Bohumil Šternberk
| Bohumil Šternberk | |
|---|---|
| Narození | 21. ledna 1897 Chrudim |
| Úmrtí | 24. března 1983 (ve věku 86 let) Praha |
| Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | astronom |
| Funkce | předseda (ČAS; 1959–1976) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohumil Šternberk (21. ledna 1897, Chrudim – 24. března, 1983) byl český astronom, pedagog a první ředitel Astronomického ústavu v Ondřejově. Zabýval se měřením času a fotometrií planetek a komet.[1]
Život
Šternberk studoval pod Paulem Guthnickem v Berlíně, kde byl jedním z nejtalentovanějších studentů.[zdroj?] Od roku 1953 vedl Laboratoř pro měření času Československé akademie věd (ČSAV) v Praze.[1] O rok později, po jejím sloučení s Astrofyzikální observatoří ČSAV, která spravovala hvězdárnu v Ondřejově, se stal prvním ředitelem nově vzniklého Astronomického ústav ČSAV a byl jím až do roku 1968.[1] Od roku 1928 byl členem Mezinárodní astronomické unie, mezi roky 1958 a 1964 působil také jako jeden z jejích viceprezidentů.[1]
Rozšíření observatoře
Pod podnikavým ředitelem Šternberkem byla Ondřejovská hvězdárna několikrát rozšířena a stala se jednou z nejdůležitějších astronomických výzkumných lokalit ve východním bloku.[zdroj?] V roce 1957 začal Bohumil Šternberk s vysoce přesnými satelitními pozorováními prvních ruských Sputniků a později i mnoha dalších družic. Od roku 1967 je na observatoři umístěn dvoumetrový zrcadlový dalekohled, který je největším dalekohledem v České republice.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bohumil Šternberk na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d BOHÁČEK, Jan. Bohumil Šternberk (1897–1983). Akademický bulletin [online]. Akademie věd České republiky, 2008-06-25 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online.
- ↑ TRNKA, Michal. Dalekohled v Ondřejově nese jméno astronoma Perka [online]. Český rozhlas Region, 2012-08-07 [cit. 2012-08-08]. Dostupné online.
