Lucia Moholyová
Lucia Moholy | |
---|---|
Rodné jméno | Lucia Schulzová |
Narození | 18. ledna 1894 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 17. května 1989 (ve věku 95 let) Curych Švýcarsko |
Alma mater | Univerzita Karlova Vysoká škola grafiky a knižního umění v Lipsku |
Povolání | fotografka, učitelka, publicistka a umělkyně |
Manžel(ka) | László Moholy-Nagy (1921–1929) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lucia Moholyová, rozená Schulzová (18. ledna 1894, Praha – 17. května 1989, Curych) byla německy mluvící fotografka židovského původu narozená v Čechách. Nejslavnějšími jsou její fotografie dokumentující architekturu a produkty umělecké školy Bauhaus. Dlouho však byla řada jejích prací přičítána jejímu manželovi, významnému fotografovi László Moholy-Nagyovi, nebo zakladateli Bauhausu Walteru Gropiovi. [1][2]
Životopis
Vyrůstala v sekularizované židovské rodině v německy mluvící enklávě v Praze,[2] kde její otec vykonával advokátní praxi.[2] Již od dětství si psala deníky, které jsou dnes zajímavým zdrojem informací o životě středostavovských rodin v předválečné Praze.[2] Nejprve se živila jako učitelka němčiny a angličtiny, pracovala v kanceláři svého otce, v roce 1912 pak začala studovat filozofii, filologii a dějiny umění na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě.[3]
V prvních letech první světové války se přestěhovala do německého Wiesbadenu, kde pracovala jako divadelní kritička pro místní noviny.[2] Krátce poté se přestěhovala do Lipska a poté do Berlína, kde pracovala pro několik nakladatelství (mj. Hyperion a Kurt Wolff) jako redaktorka.[3] Začala psát i prózu, z radikálně expresionistických pozic a pod pseudonymem „Ulrich Steffen“.[3][4]
V Berlíně se v dubnu 1920 setkala s László Moholy-Nagyem, který tam před nedávnem emigroval z Maďarska.[2] Vzali se 21. ledna 1921, na její 27. narozeniny.[2] Dlouho to byla ona, kdo oba živil z platu nakladatelské redaktorky.[2] V roce 1926 Walter Gropius oba pozval do Dessau, kde vytvořil kampus své školy Bauhaus. Stál o to, aby zde Moholy-Nagy učil. Luciiny deníky prozrazují, že v Dessau nebyla šťastná, a že jí nevyhovovala izolovanost školy. Manžel jejím pocitům nerozuměl, jemu samotnému neměstský charakter života v Dessau plně vyhovoval. [2] Dessau opustili oba v roce 1928, vztah to však nezachránilo, rozešli se v roce 1929.[2]
V roce 1933 se v Německu chopila moci nacistická strana. Moholyová v té době chodila s komunistickým poslancem, který byl jednoho dne zatčen přímo v jejím bytě, což ale neviděla na vlastní oči, neboť v tu chvíli nebyla doma. Přesto vyděšeně z Berlína uprchla a zanechala zde všechny své věci, včetně objemných skleněných negativů z Bauhausu.[4] Ty se posléze dostaly k Walteru Gropiovi a řadu z nich později publikoval, aniž by označil skutečné autorství snímků, například na výstavě v Museum of Modern Art v New Yorku roku 1938.
Z Berlína uprchla do rodné Prahy, kde našla azyl u členů rodiny. Dlouho zde ale nepobyla, rozhodla se odejít do Švýcarska, žila chvíli též v Paříži.[4] Chtěla do USA, kde jí bývalý manžel nabídl místo na Chicagské univerzitě,[2] ale víza v roce 1940 nedostala, přestože jí kvůli židovskému původu hrozilo bezprostřední nebezpečí. Nakonec strávila válku v Londýně. Zde se živila komerční fotografií a výukou.[2] Vydala také knihu A Hundred Years of Photography, 1839–1939, kterou napsala v angličtině, již ke svému štěstí brilantně ovládala od dětství.
V letech 1946 až 1957 cestovala po Blízkém a Středním východě, kde fotografovala a točila dokumentární filmy pro UNESCO.[3] V roce 1959 se přestěhovala do Zollikonu ve Švýcarsku, kde napsala knihu o svém působení v Bauhausu a zaměřila se na uměleckou kritiku.[4] Ve Švýcarsku již dožila. Zemřela 17. května 1989 ve věku 95 let.
Galerie
-
Lucia Moholy; Negative Print, 1924–1928
-
Lucia Moholy, 1920–1930
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucia Moholy na anglické Wikipedii.
- ↑ WILLIAMSON, Beth. Lucia Moholy, 'Bauhaus Building, Dessau' 1925–6 [online]. Duben 2016 [cit. 2016-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l FORBES, Meghan. "What I Could Lose": The Fate of Lucia Moholy. Michigan Quarterly Review. Zima 2016, roč. 55, čís. 1. Dostupné online. ISSN 1558-7266. (anglicky)
- ↑ a b c d Lucia Moholy [online]. Bauhaus Kooperation 2019 [cit. 2019-04-11]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ a b c d BLUMBERG, Naomi. Lucia Moholy [online]. 22. 5. 2016 [cit. 2017-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- BERGDOLL, Barry; DICKERMAN, Leah. Bauhaus 1919-1933 : workshops for modernity. New York: Museum of Modern Art, 2009. ISBN 9780870707582. S. 344.
- MADESANI, Angela; OSSANNA CAVEDINI, Nicoletta; MOHOLY, Lucia. Lucia Moholy (1894-1989) : tra fotografia e vita = between photography and life. [s.l.]: Cinisello Balsamo : Silvana Editoriale, 2012. ISBN 9788836625406. S. 191.
- ROSENBLUM, Naomi. A history of women photographers. [s.l.]: Abbeville ISBN 9780789212245. S. 432.
- ULRIKE., Muller. Bauhaus women : art, handicraft, design. [s.l.]: Flammarion, 2015. ISBN 978-2080202482. S. 142–149.
Související články
- László Moholy-Nagy (1895–1946)
- Walter Gropius (1883–1969)
- Florence Henri (1893–1982)
- Georg Muche (1895–1987)
- Franz Roh (1890–1965)
- Marianne Brandt (1893–1983)
- Gunta Stölzl (1897–1983)
- Otti Berger (1898–1944/45)
- Grete Stern (1904–1999)
- Seznam německých fotografek
- Ženy ve fotografii
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucia Moholy na Wikimedia Commons
- Lucia Moholy's work at the Metropolitan Museum of Art