Přeskočit na obsah

Špirlicovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Jak číst taxoboxŠpirlicovité
alternativní popis obrázku chybí
Darlingtonie kalifornská (Darlingtonia californica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďšpirlicovité ( Sarraceniaceae)
Dum.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špirlicovité (Sarraceniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Všichni zástupci náleží mezi masožravé rostliny.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Špirlicovité jsou vytrvalé byliny nebo polokeře s listy přeměněnými v kornoutovité nebo džbánkovité pasti na lapání hmyzu. Listy jsou střídavé, v přízemní růžici, bez palistů. Čepel je kornoutovitá, u rodů špirlice a darlingtonie s kápovitým vrcholem, který je u kornoutovitých pastí heliamfor jen naznačen. Pasti jsou podélně křídlaté. Ve vnitřní části láčky je tekutina trávící kořist buď činností enzymů nebo bakterií. Únik z pasti je často ztížen dolů směřujícími chloupky, přítomny jsou také žlaznaté chlupy.

Květenství jsou vrcholové hrozny (heliamfora) nebo jsou květy jednotlivé, vyrůstající z centra listové růžice. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, velké a nápadné, často podepřené nápadnými listeny. Kalich i koruna jsou z 5 volných plátků, u heliamfory koruna chybí a její funkci přebírají 4 petaloidní kališní lístky. Tyčinek je mnoho, u heliamfor 10 až 20, jsou volné nebo u rodu špirlice ve skupinkách. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 nebo 5 plodolistů a se stejným počtem komůrek a s jedinou čnělkou se 3 nebo 5 bliznami. U osobitě utvářených květů špirlic je čnělka rozšířena v deštníkovitý útvar překrývající střední část květu. Vajíček je mnoho. Plodem je mnohasemenná tobolka. Semena jsou drobná, někdy křídlatá, s olejnatým endospermem.[1][2][3]

Špirlice a darlingtonie mají velké jasně zbarvené a vonné květy, opylované rozličným hmyzem. Heliamfory mají květy bez nektaru a podle terénních pozorování jsou opylovány několika různými druhy včel.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Areály jednotlivých rodů špirlicovitých se nepřekrývají. Darlingtonie kalifornská roste v záp. USA ve státech Kalifornie a Oregon, špirlice rostou ve východních oblastech USA a Kanady, heliamfory jsou endemity Guyanské vysočiny v Jižní Americe.[3] Největším rodem je špirlice (Sarracenia, 8 druhů), následuje heliamfora (Heliamphora, 6 druhů).[4] Špirlicovité rostou podobně jako většina jiných masožravých rostlin na chudých kyselých a vlhkých půdách. Výskyt většiny druhů heliamfor je omezen na vrcholy jednotlivých stolových hor Guyanské vysočiny.[5]

V minulosti byla tato čeleď často dávána do příbuzenstva ostatních masožravých čeledí jako jsou láčkovkovité (Nepenthaceae) a rosnatkovité (Droseraceae). Molekulární výzkumy tuto příbuznost nepotvrdily a špirlicovité se ocitly na úplně jiném místě botanického systému. Špirlicovité tvoří monofyletickou skupinu spolu s čeleděmi chejlavovité (Roridulaceae) a aktinidiovité (Actinidiaceae).[6]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Špirlice je symbol Newfoundlandu a Labradoru.

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Sarraceniaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-11. 
  2. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 
  3. a b Flora of North America: Sarraceniaceae [online]. Dostupné online. 
  4. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  5. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4. 
  6. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]