Acrocanthosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxAcrocanthosaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, před 116-110 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Acrocanthosaurus atokensis, rekonstrukce vzezření
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Theropoda
Infrařád Carnosauria
Nadčeleď Allosauroidea
Čeleď Carcharodontosauridae
Rod Acrocanthosaurus
Stovall & Langston, 1950
Typový druh
Acrocanthosaurus atokensis
Stovall & Langston, 1950
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Acrocanthosaurus („ještěr s vysokými trny“) byl obří, asi 11,5 až 12 metrů[1] dlouhý a kolem 3,5 až 7 tun vážící[2][3][4][5] masožravý dinosaurus (teropod) z čeledi Carcharodontosauridae. Hmotnost největšího známého exempláře byla v roce 2009 odhadnuta zhruba na 6177 kilogramů.[6] Jeho lebka dosahovala maximální délky kolem 130 cm. Žil zhruba před 116 až 110 milióny let (spodní křída, věk aptalb) na území dnešního Texasu, Oklahomy, Arkansasu a snad i Marylandu (USA).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kostra akrokantosaura

Rod Acrocanthosaurus disponoval stavbou těla typickou pro infrařád Carnosauria: měl velkou, otvory odlehčenou lebku, silné, ale krátké přední končetiny s třemi prsty, dlouhé zadní končetiny a dlouhý ocas. Jeho krk byl pravděpodobně držený více vodorovně než u jiných teropodů. Páteřní obratle měly značně prodloužené trnové výběžky, přičemž nejdelší se nacházely nad bedry (podobně prodloužené trny obratlů nacházíme u mnoha jiných dinosaurů, např. Suchomimus, nebo ještě výraznější u rodů Spinosaurus a Ouranosaurus).

Význam hřbetní plachty[editovat | editovat zdroj]

Účel prodloužených obratlových trnů není dosud uspokojivě vysvětlen. Nejčastěji se předpokládá, že sloužily jako opora kožené plachty, která pomáhala při termoregulaci, vnitrodruhové komunikaci a nebo ji samci využívali při pářícím chování (lákání samic). Další názory uvažují o použití na skladování tuku, případně na uchycení páteřního svalstva (v tom případě by nešlo o plachtu, ale spíše o jakýsi "masitý" hrb).

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Klasifikace akrokantosaura je problematická. Původně byl zařazený do čeledi Allosauridae, později se však většina vědců přiklonila k názoru, že byl zástupcem čeledi Carcharodontosauridae, kam spadaly mnohé formy, patřící mezi největší suchozemské dravce všech dob (např. jihoamerický Giganotosaurus).

Zkamenělé stopy[editovat | editovat zdroj]

Známé série stop od říčky Paluxy (u města Glen Rose v Texasu) zřejmě patří právě akrokantosaurovi. Série stop naznačují, že tu tento velký dravec asi před 110 miliony let pronásledoval sauropodní dinosaury, kteří zřejmě byli jeho občasnou kořistí.[7] Podobné série stop velkého teropoda ze stejného období byly v říjnu roku 2011 ohlášeny také z Arkansasu.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acrocanthosaurus na slovenské Wikipedii.

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). "My theropod is bigger than yours ... or not: estimating body size from skull length in theropods". Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi:10.1671/0272-4634(2007)27[108:MTIBTY]2.0.CO;2
  3. Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226
  4. Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  5. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 96 (anglicky)
  6. Bates, K. T., Manning, P. L., Hodgetts, D., & Sellers, W. I. (2009). Estimating Mass Properties of Dinosaurs Using Laser Imaging and 3D Computer Modelling. PLoS ONE, 4(2), e4532. http://doi.org/10.1371/journal.pone.0004532
  7. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2010/04/28/846694-kratce-k-fantastickemu-objevu/
  8. http://news.nationalgeographic.com/news/2011/10/111006-new-dinosaur-tracks-arkansas-paleontology-science/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CURRIE, Philip J.; CARPENTER, Kenneth. A new specimen of Acrocanthosaurus atokensis (Theropoda, Dinosauria) from the Lower Cretaceous Antlers Formation (Lower Cretaceous, Aptian) of Oklahoma, USA. Geodiversitas. 2000, roč. 22, čís. 2, s. 207–246. Dostupné online [PDF]. (anglicky) 
  • HOLTZ, Thomas R.; MOLNAR, Ralph E.; CURRIE, Philip J. The Dinosauria. Příprava vydání David Weishampel, Peter Dodson, Halszka Osmólska. 2. vyd. Berkeley: University of California Press, 2004. ISBN 0-520-24209-2. Kapitola Basal Tetanurae, s. 71–110. (anglicky) 
  • STOVALL, J. Willis; LANGSTON, Wann. Acrocanthosaurus atokensis, a new genus and species of Lower Cretaceous Theropoda from Oklahoma. American Midland Naturalist. 1950, roč. 43, čís. 3, s. 696–728. DOI:10.2307/2421859. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]