Přeskočit na obsah

Abraham Maslow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Abraham Harold Maslow)
Abraham Maslow
Narození1. dubna 1908
Brooklyn
Úmrtí8. června 1970 (ve věku 62 let)
Menlo Park
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníHřbitov Mount Auburn
Alma materWisconsinská univerzita v Madisonu
Newyorská městská kolej
Cornellova univerzita
Boys High School
Povolánívysokoškolský učitel, sociolog a psycholog
ZaměstnavateléBrooklyn College (1937–1951)
Brandeisova univerzita (1950–1969)
OceněníHumanista roku (1967)
Nábož. vyznáníateismus
ChoťBertha Goodman Maslow
FunkcePresident of the American Psychological Association (1968)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Abraham Harold Maslow (1. dubna 1908 Brooklyn, New York, USA8. června 1970 Menlo Park, Kalifornie, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů humanistického proudu v psychologii, 10. nejcitovanější psycholog ve 20. století.[1] Nejčastěji bývá uváděn jako autor Maslowovy pyramidy lidských potřeb.

Abraham se narodil jako nejstarší ze sedmi dětí. Jeho rodiče byli chudí židé z tehdejšího Ruského impéria, kteří emigrovali do USA, aby unikli carským perzekucím na počátku 20. století. Sami nebyli intelektuálně orientovaní, ale vzdělání přikládali význam. Maslow jako dítě zažíval v newyorském Brooklynu těžké časy, stal se terčem antisemitismu některých učitelů i dětí z okolí. Prožíval také komplikovaný vztah ke své matce, který přerostl do silného odporu. Kromě svého bratrance Willa měl málo přátel, a tak trávil mnoho času čtením.

Absolvoval City College a poté studoval psychologii na University of Wisconsin. V roce 1928 se oženil se svou sestřenicí Berthou, která v té době ještě studovala střední školu. Narodily se jim dvě děti. V letech 19511969 byl profesorem na Brandeis UniversityMassachusetts. Roku 1967 prodělal silný infarkt. O tři roky později, ve věku 62 let, dostal při běhání další infarkt, který se stal příčinou jeho smrti.

Maslowova pyramida lidských potřeb

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Maslowova pyramida.

K nejvýznamnějším příspěvkům Abrahama Maslowa v psychologii patří hierarchie lidských potřeb, kterou obvykle zobrazoval jako pyramidu:

  1. potřeba seberealizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje)
  2. potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen)
  3. potřeba lásky, sounáležitosti (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován)
  4. potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému)
  5. fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování)
Schéma Maslowovy hierarchie lidských potřeb: 1. fyziologické 2. bezpečí, jistoty 3. lásky, sounáležitosti 4. uznání, úcty 5. seberealizace
Schéma Maslowovy hierarchie lidských potřeb:
1. fyziologické
2. bezpečí, jistoty
3. lásky, sounáležitosti
4. uznání, úcty
5. seberealizace

Nejzákladnější potřeby (fyziologická, bezpečí, sounáležitost a úcta) Maslow označuje jako potřeby nedostatkové (potřeby deficience), pátou kategorii (seberealizace) pak jako potřeby růstové. Obecně platí, že níže položené potřeby jsou významnější a jejich alespoň částečné uspokojení je podmínkou pro vznik méně naléhavých a vývojově vyšších potřeb. Toto však nelze říci zcela bezvýhradně a je doloženo, že uspokojování vyšších potřeb (estetických, duchovních) může napomoci v mezních situacích lidského života, ve kterých je možnost uspokojování nižších potřeb omezena (např. v prostředí koncentračních táborů, o čemž referovali mj. Viktor Frankl nebo Konrad Lorenz). Za nejvyšší považuje Maslow potřebu seberealizace, jíž označuje lidskou snahu naplnit své schopnosti a záměry.

Na konci svého života Maslow změnil své známé schéma hierarchie potřeb a na vrchol pyramidy namísto potřeby seberealizace umístil potřebu dosažení životního štěstí, uspokojení a přispění následující generaci, již nazval potřebou sebetranscendence.

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]