karate pod vedením japonského senseie Jasunari Išimiho. Dosáhl 5. danu.[4]

Czartoryski byl ředitelem několika mezinárodních karate organizací.[4] Podporoval také konvenční wrestling a judo. V roce 1976 čínská vláda udělila sportovní medaile Adamu Czartoryskému Bourbonovi a Fernandu Comptemu, předsedovi Španělské wrestlingové asociace.[5] V roce 1982 byl zvolen vicepředsedou Světové federace karate a Evropské federace karate. V roce 1984 byl členem Španělského olympijského výboru (COE) pro karate na základě svých funkcí v karate federacích.[6] Od roku 2020 byl čestným předsedou International Budo Academy, která školí učitele bojových umění.[7]

V roce 1974 se stal hlavním správcem polského fondu Dzialynska Trust, který založila jeho rodina v roce 1899 v Norwichi v Anglii na podporu polských studentů ve Spojeném království a v Polsku. Dne 25. ledna 1977 se v Londýně oženil s Norou de Piccioto. Jejich dcera Tamara Laura Czartoryska se narodila 25. dubna 1978.[3] Pár se rozvedl v roce 1986.

Dáma s hranostajem od Leonarda da Vinci, nejslavnější z děl Czartoryského sbírky

V roce 1989, po pádu Polské lidové republiky, mohl Czartoryski poprvé navštívit Polsko.[3] V roce 1991 ho Polská republika uznala za jeho filantropii a udělila mu Řád znovuzrozeného Polska. Toho roku mu polská vláda vrátila rodinné umělecké sbírky a knihovny. Byla spravována Polským národním muzeem v Krakově.[8] V roce 1992 reprezentoval Polsko na otevření „Circa 1492: Art in the Age of Exploration“ v Národní galerii umění ve Washingtonu, D.C. Později téhož roku měl na starosti polský pavilon na Expo v Seville '92.[3]

V roce 1997 si Czartoryski všiml v Sotheby's prodeje obrazu nizozemského umělce Jana Mostaerta s názvem Portrét dámy, pravděpodobně Anny Bretaňské, o kterém tvrdil, že pocházel z uloupené umělecké sbírky jeho rodiny. Majitel řekl, že jeho matka koupila obraz v 50. letech 20. století za 6 000 dolarů od renomované newyorské umělecké galerie. Začala právní bitva o určení právoplatného vlastníka.[9]

Czartoryského matka, princezna Maria Dolores, zemřela v Madridu v roce 1996.[3] Dne 12. prosince 2000 se v Londýně oženil s Josette Calilovou.[2] V prosinci 2016 prodal sbírku polskému státu za extrémně nízkou cenu v transakci, která vyvolala určitou kritiku a vyústila v právní bitvy.[8]

Prodej sbírky Czartoryských

[editovat | editovat zdroj]

Sbírka Czartoryských byla založena v roce 1796 předkem Adama Karola Czartoryského, kněžnou Izabelou Czartoryskou, liberální progresivistkou, která si dopisovala s Voltairem, Jean-Jacquesem Rousseauem a Benjaminem Franklinem. Původním cílem bylo zachování polského kulturního dědictví, ale později byly do sbírky přidány předměty z celého světa, včetně předmětů uloupených z tábora osmanského sultána po bitvě u Vídně v roce 1683. Izabelini potomci přidali díla z Řecka, Říma, Egypta a Japonska.[10] V roce 1798 kníže Adam Jerzy Czartoryski, syn Izabely, navštívil Itálii, kde koupil Dámu s hranostajem od Leonarda da Vinci a Raffaelův Portrét mladého muže. Rembrandtova Krajina s milosrdným Samaritánem je posledním ze tří nejdůležitějších děl sbírky.[10]

K roku 1939 sbírka obsahovala 5 000 obrazů, soch a dalších starožitností.[10] Když Němci toho roku napadli Polsko, Augustyn Józef Czartoryski nechal nejcennější předměty ukrýt pod barokním zámkem rodiny Sieniawských, jiné byly uloženy ve sklepě muzea. Němci však sbírku našli a díla byla odvezena na různá místa v Německu.[10] Po válce našel polský zástupce v Komisi spojenců pro získávání uměleckých děl mnoho z ukradených obrazů a získal je zpět pro Muzeum knížat Czartoryských. Portrét mladého muže nebyl nalezen. Muzeum se stalo pobočkou Národního muzea Polska v Krakově.[8] Sbírka v tu dobu zahrnovala 86 000 uměleckých děl a 250 000 knih a dalších rukopisů.[8]

V Londýně se koncem 60. let 20. století Adam Karol Czartoryski setkal s profesorem Markem Rostworowským, který byl v roce 1965 jmenován ředitelem sbírky Czartoryských v Polsku.[3] V roce 1991 byl profesor Rostworowski jmenován ministrem kultury. Toho roku Vrchní soud vrátil Muzeum knížat Czartoryských a knihovnu a jejich obsah Czartoryskému, který založil Nadaci knížat Czartoryských, která měla sbírku spravovat.[3] Sbírku nadále udržovalo a spravovalo Národní muzeum, které si budovy pronajalo od nadace.[8]

Palác Czartoryských, Muzeum knížat Czartoryských v Krakově

Muzeum knížat Czartoryských v Krakově bylo v roce 2010 uzavřeno z důvodu rozsáhlých rekonstrukcí.

Czartoryski se rozhodl svěřit svou sbírku polskému národu, včetně Dámy s hranostajem, Krajiny s milosrdným Samaritánem a děl Augusta Renoira.[11] Smlouva o prodeji sbírky polskému státu za 100 milionů EUR byla podepsána 29. prosince 2016.[8] Za Polskou republiku smlouvu podepsal místopředseda vlády a ministr kultury Piotr Gliński. Kupní cena byla hluboko pod odhadovanou hodnotou 2 miliard dolarů. Navzdory tomu byla koupě státu kritizována s odůvodněním, že peníze mohly být lépe vynaloženy na zachování ohrožených polských památek, jako jsou opuštěné panské domy. Podle zákona Czartoryského sbírka stejně nemohla opustit zemi bez povolení vlády.[8] Umělecká díla nebyla přesunuta. Většina z nich byla v Národním muzeu v Krakově, kromě Da Vinciho Dámy s hranostajem, která byla na královském hradě na Wawelu v Krakově. Očekávalo se, že muzeum bude připraveno na znovuotevření do roku 2019.[8]

Správní rada Czartoryského nadace si stěžovala, že s nimi prodej nebyl konzultován, a odstoupila. Jeden z členů představenstva vyjádřil obavu, že by sbírka mohla být nakonec prodána soukromým vlastníkům.

Původ

[editovat | editovat zdroj]
Rodokmen

Adam Karol Czartoryski je synem knížete Augustyna Józefa Czartoryského (1907–1946) a princezny Marie Dolores Bourbonsko-Sicilské. Prostřednictvím své matky je bratrancem krále Juana Carlose I. Španělského.[12] Je hlavou polského rodu Czartoryských, potomků Gediminase († 1341), vládce Litevského velkoknížectví. Czartoryští se dostali k moci za Augusta Aleksandera Czartoryského (1697–1782), který se oženil s hraběnkou Zofií von Dönhoff, jedinou dědičkou Sieniawských.[12] Czartoryští a Potočtí byly dva nejvlivnější šlechtické rody posledních desetiletí Polsko-litevské unie (1569–1795).[12]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 Adam Jerzy Czartoryski
 
 
 Władysław Czartoryski
 
 
 
 
 
 
 Anna Zofia Sapiehová
 
 
 Adam Ludwik Czartoryski
 
 
 
 
 
 
 Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours
 
 
 Markéta Adelaida Orleánská
 
 
 
 
 
 
 Viktorie Sasko-Kobursko-Kohárská
 
 
 Augustin Josef Czartoryský
 
 
 
 
 
 
 August Krasiński
 
 
 Ludwik Józef Krasiński
 
 
 
 
 
 
 Joanna Korwin-Krasińska
 
 
 Maria Ludovika Krasińská
 
 
 
 
 
 
 Jan Kazimír Zawisza
 
 
 Marie Magdalena Radzivillová
 
 
 
 
 
 
 Maria Kwilecka
 
Adam Karol Czartoryski
 
 
 
 
 
 Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
 Alfons Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
 Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
 Karel Bourbonsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
 František Neapolsko-Sicilský
 
 
 Marie Antonie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
 Marie Izabela Toskánská
 
 
 Maria Dolores Bourbonsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
 Ferdinand Filip Orleánský
 
 
 Filip Pařížský
 
 
 
 
 
 
 Helena Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 Luisa Orleánská
 
 
 
 
 
 
 Antonín z Montpensier
 
 
 Marie Isabela Orleánská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Fernanda z Montpensier
 

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adam Karol Czartoryski na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Czartoryski. web.archive.org [online]. 2018-01-26 [cit. 2023-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-26. 
  2. ↑ a b Family tree of Adam Karol Czartoryski. Geneanet [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g Czartoryski. web.archive.org [online]. 2019-09-25 [cit. 2023-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-25. 
  4. ↑ a b Don Juan Carlos se reencuentra con sus maestros de karate, pioneros en España. Diario ABC [online]. 2015-05-01 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ Taiwan Today. taiwantoday.tw [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ MORA, Juan. El COE, un organismo muy singular. El País. 1984-06-10. Dostupné online [cit. 2023-12-19]. ISSN 1134-6582. (španělsky) 
  7. ↑ The International Budo Academy - About Us. budoacademy [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e f g h What the sale of the Czartoryski collection says about Poland today. Apollo Magazine [online]. 2017-02-27 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ WEISER, Benjamin. Prince vs. Professor in a Legal Battle Over a Painting. The New York Times. 1997-05-03. Dostupné online [cit. 2023-12-19]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d RYDELL, Anders. Hitlers Bilder: Kunstraub der Nazis - Raubkunst in der Gegenwart. [s.l.]: Campus Verlag 366 s. Dostupné online. ISBN 978-3-593-50163-5. (německy) Google-Books-ID: fNzuBgAAQBAJ. 
  11. ↑ MARTIN, Guy. How $2 Billion in Old Masters, including Da Vinci's 'Lady With An Ermine,' Gets To Stay in Poland. Forbes [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c KOWALSKI (GEOGRAFIA), Mariusz; LESZCZYCKIEGO, Polska Akademia Nauk Instytut Geografii i Przestrzennego Zagospodarowania im Stanisława. Księstwa Rzeczpospolitej: państwo magnackie jako region polityczny. [s.l.]: IGiPZ PAN 398 s. Dostupné online. ISBN 978-83-61590-27-9. (polsky) Google-Books-ID: hc_rAQAAQBAJ. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adam_Karol_Czartoryski&oldid=23943740“