Dimitrovgrad (Srbsko)
| Dimitrovgrad | |
|---|---|
 | |
.svg) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°1′ s. š., 22°47′ v. d. |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| Stát |  Srbsko |
  Dimitrovgrad | |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 010 |
| PSČ | 18320 |
| Označení vozidel | PI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dimitrovgrad (srbsky Димитровград) je město a správní celek o rozloze 483 km2 v Pirotském okruhu v jihovýchodním Srbsku, při hranicích s Bulharskem. K roku 2011 žilo ve městě 6 278 obyvatel, v celé opštině pak 10 118 obyvatel.
Název
Oficiálním srbským názvem je Dimitrovgrad (Димитровград), ale v Srbsku bývá používáno i staré označení Caribrod (Цариброд). V Bulharsku bývá preferováno jméno Caribrod, protože se v zemi nachází i další město stejného názvu a protože tak bývalo označováno před tím, než se stalo součástí Jugoslávie.
Dimitrovgrad nese svoje jméno po Georgii Dimitrovovi, bulharském komunistickém předákovi, který se zasazoval o vytvoření tzv. Balkánské frederace a snažil se spojit Bulhary s ostatními jugoslávskými národy. Od této myšlenky ale bylo upuštěno poté, co se jugoslávský vůdce Tito nedokázal dohodnout na podmínkách federace s Josifem Stalinem. Nicméně samotný Dimitrov byl v Jugoslávii stále populární osobou a jméno města mu dodnes vzdává čest i přes to, že většina Bulharů preferuje původní název Caribrod.
V minulosti se objevily snahy o navrácení starého jména. V roce 2004 bylo vyhlášeno referendum, ale kvůli nízké účasti (dostavilo se pouze 47,8% z 9 811 voličů, přičemž zákonem stanovené minumum je 50%) se stalo neplatným. 2 586 voličů se přálo zachovat stávající název a 1 786 voličů bylo pro návrat ke starému jménu Caribrod.
Demografie
K roku 1991 žila ve městě absolutní převaha etnických Bulharů. Během sčítání lidu v roce 2002 byla populace promíchanější, ale s relativní bulharskou většinou. V roce 2011 byli Bulhaři stále ve většině. Dimitrovgrad je spolu s Bosilegradem jediným městem v Srbsku, která má většinově bulharské obyvatelstvo.
Podle sčítání lidu z roku 2002 žilo v opštině 11 748 lidí, z nich:
Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo v opštině 10 118 lidí, z nich:
Místní Srbové mluví převážně timocko-lužnickým nářečím, které je blízké bulharštině a makedonštině. Bulharské nářečí rozšířené v této oblasti je řazeno do tzv. Severozápdní skupiny.
Historie
Skrze město vedla již v 1. století římská cesta Via Militaris. Během stavby panevropského koridoru 10 (spojujícího rakouský Salcburk s řeckou Soluní) byly v roce 2010 odkryty dobře zachovalé relikty této antické komunikace.
Před úplným osamostatněním balkánských národů, fungovala v západní části Dimitrovgradu osmanská vojenská základna.
V roce 1912 se v Caribrodu sešli premiéři Srbska a Bulharska za účelem projednávání sporných území v Makedonii. 27. listopadu 1919 připadla část bulharského území (včetně oblasti Dimitrovgradu) nově vzniklému Království Srbů, Chorvatů a Slovinců na základě tzv. Neuillyské smlouvy.
Mezi lety 1929 a 1941 byl Caribrod součástí Moravské bánoviny, Jugoslávského království.
Příroda
Město se nachází v údolí mezi horami v nadmořské výšce 545 m n. m. Protéká jím řeka Nišava. Na severovýchod od města krajina přechází do západní části pohoří Stara Planina (nejvyšší bod 2 376 m n. m.).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimitrovgrad, Serbia na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dimitrovgrad na Wikimedia Commons
