Náměšť na Hané (hrad)
| Náměšť na Hané | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Poloha | |
| Adresa | Náměšť na Hané,  Česko |
| Souřadnice | 49°36′0,21″ s. š., 17°3′44,46″ v. d. |
  Náměšť na Hané | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44913/8-1893 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad Náměšť na Hané se nacházel na ostrohu nad pravým břehem potoka Šumice na jihozápadním okraji nynějšího městysu Náměšť na Hané, ležícího přibližně 13 km jižně od Litovle v okrese Olomouc. Náměšť na Hané se uvádí v listině z roku 1141, kdy byla majetkem olomouckého biskupství, ale její část se později dostala do světských rukou. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Hrad stával na okraji vsi zvané Kapounov – dodnes nese tato lokalita název „Na hradě“. Střed hradiště chránila od jihozápadu k jihovýchodu ve velkém oblouku o průměru asi 50 m soustava hradních příkopů. Celé hradisko mělo obvod asi 150 m. O jeho vzniku se nedochovala žádná písemná zmínka. Po Náměšti se psal roku 1276 Všebor, syn Idíka ze Švábenic, který zde údajně založil hrad, jejž roku 1371 získal Půta z Holštejna. Dá se předpokládat, že byl vybudován k ochraně náměšťského zboží, které olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka (1388–1397) zastavil roku 1388 markraběti Joštovi. Na počátku 15. století byl zřejmě v držení vladyků z Obory.
Za husitských válek hrad obsadil Ctibor Tovačovský z Cimburka. První doložená zmínka o hradu pochází až z května 1423. Tou dobou byl hrad obléhán vojskem olomouckého biskupa Jana Železného, pod velením moravského zemanského hejtmana Petra Strážnického z Kravař a Václava z Dubé, coby přívrženců císaře Zikmunda. Hrad hájený husitskou posádkou vedenou Ctiborem z Cimburka však dlouho neodolal a zřejmě byl poškozen. 13. května 1423 Ctibor z Cimburka kapituloval a přísahal věrnost a poslušnost Zikmundovi. Rovněž se zavázal pomáhat proti všem jeho nepřátelům. Výjimkou byl pouze jeho vlastní bratr Jan Tovačovský z Cimburka, přívrženec strany „podobojí“.
Další zmínka o hradu Náměšti pochází z let 1480 a 1482. Po ukončení válek se hrad vrátil původním vlastníkům a převzala ho Alena z Náměště, dcera Artleba z Náměště.
V průběhu 16. století však již byl hrad pravděpodobně opuštěn, protože byl poměrně malý a nepohodlný. Zanikl v průběhu česko-uherských válek. Funkci šlechtického sídla a správního střediska náměšťského panství a statku a nahradila tvrz na místě Dolního zámku. Zříceniny hradu existovaly ještě v 18. století. Postupně však i zbytky hradeb vzaly zasvé, protože byly vhodným zdrojem stavebního materiálu pro místní obyvatele.
V 19. století byly v těchto místech prováděny archeologické průzkumy, při nichž byly nalezeny zbytky středověké keramiky (ze 14. až 15. století).
Stavební podoba
Hrad v Náměšti na Hané stával na návrší nad říčkou Šumicí. Polovina obvodu hradu byla chráněna příkopem, který byl částečně vylámán ve skále a dochoval se s hloubkou asi 3,5 metru. Dvoudílný hrad měl nepravidelně kosodélný půdorys s rozměry 60 × 30 metrů. Menší západní část sloužila jako předhradí a na východní straně bývalo hradní jádro. Od předhradí jej oddělovala hradba, v jejíž blízkosti stála hranolová věž s rozměry 7,5 × 7,5 metru. Pravděpodobně plnila funkci bergfritu, ale je možné, že sloužila i k bydlení.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné online.
- ↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Náměšť na Hané, s. 422–423.
Literatura
- ČERVINKA, I. L. Zapomenuté hrady, tvrze moravské. Časopis VSM v Olomouci. 1927, roč. 39.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis hradského obvodu olomouckého do poloviny 14. století. Acta UPO. 1964.
- NEKUDA, Vladimír; UNGER, Josef. Hrádky a tvrze na Moravě. 1. vyd. Brno: Blok, 1981. 368 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Náměšť na Hané na Wikimedia Commons
