Abraham Joshua Heschel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Abraham Joshua Heschel
Heschel2.jpg
Narození 11. ledna 1907
Varšava
Úmrtí 23. prosince 1972 (ve věku 65 let)
New York
Alma mater Humboldtova univerzita
Ocenění Guggenheimovo stipendium
Děti Susannah Heschel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abraham Joshua Heschel (11. ledna 1907 Varšava23. prosince 1972 New York) byl rabín a profesor židovské etiky (musaru) a mystiky (kabaly).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve významné chasidské rodině. V rodopise jeho otce Mordechaje i jeho matky Rajzel lze najít jedny z nejvýznačnějších postav východoevropského chasidismu, jakými byli Magid z Meziriče, Levi Jicchak z Berdičeva či Pinchas z Korece. To do jisté míry předurčilo směr Abrahamova vzdělávání. Nejprve získal tradiční židovské vzdělání v ješivě, jež bylo završeno ortodoxní rabínskou ordinací. Toto vzdělání ale neuspokojilo Abrahamovu hloubavost a zvídavost, a tak se rozhodl pro studium na liberální Hochschule für die Wissenschaft des Judentums, kde získal druhou, tentokrát liberální rabínskou ordinaci. Souběžně s tím studoval filozofii na univerzitě v Berlíně, kde v roce 1934 obhájil doktorskou práci o hebrejských prorocích. V roce 1937 mu Martin Buber uvolnil místo na učilišti liberálního judaismu Jüdisches Lahrhaus, které sídlilo ve Frankfurtu nad Mohanem. Kvůli svému židovskému původu byl však v roce 1938 zatčen gestapem a následně byl z Německa deportován do rodného Polska. Ve Varšavě krátce vyučoval na Institutu judaistiky. Před invazí německé armády do Polska v roce 1939 se mu na poslední chvíli podařilo uprchnout do Londýna. Nakonec ale přesídlil do USA, kde od roku 1940 přednášel na liberální Hebrew Union College v Cincinnati. V roce 1946 se oženil s pianistkou Sylvií Strausovou, s níž má dceru, již dali jméno Susannah – ta kráčí v otcových šlépějích jako profesorka judaistiky. Od téhož roku, kdy se oženil, až do své smrti působil na konzervativním Jewish Theological Seminary v New Yorku jako profesor židovské etiky a mystiky.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Kromě akademického působení v židovských institucích se Heschel celý svůj život snažil působit veřejně i mimo tento prostor. Pavel Hošek tuto činnost shrnul těmito slovy: Účastnil se aktivně ekumenických rozhovorů s představiteli křesťanských církví, jako pozorovatel a poradce ovlivnil klíčové dokumenty 2. vatikánského koncilu, po boku baptistického teologa a kazatele Martina Luthera Kinga se zapojil do boje za občanská práva Afroameričanů, vystupoval veřejně proti válce ve Vietnamu, angažoval se ve veřejných rozhovorech o americkém školství, o výchově mladé generace, o etických předpokladech zdravotnické péče a v řadě dalších oblastí.[1]

Literární díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1951 The Sabbat. Its Meaning for Modern Man, česky vydalo nakladatelství Academia v roce 2009 pod názvem Šabat. Jeho význam pro současného člověka.
  • 1954 Man’s Quest for God. Studies in Prayer and Symbolism, česky vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2018 pod názvem Člověk hledá Boha. O modlitbě a řeči symbolů.
  • 1965 Who is Man?, česky vydalo nakladatelství ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ v roce 2017 pod názvem Kdo je člověk?.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HESCHEL, Abraham Joshua. Člověk hledá Boha. O modlitbě a řeči symbolů. Praha: Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7429-539-3. S. 156-157.