Bitva u Soběslavi
| Bitva u Soběslavi | |||
|---|---|---|---|
| Trvání | 3. červenec nebo 4. červenec 1467 | ||
| Místo | okolí města Soběslav a hradu Choustník, Rožmberské dominium | ||
| Souřadnice | 49°15′46″ s. š., 14°43′50″ v. d. | ||
| Výsledek | vítězství vojska Zelenohorské jednoty | ||
| Strany | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Soběslavi byla válečným střetem mezi českými katolickými šlechtici tzv. Zelenohorské jednoty vedené Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka s oddíly rožmberského vojska Jana II. z Rožmberka, který se od jednoty oddělil a začal podporovat zvoleného českého krále Jiřího z Poděbrad během politických a náboženských sporů v českých zemích. Odehrála se 3.[1] nebo 4. července[2] 1467 nedaleko města Soběslav a hradu Choustník v jižních Čechách a skončila porážkou a ústupem rožmberského vojska, což následně vedlo k opětovnému příklonu rodu ke katolické opozici vůči Poděbradovi.
Pozadí
Dne 23. prosince 1466 prohlásil papež Pavel II. Českým zemským sněmem zvoleného českého krále Jiřího z Poděbrad jako kacíře za sesazeného z trůnu a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Roku 1467 papež potvrdil za vůdce katolíků Zdeňka ze Šternberka, předáka Zelenohorské jednoty, založené na hradě Zelená hora koncem roku 1465 a tvořenou celkem 16 katolickými šlechtici, vesměs jižních a západních Čech, ke kterým se přidala také města Plzeň, Brno, Jihlava a Znojmo. Stejně tak měla Zelenohorská jednota velkou podporu ve Slezsku, kde se mohla mj. opřít o podporu vratislavského biskupa Jošta II. z Rožmberka, který byl jakožto Rožmberk zarytým odpůrcem kališnictví. Útočná výprava loajální Poděbradovi pod vedením Ctibora Tovačovského z Cimburka do Slezska roku 1466 skončila nezdarem, roku 1467 se sem však vypravila vojska znovu pod vedením jeho a králova syna Viktorína z Poděbrad, která porazila síly Zelenohorské jednoty v červnových bitvách u Pačkova a u Frankenštejnu. Jedním ze 16 zakládajících členů Zelenohorské jednoty byl rovněž Jan II. z Rožmberka, zvaný Pokojný, který roku 1457 převzal po svém zemřelém bratrovi Jindřichovi vládu nad rožmberskými statk, když byl jejich otec Oldřich II. z Rožmberka ještě naživu. Ten byl roku 1449 zakladatelem a vůdcem rovněž katolické tzv. Strakonické jednoty, poražené královskou Poděbradskou jednotou v bitvě u Rokycan v červnu roku 1450,[3] a v tu dobu již nezajímal o veřejný život. Jan se s otcem přesto neshodl na volbě českého krále a velmi ho ranil, když se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad, hlavního věřitele svého otce a odmítal se tak se svými vojáky účastnit bojům proti králi. Následně byl uvržen do klatby a k Soběslavi a Rožmberkově nedalekému sídelnímu hradu Choustník se začala chystat vojenská výprava Zelenohorské jednoty pod vedením Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Z toho důvodu nechal Jan narychlo opravit a zdokonalit soběslavské městské hradby, poničené při husitském útocích na město v průběhu husitských válek v letech 1421 a 1435.
Bitva
O bitvě samotné se dochovalo jen velmi málo informací, mj. v soběslavských městských kronikách. S jistotou se tak dá říci asi jen to, že se bitva mezi vojskem Jana II. z Rožmberka a vojskem Zelenohorské jednoty vedené Zdeňkem ze Šternberka[2] udála jakožto polní střet poblíž Soběslavi 3. nebo 4. července 1467 a Janovo vojsko v ní bylo poraženo. Lze předpokládat, že se střet udál v oblasti severovýchodně od Soběslavi, tedy ve směru k hradu Choustník, za předpokladu, že s oběma pevnostmi Jan z Rožmberka počítal jako s opěrnými body. Poražení vojsko údajně utrpělo těžké ztráty a po středu se zřejmě stáhlo do Soběslavi či na Choustník.[2]
Střetu této velikosti se v dobovém kontextu mohlo celkově účastnit několik set, maximálně několik tisíc bojovníků.
Hodnocení bitvy
Z hlediska dobového kontextu se jednalo o menší a méně významné střetnutí konfliktu kališnictví reprezentující moci Jiřího z Poděbrad s katolickým svazem Zelenohorské jednoty. Jan z Rožmberka byl na základě bitvy přinucen vzdát se vlastnictví Soběslavi a hradu Choustník. Stejně tak tato politická prohra znamenala značné oslabení moci rodu Rožmberků jakožto dynastie dominující jihočeskému šlechtickému prostředí. Jan zemřel roku 1472, roku 1481 pak jeho syn Vok II. z Rožmberka Soběslav a Choustník ze zástavy vykoupil zpět.[4]
Vojska Jiřího z Poděbrad jinak silám Zelenohorské jednoty poměrně úspěšně úspěšně čelila, stejně jako výpadům křižáckých vojsk z německých zemí, mj. poražených v bitvách u Nýrska či u Turnova. V březnu roku 1468 zatím zahájil přímý boj vykonavatel papežské klatby uherský král Matyáš Korvín ke kterému se po vojenských neúspěších uchýlil Zdeněk ze Šternberka. To bylo začátkem tzv. česko-uherských válek. Korvín vpadl na Moravu a postupně likvidoval zdejší Jiřího pozice z Poděbrad, díky vítězství v bitvě u Zvole 1. října 1468 pak získal dlouhotrvající převahu. Pokus o vpád jeho vojsku od Brna směrem do Čech byl v únoru 1469 zmařen při jeho obklíčení u Vilémova. Po dohodě s Jiřím z Poděbrad se vrátil zpět na Moravu se slibem, že se ambicí v Čechách vzdá, který však nedodrřel a 3. května 1469 se v Olomouci nechal zvolit českými a moravskými katolickými stavy českým králem a střety česko-uherské války pak v dílčí míře probíhaly až do smrti Matyáše Korvína smrti roku 1490. Jednota zelenohorská byla pak oficiálně rozpuštěna roku 1471.
Odkazy
Reference
- ↑ obec Klenovice - Historie obce, publikace o obci vydaná k 600. výročí Klenovic. www.klenovice.cz [online]. [cit. 2021-10-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c DUCHOVNÍ ŽIVOT FARNOSTI SOBĚSLAV V 1. POLOVINĚ 20. STOLETÍ - PDF Free Download. adoc.pub [online]. [cit. 2021-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRAD KÁMEN. www.hradkamen.cz [online]. [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Chotěmice - popis tvrze, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-10-23]. Dostupné online.
Literatura
- ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526. Praha: Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7.
